Obsahy(2)
Východné Nemecko, rok 1984. Oddaný stúpenec režimu, kapitán Gerd Wieser v snahe o kariérny postup zbiera kompromitujúce materiály o známom divadelnom dramatikovi Georgovi Dreymanovi a jeho atraktívnej priateľke Christe-Marii, o ktorú má súčasne záujem aj minister kultúry. Postupne začína byť životmi divadelných hviezd fascinovaný a stále viac si uvedomuje obmedzenosť svojej vlastnej existencie. Film získal v roku 2007 Oscara za najlepší inojazyčný film a desiatky ďalších ocenení na festivaloch po celom svete. (RTVS)
(více)Videa (1)
Recenze (579)
Žádný strhující a dojemný zážitek se nekonal, ale snímek sledující pravdivé události z těžké, napětím prostoupené doby měl přesto svou sílu. Hlavně za to mohly výborné herecké výkony. Vždy jsem si myslel, že Němci jsou jako herci úplně prkenný, ale zde se sešla parta lidí, kteří opravdu umí. Příběh sice není kdovíjak zajímavý, ale natočen je velmi dobře a donutí vás se zájmem očekávat konečné rozuzlení. Geniální dílo bych v tom určitě nehledal, ovšem svým pojetím strčí film do kapsy mnoho věhlasnějších špionážních snímků.. ()
Až příliš prvoplánová zpráva o tom, že dokonce i Stasi zaměstnávala celkem charakterní lidi, byť to byla děvka Stali-Sata-nova. Nedivím se ale, že (sentimentální) Životy těch druhých braly Oskara. Naše (naturalistická) česká Pouta měla však v tom případě dostat Oskarů tak minimálně sedm... ()
Po mírnějším rozjezdu se najednou vynořil další ze skvostů německé kinematografie. Drama o tajné policii Stasi v bývalém NDR s jejími praktikami, kde se jim rozhodně nehodil nikdo, kdo by náhodou začal používat své svědomí a chtěl se stát trochu lepší lidskou bytostí. Z celého filmu mám vyjímečně velmi dobrý pocit i přes jeho pomalejší tempo a delší stopáž. Roli Gerda Wieslera zahrál Ulrich Mühe skvěle a i když toho moc nenamluvil, tak jeho oči a mírná mimika mluvily a já věděla co a to osobně považuji za bravurní herecký výkon. Vynikající atmosféra podpořená dobrou kamerou a hudbou ještě víc umocnila můj intenzivní zážitek z filmu. Ve výsledku je u mně absolutní spokojenost pouze s jedním malým obláčkem kolem jedné smrti a trochu nereálného konce, který mě ale emotivně dostal. ()
I když můžu s čistým svědomím říct, že nevyhledávám německé filmy a nemám v kinematografii, této části země příliš přehled, Das Leben der Andersen jsem měl delší dobu v hledáčku. Film nezklamal a z jeho vysokým hodnocením na internetových databázích stoprocentně souhlasím. Atmosféra v Berlíně před pádem zdi je velice dobře ztvárněna, odposlechy, štěnice, slizcí členové štábu. To vše v hojné dávce, reálně podané, naleznete právě v tomto filmu. 10/10* ()
Systém promítnutý do sentimentu jednoho muže. Na každém pak záleží, nakolik dokáže sdílet jeho pocity a vlastně i soudy. V mém případě trochu chybí ono "odkud" a naopak přebývala zbytečná poslední tečka v podobě sonáty. Ale i tak je ve filmu pár skutečně uhrančivých momentů (kantýna, výslech), které dávají pocítit systém doslova na vlastní kůži. Závidím Němcům tenhle film. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (25)
- Kvôli presnosti Donnersmarck pri písaní scenára viedol rozhovory s obeťami a páchateľmi Stasi a navštívil historické miesta, pričom pre napísanie prvej verzie sa sám na mesiac presťahoval do cely v cisterciánskom kláštore Heiligenkreuz vo Viedenskom lese, ktorého opátom bol jeho strýko Gregor. (Arsenal83)
- Pointa vtipu, ktorý Grubitz (Ulrich Tukur) rozpráva v kaviarni o tom, že medzi Honeckerom a telefónom nie je žiadny rozdiel, je hra so slovíčkami „aufhängen“ a 'neuwählen. Z hľadiska telefónu to znamená zavesiť a vytočiť nové číslo, z hľadiska politiky to znamená povesiť a zvoliť nového. (Arsenal83)
- Keď Stasi prepadne Dreymannov (Sebastian Koch) byt, agent komentuje, koľko „západnej literatúry“ vlastní. Kniha v rukách agenta je nemecké vydanie „V prvom kruhu“ od Aleksandra Solženicyna, sovietskeho autora, ktorý otvorene kritizoval ZSSR a nakoniec šiel do disentu. (Arsenal83)
Reklama