Tobruk

Ač jsem docela fandou válečných a historických filmů, toto pro mě byla agónie. Hodnocení je sice individuální vjem, ale nerozumím, jak tomu může dát někdo plné hodnocení... (29.03.2014)

Toto že má byť ten vychvaľovaný, ocenený, český, vojnový veľkofilm?! Niečo strašné. Áno je tam vojna ale aká, nemca tam neuvidíte, no aspoň jedného taliana, ktorého po ani nie minúte zastrelia. Jediné čo môžem vychváliť je ozvučenie a to že ako tam obsadili slováka ako vodcu skupiny, to som naozaj nečakal. 40% (19.04.2009)

Snaha byt iny, byt umelecky je tak silna, ze je na prekazku. Umenie nie je len o tom, byt iny, ale o tom, byt svoj. (24.04.2009)

Na české poměry až nevídaně evropsky (možná i americky) profesionálně natočený válečný film. Není to žádná velkolepá bitva - na to holt nemáme prostředky - ale spíš takové meditační drama, které bych přirovnal k Tenké červené linii. Možná bych přidal ještě víc stopáže, aby se mohli některé věci víc rozvinout a ubral bych toho "českého" humoru v podání Michala Novotného, ale Václav Marhoul natočil zdařilý film. (03.11.2009)

Výrazne nedivácky film, ktorý si cestu k väčšinovému divákovi nájde len sotva. Marhoul si ale svoj základný cieľ splnil - autenticky a najmä bez výrazného klišé reflektuje zopár kapitol zo života vojakov. Avšak čo sa týka scenáru, chýbajú mi emócie, nervy drásajúce momenty či nejaká vážnejšia zápletka medzi postavami. Po technickej stránke je film bezchybný (skvelá kamera, žiletkový zvuk) a nájdu sa aj silné momenty (9 minútová sekvencia v cca polke filmu bez akejkoľvek repliky; odtrhnuté končatiny...). 3,5* (05.09.2008)

Myslím, že Marhoulova autorská vize ohledně toho, co chce zachytit a jakým způsobem, byla velmi jasná. Což nijak nezabránilo tomu, aby přes výraznou vizuální vypiplanost a technickou úroveň postrádala ambiciózní cíl. Film (na poměry historického válečného filmu krátkých 100 minut) se tak stává plytkým. K ničemu se nevyjadřuje, nic se neřeší, nic se nehrotí. A to je právě že škoda, když už se někde při psaní scénáře zatoulal příběh. Takhle film staví pouze na pocitech vojáků a sledování jejich každodenních živůtků, které jsou ve třech čtvrtinách jen letmým nahozením. Tobruk se tak nestává ničím jiným než poctou onomu 11. pluku československých vojáků. Dosti umírněnou cestou, neboť sto minut ještě nikoho nezabilo. Na citlivější a náročnější vykreslení by Marhoul potřeboval jak víc času, tak lepší herecký ansábl. Bohužel postavy neprochází žádný vývojem, změnou – jdou do války, nijak se netváří, nic se neděje, nijak se netváří, lidé umírají, nijak se netváří. (14.09.2008)

Jak pravil klasik: „To byla ale nuda.“ --- Na tomto velmi záživném snímku se mi nejvíce líbilo to, že se vůbec nepřetvařoval. Celou dobu se totiž tvářil jako velmi záživný film s hloubkou a akcí a těchto méně či více důležitých vlastností bylo opravdu přehršel, ačkoliv opak byl samozřejmě pravdou. Hlavní průser celého filmu, tedy jeho dějová neklidnost, pramenil ze závěrečných titulků, kde bylo napsáno, že film je věnován v hluboké úctě. Použijeme-li kondicionálu, řekneme, že kdyby se látky chopil někdo s čistší hlavou, bylo by to dopadlo o poznání lépe, protože takhle vůbec nevíme, o kom a čem to vlastně celé je; jednu chvíli má divák pocit, že sleduje útrapy židovského vojáka ve válce, poté maminčina mazánka a jeho útrapy ve válce, poté ostříleného tvrdˇáka a jeho útrapy ve válce, nakonec všechny tři dohromady a jejich útrapy ve válce a do toho všeho plno různých více či méně zbytečných postav a zbytečných odboček, majících za úkol dokreslit tu atmosféru útrap ve válce. Ale abych jen nekafral, musím říct, že ta atmosféra (atmosféra, která byla více a ne méně patetická a plná všemožného klišé) útrap ve válce byla přinejmenším dobře nasnímána a tak ten písek vypadal, že je opravdu všude. (18.09.2008)

Prestrelka s nacistami skvelá, niekoľko záberov skvelých, koniec katastrofálny, pointa žiadna...film nepostačujúci ale na to že si naložili také sústo to bolo aspoň priemerné. My nemáme šancu natočit film takéhoto kalibru.Bohužiaľ. (16.07.2009)

Být to ze zahraničí, tak jsou 3 * tak akorát. Tím, že se jedná o českou záležitost, musím přihodit ještě jeden bodík navíc. Kupodivu celkem drsný pohled do zákulisí afrického bojiště, kde podmínky pro vojáky nebyly ani zdaleka příjemné. Mohlo to být kratší, ale i tak se člověk moc nenudí. 75% (30.07.2016)

Někdo chce stavět pomníky, další touží dělat umění, Václav Marhoul se v Tobruku pokusil o obojí současně. Památníky jsou vzpomínkou minulosti a uctívanými opěrnými body podvědomí národní velikosti. Filmové umění by se ale mělo dokázat odpoutat od monumentální nostalgie. Václav Marhoul je tradičně silný ve vizuální stylizaci a předkládá úchvatné obrazy. Do nich umně vkomponovat potřebné stavy nálady. Strach, bezmoc a zmar jsou v tazích kamerového štětce předkládány s pečlivou naléhavostí. Mnoho nevadí ani nevábně se rozvíjející hlavní dějová linka, náhrobkem je ovšem mizerná psychologie. Hrůza válečné krutosti tryská na svět prostřednictvím duševních pochodů jednotlivců. Bez nich je stísněná nálada bez prožitků a samotné, byť dokonalé obrazy, nejsou schopny předávat emoce a nepokoj v potřebné intenzivní dávce. Hlavní postavou válečného dobrodružství je vojín Jiří Pospíchal (Jan Meduna), idealisticky zapálený mládenec. Válka bere iluze o hrdinství a romantice, realita ve strachu dostává ihned jiný rozměr. Odhodlání se ukrylo do spodního prádla a úpěnlivě pátrá po nějaké hmatatelné jistotě. Spravedlnosti se nikdo nedovolá. Výraznou postavou je vojín Jan Lieberman (zajímavý Petr Vaněk), vedle Pospíchala další nováček africké odysey. Židovský původ bývá prokletím, nadání lze nahradit pílí a vytrvalostí. A v děsivých ozvěnách válečného dunění se na drobné nespravedlnosti nedbá. Důležitou postavou je desátník Kohák (zajímavý Robert Nebřenský), zkušený válečný matador. Jeho přítomnost dráždí v drobných ústrcích a vždy se snaží mít navrch. Z dalších rolí: dobromyslný vojín Růžička (Michal Novotný), citlivý četař Borný (Martin Nahálka), zrzavý hlas svědomí a trestu (Matěj Hádek), nespokojená nevěstka (Elaine Cristina Weiss), polský poručík Swieżawski (Jan Monczka), zraněné shromažďující anglický seržant (Ashley White), či další nejbližší českoslovenští spolubojovníci (Matúš Krátký, Kryštof Rímský, Andrej Polák, Petr Lněnička a Petr Stach). Pomníky jsou pro falešné vlastence, já se spokojím s filmem. Ten zůstal na půlce cesty mezi kamenným náhrobkem a vůlí k přežití. Alespoň ty obrazy jsou odzbrojující! Na plnohodnotný filmový prožitek je to málo. (08.01.2018)

Důstojná pocta českým vojákům za 2. světové války. (16.11.2008)

Hezkej vojenskej denicek, ale krapet bez nazoru. Militaristi si asi smaknou,ale co my, zbytek? (16.10.2009)

Tak namet dobry, no. A co dal? Byt to americky nebo francouzsky film, dam se zavrenymi blinkry maximalne jednu hvezdicku. Bez emoci, deje, atmosfery... (27.05.2010)

Přidám se k zástupu těch, kteří mají z Tobruku rozporuplné pocity. Řemeslně skvěle odvedený film, který by autentičností mohl konkurovat dokumentu. Jenže co dál? Rozumím úmyslu tvůrců, vzdát hold válečným veteránům a ukázat nám do jak bezvýchodných situací se obyčejní kluci z Československa dostali a čím si museli projít, aby se dostali domů. Nejen že se museli potýkat s nepřítelem, ale také s pouští, se svými spolubojovníky a často také sami se sebou. Umírat daleko od domova kvůli udržení pozic(písku, písku a písku), to vy žadovalo větší motivaci než "jen" vlastenectví. Tady šlo o něco víc. O holé přežití, o možnost vrátit se domů. Pokud by šlo o to, ukázat "jen" toto, mohl by být divák a potažmo Marhoul spokojený. Ale to vše bylo na úkor příběhu a jako pointa mi to nestačí. Konec se mi jevil být zvláštní a tak nějak překotný, jako kdyby filmový štáb musel prchnout před písečnou bouří o pár dní dřív, než stihnul poslední klapku. Při tom velikém potenciálu, který film díky skvělé kameře, hudbě i režii měl, to je škoda. (25.01.2011)

O poušti a o válce, o hrdinství a nehrdinství ... o životě a o smrti. O obyčejném životě obyčejného vojáka, který bojuje s nepřítelem, s nehostinnou krajinou i sám se sebou - a o smrti, která mu stojí vytrvale a trpělivě za zády, která nepotřebuje spát, jíst ani pít, kterou neunavuje žhavé slunce ani všudypřítomný písek ... o smrti, která ví, že nebude čekat dlouho. Prosté, naturalistické - a nadčasové. (29.08.2011)

Jsem hrdý vlastenec. Takže když jsem po delší době narazil na snímek z naší domácí tvorby, a ještě k tomu válečný pojednávající o 11. Československém pěší praporu, který hájil nejvíce ohrožený západní úsek v Tobruku, říkal jsem si, to bude něco. Ale jsem spíše zklamán. Je mi jasný, že se tady pracovalo s nějakým rozpočtem a nečekal jsem velkolepou bitvu, ale i na minimum prostoru se dá vytřískat napětí, který mi tady bohužel chybí. Když to srovnám s filmem The Wall, který si vystačil s jedním zraněným vojákem za zdí a imaginárním nepřítelem a jsou tam scény, kdy se napětí dá krájet. Tady když je útok, tak se vystačí s tím, že si vojáci zacpávají uši a pak četař proletí zákop s tím, kdo je zraněný. Když nejsou prachy na bojový scény, tak se měli soustředit na ten zákop a udělat z toho více psycho s důrazem na vykreslení jednotlivých postav. Kdo nezná, jak si tam naši vedli může nabít dojmu, že tam byl jeden srabík co utekl. Chápu, prostě mu jeblo nikdo neví, jak by se zachoval, ale pak je tam další, co okrádá svého mrtvého spoluvězně, tak nabude dojmu, že se tam naši moc nevyznamenali. Jestli to byl záměr tvůrců, tak se jim povedl. Hlavně mi tam chybí, jakýkoli příběh. (23.07.2018)

Postavy sú dobré a dá sa s nimi stotožniť, ale v skutočnosti sa vôbec nemenia a z nejakého dôvodu sa končí film neuzavretým koncom. Keďže tento film nepôsobí ako film, ktorý prosí o pokračovanie, zdá sa, že koniec je dosť náhly a zle napísaný. 5/10 (19.08.2021)

Marný pokus o nahlédnutí do duše vojáka. Nevědět že hlavní hrdina je Pospíchal, tak si vesele půl filmu myslím, že to je žid Lebermann. Vzhledem k vlastenectví dávám 3/5. Nebýt to cz film tak je to za 2..Zklamání (12.09.2008)

Nevím proč, ale u tohohle filmu jsem se velmi příjemně celých 100 minut nudil. Přes pár zajímavých momentů a faktu, že ti bylo natáčeno v Africe jsem nijak nedokázal ocenit trapný herecký výkon snad všech českých herců. Režie byla velmi průměrná s někdy divnými střihy a na to, kolik bylo na filmu práce, se moc Marhoul nepředvedl. 3/5 (14.09.2008)

Líbilo...a to sakra moc. Nehodnotím v českých měřítkách, ale ve světových. Paráda! Do pěti hvězd něco přecejen chybí, ale stejnak jsem šel z kina příjemě překvapen i když jsem neskromě čekal docela dost. Doporučuju shlédnout... (14.09.2008)