Napříč vesmírem

Skvělá podívaná pro fanoušky muzikálů a pravděpodobně i jedné liverpoolské kapely.. bohužel já jsem spíš milovník Liverpoolu než Beatles :-) Dovedu si představit, že kdyby to nebylo zabalené do toho bizardního kýčovitého kabátku, tak by mě hlavní pár okouzlil a já jim klidně dala plný počet. Evan Rachel je totiž neskonale kouzelná a talentovaná a Jim Sturgess docela sympatický, i přes ten falešný liverpoolský scouse. Jejich příběh navíc začal neskonale svižně a dobře, přesně takové romance mě prostě baví. Ale uprostřed najednou jakoby tvůrci zapomněli, o čem, že to mělo být a snažili se tam násilím nacpat různé kýčovité, umělé a nepřirozené zhovadilosti. Vata, vata, vata ! Později jakoby si vzpomněli, že je to vlastně příběh o velké lásce a k dvojici se vrátili. To už jsem ale byla znechucená tou psychedélií, u které jsem si připadala jako květinové dítě. Navíc.. budu upřímná, já zkrátka nenávidím muzikály. Čest výjimkám jako Moulin Rouge, který se toho žánru dokázal zhostit s grácií, vtipem a nadsázkou. Nechápu, proč si někdo libuje v tom, vnést do lidského příběhu umělost a nepřirozenost. U zpívaných scén mi bylo občas vážně trapně (Bono), nudila jsem se, písničky nebyly nijak zapamatovatelné a průměrné podání herců to ještě více kazilo. Stručně a jasně další film, u kterého je mi hodnocení záhadou. Liverpoolu je pro těch pár scén do nezajímavého filmu škoda. (06.06.2013)

V porovnání s jinými muzikály, tenhle ještě docela jde. Může za to především skutečnost, že ve většině případů jsem si vyposlechl všeobecně dobře známé skladby. Chvílemi mi Across The Universe připomínalo Mamma Mia, které má spolu více společného, než by kde koho napadlo. Paralela Liverpoolu na Beatles byla moc fajn. Nicméně mě to nijak nenadchlo ani neurazilo. Chvíli jsem film pozoroval, chvíli jsem ho jen poslouchal a víceméně to stačilo. Nic víc třeba nebylo. (26.10.2015)

Protože jsem vůbec netušila, o co kráčí, šoklo mě to hned v první minutě a drželo se jak klíště. Mamma Mia po beatlesácku s angažovanou příchutí a paráda největší. Tady jdou stranou mrňky, co mohlo bejt jinak, míň naivní nebo tam nemuselo bejt vůbec. Tady jde o zvoneček, kterej buď zacinká nebo spí. Mně duše hrála jak zvonkohra. Beatles jsem odkojená a poznamenaná forever a že tuhle režii nedostala Julie Taymor za trest, je taky jasný. Magical Mystery Tour, Jahodová proklamace i trochu tý Zdi a Vlasů, Bono "Walrus" Vox nebo Joe Cocker chvilku po tom, kdy zazněla With a little help from my friends a já si řekla: kde je Joe?, zpěvandule Sadie, gejzír vizuálních nápadů, Lucinka a Jude ... lidi zlatý, neni nic, co by mě v pátek večer mohlo rozněžnit a potěšit víc. (03.01.2009)

Blu-ray/// Obsazení 7/10 Děj 7/10 Hudba 9/10 Efekty 7/10/// +Evan Rachel Wood, písničky, hudba, texty písniček, příběh, osudy postav, hodně zvláštní vizuální kabátek -těžko hledat nějaký výraznější zápor, snad jen doba ve které se film odehrává mě moc nezajímá, ani mě neoslovila a moc se o ni nezajímám/// Na Across the Universe jsem byl hodně zvědavý a jsem nakonec rád, že mi to i celkem sedlo. Písničky jsou moc hezké, chytlavé, je jich hodně, vlastně tam jsou skoro pořád a tak ta okolní příběhová vata, která je spíš nezajímavá tolik nenudí. Vlastně ani nemá možnost. Hodně mi to hlavně romaticko-tragickou atmosférou připomnělo velmi kvalitní Molin Rouge. I ty písničky a zpěv mi to hodně připomínali. S tímto filmem jsem tedy spokojen a navíc kvalita modrého disku je tu hodně znát./// Celkem 74%/// (21.12.2009)

Julie Taymor vsadila na neznámé tváře a tato sázka se ji krutě vymstila. Právě herecké výkony, které tolik zdobily takový Moulin Rouge, lámou vaz nadmíru sympatickému muzikálu. Další vráskou na dokonalé fasádě beatlásáckého muzikálu je hollywoodská naleštěnost a naivnost, čímž mám namysli hlavně dialogy a nepísňové epizody. Moc režisérce nepomáhají ani jednoduché beatlesácké texty, díky kterým je výsledný obraz ještě klouzavější a povrchnější. Na druhou stránku malířského plátna musím dodat, že přezpívané a upravené písně od Beatles se značně povedly (mluví k Vám právě ortodoxní fanda Liverpoolských hošanů), tudíž písničkové výstupy mají fantastický tah na bránu, alespoň pro mě. Díky své plakátovitosti (což se dá omluvit, jistou optikou nahlížení na celý příběh) jsem se nemohl zbavit dojmu, že drtivou většinu dramatických scén jsem už někde viděl, a taky že viděl! Svoji fantazii jako by si nechávala právě na taneční výstupy. Dlouhou životnost tomuto filmu nedávám, brzy se na něj zapomene, ale vůči scéně "jahodové proklamace" by to bylo značně nespravedlivé, neboť ta byla jako tsunami nápadů a působivosti. I přes moje zásadní výtky, mi zůstává tento pokus o "revoluci" mnohem sympatičtější, než jiné a možná i lepší filmy. Vlasy zůstaly nepřekonány, ale jako mírně nadprůměrná alternativa chutná báječně. PS: Chtělo by to druhou projekci, neboť doteď mám chuť vzpívat...All you need is love, tadadadáá... (14.11.2007)