Zelená míle

Soundtrack Thomas Newman: 1. Old Alabama (Album Version) ,2. Monstrous Big (Album Version) ,3. The Two Dead Girls (Album Version) ,4. The Mouse On The Mile (Album Version) ,5. Foolishment (Album Version) ,6. Billy-Be-Frigged (Album Version) ,7. Coffey's Hands (Album Version) ,8. Cheek To Cheek (Album Version) ,9. Condemned Man (Album Version) ,10. Limp Noodle (Album Version) ,11. Scared Of The Dark (Album Version) ,12. Wild Bill (Album Version) ,13. Cigar Box (Album Version) ,14. Circus Mouse (Album Version) ,15. The Bad Death Of Eduard Delacroix (Album Version) ,16. Boy's Eye (Album Version) ,17. Two Run-Throughs (Album Version) ,18. Red Over Green (Album Version) ,19. I Can't Give You Anything But Love (Album Version) ,20. That's The Deal (Album Version) ,21. L'homme Mauvais (Album Version) ,22. An Offense To The Heart (Album Version) ,23. Morphine & Cola (Album Version) ,24. Night Journey (Album Version) ,25. Danger Of Hell (Album Version) ,26. Done Tom Turkey (Album Version) ,27. Did You Ever See A Dream Walking (Album Version) ,28. Trapingus Parish (Album Version) ,29. Boogeyman (Album Version) ,30. Shine My Knob (Album Version) ,31. Briar Ridge (Album Version) ,32. Coffey On The Mile (Album Version) ,33. Punishment (Album Version) ,34. Charmaine (Album Version) ,35. Now Long Gone (Album Version) ,36. No Exceptions (Album Version) ,37. The Green Mile (Album Version), (12.05.2011)

Paul Edgecomb potkává Johna Coffeyho a já netuším, že mě čeká nejbolestnější film, co jsem kdy viděl. Neskutečná síla po celou stopáž a vygradované finále, na které jsem užasle zíral a nemohl popadnout dech. Není moc filmů, které mě víc dojaly a zároveň si nejsem jistý, jestli bych psychicky ustál druhé zhlédnutí. Co herec, to životní výkon a další geniální film Franka Darabonta, který překonává dokonce i emocionálně gradující Kingovu předlohu. (27.05.2006)

Tom Hanks zdomácněl v povědomí asi nejen české veřejnosti jako dokonalý ztělesnitel neschematických mužských postav, které se jen nanejvýš nesnadno smiřují s okolní skutečností. Důvody k tomu jsou rozmanité. Jejich společným jmenovatelem bývá mravní étos, snaha žít v souladu se svým svědomím i nejbližším okolím, nevzdorovat větrným mlýnům, ale také neuhýbat před ovlivnitelným a přemožitelným zlem. Prostředí amerických třicátých let ve filmu časově dešifruje vlastně film s mladým Astairem, jinak jakoby bylo statické, nezařaditelné. Záběrem, který až okatě postrádá křečovitou akčnost, i způsobem rozvíjení příběhu MÍLE připomíná ruskou kinematografii (VÁLKA A MÍR). Méně už vlastním obsahem, který ve vypjatých scénách nabývá až duchařského ovzduší INDIANA JONESE nebo ještě problematičtějších MUMIÍ. To však v důkladné kresbě bloku smrti, "poslední míle", hraje nakonec podřadnou úlohu, protože vlastní důraz je položen na vztahovou vazbu mezi Paulem Edgecombem a Johnem Coffeyem, robustním obrem, navíc černé pleti, což v é době byl i na Severu stále tak trochu problém, byť již s notně obroušeným ostřím. Etičnost a slušnost v prostředí, spojovaném s výkonem trestu smrti, mohou dnes působit odtažitě a děsivě. V režijním výkladu - a řekl bych, že i ve vlastním námětu - jde od počátku o příběh o základních hodnotách lidství, humanismu i jejich až černobíle podaného opaku; o příběh vzájemných přechodů mezi bílou a černou, mezi slušností, hrubostí a zločinností, ale také slušností, dobrotou srdce, obětavostí; vlastně příběh o tom, zda je možné hledat i nalézat jasně vymezitelné meze jejich vzájemného působení. Lze-li v této situaci mluvit o závěru, pak nemůžeme minout konstataci, mluvící o tom, že čestnost založená na konvenci, byť musí být respektována, ulpívá na povrchu právě proto, že s farizejskou konvencí splývá do jednoho obtížně rozhraničitelného celku. Víc než myšlenka nás přitom u MÍLE poutá velkolepý veletok děje a myšlenky, na níž je založen. ZELENÁ MÍLE prokazuje hloubku, vroucnost i transcedenční potenciál myšlenkového světa americké střední vrstvy. Není to málo; v každém případě je to podstatně víc, než bychom od filmu s tímto záběrem čekali nebo čekat mohli. (15.05.2009)

Každé desetiletí nabídne spoustu nadčasových filmů, ale devadesátky byly v tomto ohledu obzvláště plodné. A několikrát u toho byl Tom Hanks. Zelená míle je pro mě přímo trefa do černého, protože filmy z vězeňského prostředí mě prostě baví. Film je vlastně celý o vztahu mezi Johnem Coffeyim, kterého naprosto bravurně ztvárnil zesnulý Michael Clarke Duncan a Tomem Hanksem. Snímek je sice až děsivě dlouhý, ale je v něm plno silných momentů a i když se občas zasekne v kupě, na oko, nepotřebných dialogů, za čas se zase rozjede a už nepustí. Souhlasím s většinou...100% (20.07.2013)

Darabont i napodruhé dokázal, že se vězeňskými chodbami, celami a zákoutími, stejně jako lidskými příběhy, charaktery a rysy umí proplétat více než dobře. Výborné obsazení, chvíle napětí se střídají s chvílemi melancholie, nenávisti a smutku a ty zase nahrazují pocity životní síly a plnosti. Všechny drobnosti do sebe měkce a lehce zapadnou... je to krása. Přesto ale stavím Shawshank maličko výš. 95% 60 miliónů dolarů(rozpočet)/287 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (10.02.2008)