Čistá práce

S tímhle filmem se pojí přesně 16 chyb (tu fatálních, tu jakžtakž přípustných): 1, Přes zabudovaný komentář vládních machinací nevyběhne film z mantinelů politicky korektní a pokrytecky žánrový podívaný. 2, Scénář přetéká neuvěřitelně blbými konstrukty a zcela popírá to, že film vychází ze skutečné události. Do jisté míry zde selhává dramaturgie. 3, Velký množství střihu sice film akceleruje, ale za prvý mu dává subtilní feeling, kdy tzv. „o nic vlastně nejde“, a za druhý ho obírá o hutnost, což je v rozporu s tím, že ten film je dramatický, ne akční. 4, Ono proklamované retro 70. let není na až na pár propriet viditelné a film končí jako zástupce soudobého trendu, tedy bez stylu. 5, Obrovské množství elips (výpustek), a oproti tomu scény, které zdůrazňují svůj účel, ale tím, že jsou vytržené z kontextu, jim schází motivovanost. 6, Nesledujeme kauzální příběh, ale prohlížíme si album fotek, kde jsou zachyceny ty nejlepší události. Jistě, to je proces přirozený pro každý film, ale tenhle s klidem navrší tři vypointovaný scény v pět minutách, což je vada, která převádí film z intence uvěřitelné do intence vyfabulované. 7, Celá banda zlodějíčků kolem Stathama postrádá jakoukoliv profilaci. 8, Saffron Burrows má uměle zvětšené rty. 9, Mezi první a čtvrtou minutou připraví kameraman tři výborné záběry (potlačení perspektivy přes transfokátor, klasicky „ruskej záběr“ z podhledu, náklony kamery v rovině objektivu). Tím se vyčerpá a po zbytek filmu již nic nenabídne. 10, Narace se není schopna rozhodnout, nakolik zaměřit pozornost na hlavního hrdinu a nakolik být vševědoucím vypravěčem, a jen na sebe skládá klimaxové scény. 11, Statham se za celý film třikrát usměje, ovšem zcela nepřirozeně, tudíž neadekvátně. 12, Psychologizace všech postav nevychází z herectví a z vnitřního uchopení, ale pouze z jejich činů. 13, Michael X radši bez komentáře; jen další šachová (čitelná nigga) figura ve filmu aneb Piňda, který chce osvobodit Afriku. 14, Jako charakteristický zástupce tzv. britského Hollywoodu končí veškeré pokusy o akci kdesi na úrovni německých kriminálek. 15, Až na několik vtipných aforismů chybí dialogům oduševnělost. 16, Vládní činitelé jako hlavní záporáci postrádají na věrohodnosti, víceméně jde o nemohoucí starce, nezajímavé, rádoby-mocné, ale spíš bezmocné a nemocné, a proto pitomé, maximálně (a špatně) nasvícené přes měkké světlo (bez ostrých noir stínů), a je tam těch záporáků hlavně moc, takže i to malý zlo, které by jim snad film mohl vtělil, diverzifikuje do odhadem deseti postav. (25.04.2008)

Bylo nebylo, ale spíše bylo než nebylo, za mnoha a mnoha západními státy leželo jedno ostrovní království. V něm žil byl taťka Terry, co se životem protloukal jak se dalo. A to až do chvíle, kdy mu do klína podezřele lehce spadla náramně vypadající prácička... Jenže jak milé děti moc dobře víte, tak s bílými koňmi hrozí ta ošemetná věc, že i oni se mohou splašit a pak se teda dějou věci. Zvlášť, když si to nastrčená bílá herka ve Stathamově zarputilém podání cválá ve stopách skutečného zločinu (jakkoli tak volně až spíše rovnou vycucaně z prstu). Vypadá to na dalšího tuctového zástupce nekonečné řady lupičáren střižených dle stejného, a léty dobře prověřeného, mustru. Jenže Donaldson na to jde od lesa, respektive od banky. Loupež samotná není to oč tu kráčí. Ony vůbec jsou veškeré zlodějské trumfy vytaženy již v první polovině filmu, aby se v té druhé vše mohlo soustředit na to nejzajímavější. Totiž na postavy. Jejich obsazení je bez sebemenších výhrad. Nehodlám vyzdvihovat Stathama, který konečně dostal pořádnou roli, protože je jen jedním kolečkem v perfektně namazeném soukolí. Zmínil bych pouze Saffron Burrows. Od její postavy chlapy těžko odtrhnou zrakové ústrojí. Přičteme-li její sex appeal, jiskřivé charisma a herecké schopnosti, tak zjistíme, že jí současné hollywoodské okrasné slípky nesahají ani po nechty u nohou. Styl a atmosféra londýnských sedmdesátek snad ani nešla lépe vystihnout. Zbožňuji tyhle černé koně co si to odnikud přiklusají a přivážejí s sebou prvotřídní zážitek. The Bank Job takovým filmem je a se vší parádou. (28.05.2008)

Príjemná oldschoolovka na jedno pozretie. Statham po dlhom čase v uveriteľnom príbehu skúseného remeselníka Donaldsona opäť dokazuje že charizmy má na rozdávanie i v skutočnom príbehu, ktorý síce nie je ničím výnimočný ale spoľahlivo pobaví hlavne keď sa príde na to čo sa týmto amatérom podarilo dokázať :-D. Takéto skutočné príbehy by sa proste mali točiť častejšie. (22.04.2008)

Mám pro tebe návrh Terry…. Co mám rád na filmech s J.Stathamem je jednoduchost a údernost úvodní části. Bez zbytečnýho vykecávání se dostáváme k jádru děje. Jedná se o loupež, což znamená sehnání informací a kompliců. Prostě jako vždycky. Ale Dannyho parťáky nečekejte, samotná loupež je jen dlouhou předehrou tomu zajímavému, jenž přichází zhruba po 70 minutách. A sice: kdo všechno po ,,nich“ jde! A právě v tyto okamžiky jsou důvodem, proč se na tento film podívat. A (zřejmě) vůbec není důležité, že částka kterou si odnesli, byla větší než u Velké vlakové loupeže! (03.10.2008)

Vím, že to je možná trochu přestřelené hodnocení, ale mně se tenhle film opravdu líbil. Hlavně kvůli tomu, že mě vždy dokázal překvapit. Tak například, když se poprvé zmíní o loupeži, tak jsem čekal, že než dají plán dohromady, tak to bude půlhodina, než to uskuteční, druhá. Ale ne, tady to jde vše krásně a svižně ráz na ráz. Navíc, Jason má charisma, že by utáhl i dvojnásobně delší film, Saffron byla překrásná no a David Suchet jako pornomagnát taky neměl chybu. Navíc ta čistá britská angličtina (a akcent!)… Prostě a jednoduše, tenhle film se mi opravdu líbil. Určitě si ho pustím někdy znovu. 100 %. (24.09.2011)