Valkýra

Singer strohý, akurátní, perfekcionistický, není on náhodou Němec..? Valkyrie, stejně jako Conspiracy ukazuje, že ne všichni "učitelé nadaných žáků" znamenali pro svět čiré zlo požírající malé děti k obědu, leč za mnohem levnějším kolegou od jezera Wannsee pokulhává svou emoční chladností, zapříčiněnou příliš chudou stopáží na převyprávění historických událostí podobného charakteru. Kvapíkové tempo pro kinosály mi zkrátka moc nesedlo a raději bych tuto klíčovou epizodu německého protinacistického odboje viděl stejně jako DaViD´82 třeba v podobě několikadílného seriálu produkovaného HBO. Ku prospěchu věci zatavený Cruise ukazuje, že čím je ho na plátně méně, tím lépe (myslím osobnost, ne prsty, ruce a oči), nicméně na bravurního Stampa, či Branagha, stojícího tentokrát na zcela opačné straně nacistického spektra, stále může koukat leda z uctivého povzdálí cukrového Mavericka. Von Stauffenberg udělal klíčovou chybu, že si do aktovky nepřibalil pár pout s růžovou mašlí.. (21.07.2009)

I když člověk ví, jak to dopadne, je to stále napínavé. Podobně jako United 93. S tím rozdílem, že Singer ten intezivní zážitek rovnoměrně rozdělil do celého filmu. Greengrass si to nechal nakonec a já jsem málem dostal infarkt. Ani mi nevadilo, že všichni Němci mluví anglicky. Navíc ten přechod z Cruisovy němčiny do angličtiny byl, myslím, vyřešen velmi elegantně a nenásilně. Rozhodně doporučuju také kvůli poselství, které Valkýra nese. (02.09.2009)

Precizně zvládnutý historický thriller, který i přes velký handicap v podobě jasného konce umí navodit pocit napětí lépe než drtivá většina současné konkurence. Cruise sice mírně nestíhá, což má za následek jistou rozpačitost některých scén (všechny s manželkou), ale bezchybné výkony zbylých herců tuto vadu na kráse zachraňují. Úplně dokonalý film to sice není, ale i tak je mi Valkyrie sympatičtější než tři pětiny letošních oscarových kandidátů. (16.02.2009)

Film chladný jako hlaveň nacistické pistole (takové té hnusně hranaté, němečtí inženýři si vždycky vystačili jen s pravítkem), ale stejně tak spolehlivý a pečlivě seřízený. Singer chytře spoléhá na herecké výkony, autentické kulisy a bezchybnou rekonstrukci nejslavnějšího atentátu na Hitlera. Vůbec nevadí, že víte jak to dopadne, zvyknete si i na perfektní angličtinu německých oficírů, protože jejich charisma coby herců je zkrátka větší než role, která je jim svěřena. Potíž je v tom, že Singer svůj ansámbl těží jen povrchově. Jsou to pro něj velmi výkonné figurky, která však nehodlá koukat pod čepice. Vzhledem k přehršli událostí v tehdejším Německu má sice film spíš problém s pochytáním všech souvislostí (raději si do kina vezměte nějakou související četbu, jinak vám všechny ty šarže začnou z hlavy vyskakovat nejbližším volným otvorem), ale dýku do zad mu vráží především emocionální plochost charakterů. Kdyby Cruise neměl pásku přes oko a další tucet tělesných deformací, byl by to pro vás člověk bez duše. Jednoduché rozřazení do dvou týmů (dobří Němci, špatní Němci) filmu notně ubližuje, a to i v závěru, který se důsledně, ale zcela marně, snaží být "nad věcí". Na thriller je to příliš dokumentární, na biografii příliš ploché. Na něco mezi jsem byl pravděpodobně příliš dobře naladěn, takže těsné čtyři. Ale mluví ze mě fanoušek pancéřových pěstí a nebudu zapírat, že jsem těm "hodným" fandil bez ohledu na výsledek. (23.01.2009)

Zajímavé téma, které bohužel s sebou nese už v námětu jednu velkou nevýhodu - tou je to, že je film natočený podle skutečné události a tudíž každý ví už s prvními obrázky, jak musí dopadnout. Tím nás scénáristé obrali o velkou dávku napětí a překvapení. Myslím si ale, že i přesto se dalo vytěžit z tématu ještě víc napětí a tíživé skličující atmosféry a vytáhnout tak film ještě výš. Takhle jde o pěknou rekonstrukci historických událostí, s velmi dobrým (a dobře hrajícím) obsazením, díky kterému nakonec dávám velmi slabé 4*. (23.05.2009)