Občan Havel

Moje vysoké očekávání se zcela naplnilo! Václava Havla mám rád, to je třeba říci již na začátku a moc jsem se těšil na toto dílo, které nechá běžného občana nakouknout na politiku tak, jak to člověk nezná, ale hlavně představuje Václava Havla ne jako prezidenta, ale jako člověka, který má smysl pro humor, který má své slabosti a dokonce mluví sprostě. Prostě jako každý z nás. Je to vlastně takový báječný nekrolog Muže, který je ještě naživu. Je zde krásně vidět, jak se peče vysoká politika, s poradci, kteří diskutují o každém proneseném slově. Všimněte si, že Klaus sám se kamery bál jako čert kříže. Zatímco Zeman si s prostořekostí sobě vlastní řekne o další becherovku. Pane Havle, nestyďte se, je to dobrý, Dáša pískat nemusí! (10.05.2009)

S dokumenty je to u mě docela ošidné, dosud pro ně nemám žádná hodnotící kritéria, ale i přesto se pokusím o několik nezaujatých postřehů. Nevím přesně, kdy a v jakých scénách byl Koutecký přímo za kamerou, ale musím seznat, že "useknuté" hlavy v některých záběrech nejsou zrovna největším dokladem o profesionalitě snímku. Dále by asi nikoho nezabilo představit ostatní osoby formou nějakých titulků, což platí i o dataci jednotlivých scén. A asi poslední výtku bych směřoval na délku snímku, ta je totiž až příliš zkratkovitá a drtivá většina motivů a témat je zde až neúnosně ošizena. Docela živě bych si dokázal představit dvojnásobnou stopáž pod vedením českého nezmara Karla Vachka. (10.04.2008)

Většinou velmi vtipný a občas dost smutný sitcom z prezidentské domácí videotéky. (17.03.2008)

Skutečně působivý dokument, jenž nám konečně přiblíží jednu z našich největších osobností. Je to sice jen "přesně takové, jaké to být muselo", ale to Občanu Havlovi samotnému neškodí. (12.12.2009)

Svatá prostoto! Chybí tu nahoře v záhlaví žánr komedie... Nejlíp sametová, že Venoušku... 8-o . . . Nehodlám do podrobna komentovat tohle adorantské homevideo, prolézačům zadnic se nakonec v téhle zemi dařilo vždy a za všech režimů (zvláště těm dobře honorovaným, že...) - a navíc bohužel tenhle film svou formou hry na nějakou >nezávislou a pravdivou< subjektivní objektivitu není už dnes v té naší >pisskultuře šašské< ojedinělým fenoménem... . . . Vlastně se mi chtělo zase chvílemi i zvracet... . . . Takže ta jedna hvězdička patří beze studu jen jako dík za to, že přinesl nám i ty intimnější detaily z vývoje, který přirozenou cestou dospěl do sraček, ve kterých se tato země i společnost v současnosti nachází. Nakonec, stačilo se právě dnes vpodvečer před tímhle >dokumentem< dívat na televizní zprávy, šaškovy krokodýlí slzy a mudrování nad prorůstáním zločinu do politiky a návratem komunistů k moci jsou fakt žánrově dojímající. Na druhou stranu je ovšem jasné, že V.H. ani jeho kumpáni z dob tehdejších i dnešních si jinak ani dnes zas tak až moc stěžovat nemusí. Veřejné zdroje jsou pro >vyvolené< zatím stále nevyčerpatelné... .-/ - - - P.S. A kdo si pane Havle myslíte, že dnes chodí do té vaší milované kavárny Slavie? - - - P.P.S. Docela zábavné je i číst si zdejší komentáře. Těm mladým >děckám< věku popřevratového snad ani není na jejich nadšení co vytýkat. Ale pár komentářů - třeba jeden jistého zdejšího protřelého multikárového manipulátora a sráče (co si hraje před trumbery na vzdělance a intelektuála a přitom si plete pojem disent s disidentem... ;o))) je hodně výživný. Hnus si k hnusu sedá, prolí(ý)zač si díru hledá... - - - - - (Poprvé viděno - symbolicky proloženo reklamami na kdejaký spotřební šmejd - na >veřejnosrádní< televizi Nova, sametově výročního 17. listoprdu, komentář zde mezi ov(a)cemi jako (dobře že tak ;-) ztracený - 17.11.2008) - - - - - P.P.P.S. (5.2.09) - Hehe, to mě těší, že si čuRák pečlivě studuje moje komentáře. Takže si ty svoje blamcy re kapitulačně opravil, ale skrýn ve sbírce to jistí... ;-) ... Jen furt nechápu, proč ten patolízalský a podbízející se debil pořád ty svoje žvásty zdůrazňuje boldem. Asi proto, že je ve skutečnosti tím, čím se zdá být... :o[... (17.11.2008)

Rovnou řikám, že Havla nemam moc (teda spíš vůbec) rád. Nebudu tady hodnotit osobu pravdoláskovce Havla, ale film Občan Havel. Já jsem tak nějak očekával dokument, kterej mi připomene ty 90. léta a třeba se i něco zajímavýho dozvim. Místo toho 2 hodiny čumim na domácí video. Tohle prostě neni dokumentární film. To je akorát taková marná snaha vykreslit Havla jako největšího sympaťáka po Sluncem + občas poplivat jeho odpůrce (tady byl terčem hlavně Václav Klaus a celkově SPR-RSČ). Jestli v celym dokumentu bylo něco zajímavýho z historickýho hlediska, tak snad akorát setkání s Milošem Zemanem. Ale na místě Zemana bych Veškrnu asi tak po minutě musel nejspíš umlátit tupou stranou sekery. Pak mě teda ještě pobavilo, že jsem se dozvěděl, že Dáša se před tim slavnym pískánim dost posilnila šampáněm. Prostě první "dáma" jak se patří. Nejdřív si vožrat držku (za peníze daňovejch poplatníků) a pak udělat ostudu ve sněmovně. Uvažoval jsem, že dám 2 hvězdy, ale strašně mě iritoval pohled na xicht Džamila Kocába, kterej se tam občas vyskytoval, takže speciálně za Kocába hvězda dolu. Jinak bych si docela rád přečet názor Vítězslava Jandáka na tento film :-) (24.03.2011)

Výborně natočený a sestříhaný dokument mapující cestu jednoho z nejvýznamnějších politiků této země. Ojedinělé dílo na které se vyplatí zajít do kina. (15.05.2008)

Zábavná exkurze do života státníka. Protiklauzovci bod navíc!! (03.03.2008)

Miluju. (18.04.2008)

Skvělý dokument o muži, který toho pro nás tolik udělal, ale když vidím některé situace z jeho života nedokážu pochopit, jak se člověk tohoto ražení mohl dostat do politiky a dokázal vystupovat před nekonečnými zástupy lidí. Člověk se tady i zasměje, protože některé situace jsou spíše pro nějakou komedii. (16.11.2009)

Tak pan bývalý prezident má rád Stouny. (20.10.2008)

Prakticky žádný z televizních a filmových dokumentů o našich polistopadových ale vlastně i reálně socialistických politicích nelze označit za úspěch a většinou troskotá na neschopnosti analyzovat jeho život ze všech stran a maximálně nezávislým pohledem. Obvykle se tak či onak projevuje vztah autora k objektu svého díla. A tenhle nešvar se v plné míře projevil i u Občana Havla. On totiž zaznamenává Havlův život, jeho názory a skutky všude tam, kde ho prezident mezi sebe pustí. Dokument je spolurežírovaný Václavem Havlem a i když se zdá, že odhaluje i nelichotivé prvky o své osobě, je to všechno v rámci jeho režisérské licence. Havel byl vždycky spíš intelektuál a především umělec, který politické dění kolem sebe nedokázal ovlivňovat podle svých představ právě proto, že politickým procesům vůbec nerozuměl a jeho četné pokusy ovlivnit naši politickou scénu končívaly pravidelně průšvihem a měly opačný efekt, než zamýšlel. Nejlíp a pro Václava Havla dost nepříjemně popsal jeho styl, jednání ve svém eseji Politika z divadelních prken Zdeněk Mlynář v polovině 90. let krátce před svou smrtí. Havel neměl rád politické instituce a především politické strany, takže se je snažil vytrvale ignorovat a sázel na silné osobnosti mezi svými přáteli bez ohledu na to, jak je politické strany byly ochotny akceptovat. Jeho politické názory nejsou ani levicové ani pravicové. Jsou ale silně elitářské, myslím, že se blíží tomu, jak funguje íránská islámská republika, tedy jakási "demokracie" řízená radou moudrých. Na jeho mezinárodním ohlasu se podepsala STB a komunistická vláda, která ho šikanovala. Kdyby nebylo reálného socialismu, skončil by nejspíš jako jeden z řady levicových salónních intelektuálů s nepraktickými, ze života odtrženými, ale radikálními představami, jak spasit svět. Tady konkrétně Havel pouští filmaře blízko k tělu jenom tam, kde to uzná za vhodné. Že by vám dovolil udělat si o něm komplexní představu, že by film dal prostor jeho kritikům a analyzoval jeho politické zásahy a rozhodnutí, o tom se vám může jen zdát. Ten, kdo měl už před zhlédnutím dokumentu o Havlovi ty představy, které se film snaží prodat, tak nemusí váhat s návštěvou kina. Ten, kdo k němu má odstup, tak munici k jeho kritice nenajde a celkově je to ztráta času, protože kvalitní dokument by se měl soustředit spíš na obsah, ne na formu. Celkový dojem: 40 %. (29.04.2011)

Tohle není jednoduché hodnotit. Film mě zaujal, nenudil, místy pobavil a díky němu jsem více poznal Havla, jak z lidské, tak politické stránky. Ale...naprosto mu chyběla objektivnost (de facto Havel-anděl, Klaus-ďábel), byl celý takový slepený, skoro "na koleni dělaný" a byla z něho znát nevyrovnanost mezi lidskou a státní stránkou pana Havla (vypadalo to, že tvůrci snímku vlastně neví, na co se chtějí zaměřit). Hodnotím lepšími 3*; když ne dokument, tak alespoň já zkusím být objektvní ;-) (20.10.2008)

Unikátní mozaika složená z útržků situací během Havlova prezidentování má především dramatický charakter (nejistota z demokracie, smrt Olgy, krize Klausovy vlády - nástup ČSSD), osobnost exprezidenta však přibližuje i prostřednictvím lupů na saku, zavřené kavárny Slavia, Billa Clintona, Rolling Stones, Ladislava Špačka nebo Miloše Zemana s becherovkou. A já přiznávám, že historie devadesátých let nepatří k mým silným stránkám, proto děkuji Pavlu Kouteckému, že mi připomněl pískot Dagmar Havlové v Poslanecké sněmovně i legendární Zemanův přeřek, to vše v pozoruhodně soudržném a vtipném celku. 80% (17.05.2008)

Václav Havel má kamínek po Rudolfu II., růženec od papeže...Zkrátka za svůj letitý prezidentský život dostal spousta darů a věcé, které my ostatní mít nikdy nebudeme. Ale my jsme měl Havla jako prezidenta - a to bylo podle mě dobrá věc. Btw podplacení 9 spoluvězňů, aby se mohl dívat na Prodanku mě pobavilo, stejně jako prohlášení, že Clinton je větší erotoman on...:) Celkově velmi zdařilý dokument, který ukazuje Havla i jako obyčejného člověka - občana, který se i stydí a je plachý. (28.07.2008)

Portrét Havla jako člověka... Havel, tak trochu "filozof na trůně", se snažil svoji funkci dělat co nejlépe (a skutečně podle svého nejlepšího svědomí), ačkoli mu ta vzala hodně sil - psychických i fyzických. Proto ani nevadí určitý nekritický postoj, který režisér zaujímá. Ostatně u tak vděčného objektu kamery, jakým Havel je, by to snad ani dost dobře nešlo. Humor, s jakým dokáže brát i ty nejtěžší chvíle, je obdivuhodný. On si tento malinký pomníček své osobě totiž skutečně zaslouží. (26.04.2008)

Skutočne fascinujúci autentický dokument, ktorý vo svete prakticky nemá obdobu. Najmä ak ide o trinásť rokov zachytávajúce časti zo života prezidenta republiky, tak ide o skutočný megaprojekt v minimalistickom ponímaní, o ktorého pripravovaní som predtým nemal ani potuchy. Inteligentne natočené a hlavne zostrihané. A myslím, že hodnotiť by sa tu mal film ako film, nie osobnosť, ktorú zobrazuje. Aj keď sčasti aj tu je názor ovplyvňujúci. A keďže ako Slovák, nepoznajúci elementy Havlovho vládnutia a peripetie, ktorými ako prezident prešiel, objektívnosť je myslím si na mieste. Nakoniec, predsa len v '93-ťom roku som ako sedemročný som politiku nesledoval našu, nie to ešte zahraničnú. Navyše názov hovorí za všetko, prezident je tiež len občan, obyčajný smrteľník, často obyčajnejší než 'bežní' smrteľníci. A mrzí ma, že v televízii nevysielali dlhšiu verziu, ktorú si s radosťou pozriem. 90%. (10.05.2008)

"Demokracie omezuje ty, kteří ji berou vážně, a zaroveň dává téměř neomezené možnosti těm, kteří jí pohrdají." Taková jsou slova našeho bývalého prezidenta, jehož lidskost a upřímnost sálá z každého okamžiku Občana Havla. Tenhle až neuvěřitelně otevřený a intimní dokument disponuje několika momenty, které mi ještě nějakou dobu pravděpodobně utkví v hlavě; ať už je to rozhovor se Zemanem, který na mě snad poprvé v mém krátkém životě teenagera působil skutečně chytře a sympaticky, nebo příjezd prezidenta Clintona, který zas výborně sedl mé americky založené části duše a připomněl jí doby, kdy Spojené státy ještě patřily k obdivovaným světovým mocnostem. Osobně bych do "prezidentské kuchyně" nahlédla klidně ještě o několik minut déle, byly momenty, které by si dle mého názoru zasloužily víc než několik málo sekund, ale to by pak do oběhu taky asi mohl někdo pustit všech 40 tříhodinových kazet. Občanu Havlovi jakožto dokumentu dávám nakonec čtyři hvězdičky, ačkoliv občan Havel jakožto člověk by jich ode mě dostal plných pět. (28.05.2008)

[LFŠ 2008] Opravdu jsem se bavil, takže mě určitá zaujatost dokumentu vůbec nevadí. Nejlepší/nejzábavnější momenty filmu: Klaus a Reduta, setkání s Rolling Stones, rozhovory se Zemanem:) (30.07.2008)