Báječný svět shopaholiků

Mám pocit, že při sledování tohoto skvostu jsem ztratil 90 % mé inteligence. Stejně jako Rebecca vymetala jeden obchod za druhým, mně tento film vymetl jakékoliv jiné myšlenky, až ze mě zbyla jen prázdná troska, která se ani nezmohla na to vypnout tuhle sračku. A to se ještě snažím krotit. Vše v tomto filmu je špatně. Hlavní myšlenka je totálně naruby (to jako vážně? Když se pár hlupaček neumí udržet na uzdě a nakupují i to, na co nemají, je to okamžitě nemoc a budeme je omlouvat slovy "Ale no tak, ony za to nemohou, jsou nemocné…“?) ve filmu jsou maximálně dvě sympatické postavy - (Hugh Dancy a Julie Hagerty) - krom nich jsou všichni jednoduše řečeno infantilní. Hlavní hrdinka je na ránu a přiznám se, že kdyby ji tam někdo pořádně nakopl, aby už dostala rozum, film by hned dostal náboj. Upřímně se divím, k čemu se to propůjčili John Goodman a Kristin Scott Thomas. Věřím, že i oni sami se teď stydí. Tenhle film je tak špatný, že tady není jiná možnost, ale i já musím dát nejnižší možné ohodnocení. Mimochodem je fakt, že módu nemám v lásce a je mi upřímně výfuk, co se zrovna nosí v Londýně či v Horní Dolní, ale z prostředí módního průmyslu LZE natočit vtipnou, koukatelnou a INTELIGENTNÍ komedii (The Devil Wears Prada je ten nejlepší příklad.) 10 %. (11.07.2011)

Hodina a půl ryzí střeštěnosti. Všichni bílý jak zeď, přitom na krásnej a opravdu fungující kontrast barev jsem si musel počkat až na úplnou koncovku. Ale jo, celkem to stálo za to. Isla sice neni tak sladká jako obvykle (na věčně načančanou dámičku mi holt nepasuje), ale pořád je neodolatelná. A z principu tak pod tři hvězdičky ani nepáchnu. :) (24.08.2012)

Film s úplně stejnou zápletkou, charakteristikou postav, v některých případech i ze stejnýma hercama, bych byl schopnej vytvořit s průměrným střihacím programem a kolekcí romantických komedií cca 10 let zpátky. Týpka s divným přízvukem bych si vzal třebas z Notting Hillu, cérku ve značkových hadrech bych poskladal ze zaběrů z Ďábel nosí pradu vs. Isla v Nesvadbových a Určitě, možná. Postavu hodnýho papínka Goodmana bych si pujčil z Divokých koček (krom toho, kde říká, že je vdovec, protože tady je postava matky docela důležitá). Tu bych zas poskládal z matek ze Fotr je lotr 1 i 2. Na scény z terapie šopaholiků by jistojistě vystačil Kurz sebeovládání a na noční Miami Zná ji jako svý boty plus taneček z Hříšnýho tance 2. Takže sumasumárum. Film jsem dokoukal jen z toho důvodu, že jsem věděl do čeho jdu a co mám očekávat. Dvě hězdy jsou jen za ústřední dvojici (staffordshirskej přízvuk vs. zrzavý vlasy). (18.11.2009)

Devil´s name? Prada. Podobně jako filmy o drogách, snímek o závislosti na nakupování je pro mě tak trochu sci-fi realita, protože až na výjimky pokládám nákupní činnost (především v oblasti textilu) za trest úměrný veřejným pracím. Nicméně kdybych žila v New Yorku, metropoli světového shopoholismu, mluvily by na mě figuríny z výloh a jinou radost než přeplněný šatník od světových značek bych ve svém životě neměla, možná bych stejně jako hlavní hrdinka bojovala s ostatními zoufalými ženami o poslední kus ohavné blůzy zn. (Dosaďte jméno, jehož cena vám vyráží dech:) Velmi ráda bych psala o tom, jak mezi hadříky a spodničkami plavou kusy moudrých pravd o tom, že život na dluh je zkáza mikro i makroekonomiky, velmi ráda bych konstatovala, jak bystře ten film kritizuje zvěrstva konzumerismu, velmi ráda analyzovala, jak vypovídá o generaci "Nosím, tedy jsem. " Jenže nemohu. Tenhle pokus lavíruje mezi popelčím příběhem /ačkoli tahle nešťastnice má střevíčků plnou garsonku) a těmi nejpovrchnějšími dialogy Sex and the city. Chybí tomu sofistikovanost, nadhled a humor, od úplné zkázy to zachraňuje jen roztomilý kukuč Isly Fisher, sympatické gentlemanství krásného Hugha Dancyho, snesitelné řemeslné standardy a přijatelný soundtrack. Chlapce z toho vynechte- zelená šála by je po půlhodině uškrtila- a dívkám bych doporučila spíš zajít do sekáče: na My best friend´s wedding. (10.03.2009)

Tento film sice pořád ještě spadá do průměrných komedií, avšak přecejen má aspoň mírně originální nápad. Napadlo vás vůbec někdy předtím, že takoví shopaholici skutečně existují? Nebo jaký je to pro ně pocit, když vejdou do obchodu? V dnešním světě má hodně lidí aspoň mírné sklony kupovat neužitečné věci...a o tom tento film vypráví, i když možná s trochu extrémnějším příkladem :) Já si ale i takového nápadu pro film docela cením. ~(3,0★)~ (23.06.2009)