Ano, šéfe s Gordonem Ramsaym
Kitchen Nightmares
Áno, šéfe USA
Obsahy(1)
Uznávaný šéfkuchař Gordon Ramsay přichází do restaurací, které mají problémy. Ať už to jsou potíže s kvalitou pokrmů a nebo majitelé nevědí, jak přilákat více zákazníků. Gordonovy radikální změny v chodu jednotlivých restaurací způsobují konflikty nejen mezi ním a vedením restaurace, ale v prvé řadě s šéfkuchaři. Jak obstojí restaurace při náhodné Ramsayho návštěvě? Pomohly jim změny k odražení se ode dna? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (85)
Po zhliadnutí viacerých častí musím editovať svoj komentár a žiaľ aj ubrať jednu hviezdičku na rovné tri. Nepáči sa mi, že v tejto show rozmýšľajú tí nesprávni. Gordon im podhadzuje komplet nové menu, prerába im reštaurácie a dostávajú tak všetko zadarmo, bez nejakej väčšej driny. Jedinou podmienkou je zmeniť svoj prístup. V tomto naplno vyhráva česká verzia tejto show, kde hlavní protagonisti musia sami prísť na to čo je dobré a čo zlé a na reštaurácii musia sami zapracovať. Bez finančných injekcií. A tak to celé vyzerá ako "zavolajte si ma, zaručene splním váš sen". A o tom by to nemalo byť. Jediné čo ma teší je fakt, že sú na svete, v civilizovanom svete, príšernejšie reštaurácie ako tie u nás. Týmto samozrejme nevyzdvyhujem. ()
Líbí se mi, že gordon Ramsey k tomu přistupuje spíše psychologicky. Kde Pohlreich spíš uráží, tam se Ramsey snaží lidi nabudit a probrat v nich vnitřní sílu. Tím vznikají emotivní díly, které často spíše než o kuchařství a restauracích jsou o lidech a jejich vnitřních problémech a možnostech jejich překonání. ()
Takže, co se mi nelíbí na US verzi: Všechny díly jsou jako přes kopírák, všudypřítomná otravná a vlezlá rádoby dramatická hudba, nekonečné přehrávání zpomalených záběrů uměle vyhrocených scén, nesmyslné zázračné konce ... opravdu jsou amíci tak blbí, že tento formát potřebují? UK verze je miliónkrát lepší. ()
Výstižný komentář: uživatel iamek. Přesně tak - ustavičně to samé dokola, mění se jen místa a ksichty, šablona zůstává stále tatáž. Světově uznávaný gastronomický koryfej přichází a vše ho děsí: odporné jídlo, nudný a staromódní interiér, příšerná hygiena, mizerná obsluha, infantilní či naopak senilní, každopádně nesoudní a neschopní majitelé. Pak zaúřaduje, provede nějakou tu psychoterapii, letmo se zmíní o jakémsi úžasném receptu a rázem je vše jinak.Štěstím slzící majitelé zčistajasna vykazují 20% nárůst zisků, všichni pláčí, radují se a objímají a Gordon udílí dobré rady do života a podnikání. No... jednou je to zábavné, podruhé už poněkud trapné, pak už jen otravné a zjevně určené jedincům mdlého rozumu. Britskou verzi jsem neviděl, americká stojí za hovno. ()
iamek to vystihnul naprosto přesně. Americký pořady začínají bejt strašně snadno rozpoznatelný - trochu afektovanosti, trochu siláckých řečí, trochu happy-endu. Prostě se na plotně musí vařit předevšim emoce. Ať si říká kdo chce, že Pohlreich Gordona jenom kopíruje, naše "Ano, šéfe!" je alespoň po našem. A taky za Zdeňkem nestojí celej tým, kterej by restauraci přes noc překopal od základů a její chod tak kolikrát posunul razantním krokem kupředu ;) ()
Reklama