Duel Frost/Nixon
-
Frost/Nixon
-
Frost / Nixon, l'heure de vérité
-
Duel Frost/Nixon
Drama / Životopisný
USA / Velká Británie / Francie, 2008, 122 min
Režie:
Ron HowardScénář:
Peter Morgan (scénář, divadelní hra)Kamera:
Salvatore TotinoHudba:
Hans ZimmerHrají:
Frank Langella, Michael Sheen, Sam Rockwell, Kevin Bacon, Matthew Macfadyen, Oliver Platt, Rebecca Hall, Toby Jones, Andy Milder, Kate Jennings Grant, Jim Meskimen, Patty McCormack, Clint Howard, Rance Howard, Gavin Grazer, Eloy Casados, Ned Vaughn, Simone Kessell, Steve Kehela, Jenn Gotzon, Googy Gress, Marc McClure, Joe Spano, Gerald Ford, Maggie Grant, Les Mahoney, Holly Weber, Gabriel Jarret, Geoffrey Blake, Candy Ibarra, Keith MacKechnieProducenti:
Brian Grazer, Tim Bevan, Eric FellnerStřih:
Daniel P. Hanley, Mike Hill, Robert KomatsuScénografie:
Michael CorenblithKostýmy:
Daniel Orlandi81%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Nevhodný mládeži do 12 let
V kinech
od:
|
19.02.2009 Bontonfilm |
|---|---|
V kinech
od:
|
01.04.2009 StudioCanal |
V kinech
od:
|
23.01.2009 Universal Pictures US |
|
Na DVD
od:
|
22.06.2009 Bontonfilm |
lesumir
Duel Frost/Nixon, aneb jak se z komerčního baviče typu Leoše Mareše stal nekompromisní, břitký a precizně přesný moderátor typu Jana Krause __ Může se to jevit jako "blbá" politická dvouhodinová nuda, avšak tomu tak zdaleka není. Ron Howard je zpátky v plné síle, po kritiky odsouzené Šifře Mistra Leonarda, kterou já považuji za výborný film, ale to je zase věc druhá. Howard ví jak u diváku vyvolat hluboké pocity a mnoho emocí, někomu se to mlže zdát na hranici vydírání (viz. Čistá duše), ale určitě není, je to ambiciozní dílo hodno Oscara svojí tématikou, kterou i přes pár záměn Akademie určitě vysoce ocení. To samé doufám u Franka Lanngelly, který si na stará kolena střihl svojí nejlepší roli, a zahrál ji na výbornou třikrát podtrženou, charisma z něj jen sršilo a hodlám si tvrdit, že ani sám Nixon by se nezahrál líp! :-) Dvě hodinky utečou jako voda díky skvělé a svižné režii ve filmu, kde se jen mluví. Jeden z nejlepších filmů roku 2008 a určitě nejlepší konverzační drama! __ And the Oscar Goes to... Richard Milhous Nixon, tedy vlastně Frak Langella!(25.1.2009)
Psema
Případnému zlatému paňácovi bych se vůbec nedivil. Duel Frost/Nixon je v tolika směrech do dokonalsoti dotažený film, až to u jinak bezkulého Howarda zaráží. Tady ale jako by vše konečně přesně zacvaklo na svá místa - skvělí herci (hlavně Langella a Rockwell, slizký Sheen imho nic moc), brilantní kamera, nevýrazná, ale perfektní režie a jako třešinka na dortu Zimmerova parádní vybrnávačka. 120 minut jsem na plátně vyloženě visel. Což se mi u politických dramat zas tak často nestává. Viz. přeceněná Královna.(22.2.2009)
Bart
Po skončení filmu, ale i zřejmě hodně dlouho potom si budu postavu Nixona asociovat s jeho postavou ve filmu, tak jak jí stvořil Frank Langella. Už dlouho jsem neviděl tak vyrovnaný, samozřejmý, suverenní a přesto citlivý mužský herecký výkon, jaký zde Langella předvedl. Vedle něj působil trochu prkenný Michael Sheen dost nevyrovnaně. SPOILER Přestože ve filmu duel vyhrál Frost, na hereckém poli pro mě jasně vítězí Langella. Přesto to pro mě film roku není.(16.2.2009)
Isherwood
Dvouhodinová konverzace, která reflektuje jeden z černých stínů amerických dějin a přitom důkladně pitvá rozmanité lidské charaktery, je tažena řemeslně spolehlivou Howardovou režií a hereckým galakoncertem všech (!) zúčastněných. Ale i přes tu výjimečnost vedlejších partů je to nakonec výborný Martin Sheen a jeho kreakce ‚sedmdesátkového‘ metrosexuála, který padá na hubu, a hlavně (nebojím se užít slova) geniální Frank Langella, na nichž to přeci jenom stojí. To, jak Langella proniknul do postavy Richarda Nixona – vysokého, ale shrbeného muže, kterého dva roky aféry vyšťavily na kost, a on přesto stále má tu temnou jiskru v očích a ostrý jazyk, jímž dokáže odhánět protivníky – mi v mnohém připomíná olejářského magnáta D. D. Lewise. Fakt, že byl v ocarovém klání Langella politicky upozaděn ve prospěch homosexuálního Milka, mě nazdvednul ze židle. A závěrem ještě k Ronu Howardovi – nábožensko-konspirační křepčení odpuštěno, protože vizuální pojetí (vynikající střih i kamera) a celkový švih posouvá film na absolutí vrchol. Společně se Stoneovým W. jeden z nejzajímavějších ‚politických‘ filmů poslední doby (možná i let).(27.1.2009)
Nathalie
Víš, Georgi, tohle docudrama mi to připomínalo to tvé Good Night and Good Luck, v trochu víc user-friendly obalu. Nixona sice vidíme v barvách a tvůj reálný McCarthy nepotřeboval herce, ale udělat z politiky prominentní boxerský ring, kde se na nějaké háky zprava nehledí a podmínky jsou rovné pro oba spoluhráče, to se jen tak nevidí. Tím spíš u Howarda. Když jsem tak fascinovaně tu intelektuální válku a přípravy na ní sledovala /přičemž mi mimoděk došlo, že synchronizované strojení se k závěrečné bitvě v Tróje je proti finále F/N fraška/, uvědomila jsem si, že tohle je je jeden z perfektních politických filmů pro politické laiky. Tohle je přesně ten film, který bych ráda pustila rodičům nebo kamarádům, které nechci nudit hodinovou přednáškou o zákulisí americké politiky, film, který chápe rozdíl mezi státníkem a politikem, mezi pravdou a demagogií, mezi televizní realitou a skutečností, film, který nedělá podobné chyby jako nadějná, ale schematická a neživotná Královna. A pro mě, i když mám někdy pocit, že jsem koukala přes rameno vyšetřovacímu týmu Watergate. Ano, já vím, Frank Langella byl jako Nixonova reinkarnace, snad stokrát jsem v duchu vykřikla: ale to JE Nixon. I kameramanovi a scenáristovi by měl režisér líbat nohy. Georgi, existuje ještě jedno téma z americké politiky, které bych ráda viděla na plátně. Snad se nebudeš zlobit, že po Duelu Frost/Nixon mám chuť nabídnout tu látku Ronu Howardovi. 9/10(16.2.2009)