Byla to největší válka, která se odehrála před televizními kamerami. Na jedné straně stál bývalý americký prezident
Richard Nixon, který jako jediný obyvatel Bílého domu rezignoval na svůj úřad, aby se vyhnul hrozícímu odvolání. Na straně druhé se ocitl populární televizní moderátor
David Frost.
Jejich rozhovor byl napínavý jako ten nejprestižnější boxerský zápas a měl i stejný cíl – udělit tomu druhému smrtící K. O. Režie se ujal zkušený tvůrce životopisných snímků
Ron Howard (
Čistá duše,
Apollo 13,
Těžká váha), který má spolu s oběma představiteli titulních rolí,
Frankem Langellou a
Michaelem Sheenem, největší zásluhu na tom, že se ze zdánlivě odtažitého tématu, vyklubal jeden z nejlepších filmů roku 2008... Aféra Watergate, v níž vládnoucí republikáni s tichým souhlasem prezidenta připravovali odposlouchávání konkurenčních demokratů, patří k nejtemnějším kapitolám americké historie. V jejím důsledku rezignoval prezident Nixon na svůj úřad, aniž za za svou roli v celé aféře a za oklamání celého národa omluvil. Úspěšnému britskému showmanovi Davidu Frostovi to mohlo být úplně ukradené. Jenže on byl typem člověka, který se nehodlá zastavit ani na vrcholu a snaží se posouvat vlastní mantinely dál a dál. Tak se zrodil plán na sérii rozhovorů s bývalým americkým prezidentem, na jehož konci se měl kdysi nejmocnější muž planety omluvit za svůj největší hřích. Zdálo se, že Frost nebude mít naději, protože Nixon se od rezignace cíleně vyhýbal veřejným vystoupením. Ke všeobecnému překvapení ale na jeho nabídku kývl. Možná v tom hrálo roli podcenění, když svého konkurenta ocejchoval za pouhého baviče, kterého utluče argumenty a nepustí ke slovu, respektive k choulostivým dotazům, které by ho přitlačily ke zdi. Jenže jednou z největších chyb, kterou můžete ve válce udělat, je podcenění nepřítele. To samé ale platí i pro Davida Frosta a jeho tým.
(oficiální text distributora)
lamps
Šikulka Howard opět pozoruhodně prokazuje, že i sebevíce náročná a konverzační látka se dá zpracovat velmi atraktivním a divácky přitažlivým způsobem. Snímek tahají do první ligy nejen protřelé herecké stálice, které dokáží zcela věrohodně zahrát snad i vykonávání potřeby při stavu beztíže, ale především jedinečná, z dobového pohledu naprosto přesně vyladěná výprava, díky které do sebe vše krásně zapadá a namísto soustředění se pouze na dialogy a historická fakta může divák obdivovat v podstatě vše ostatní, co tvoří každou detailně promyšlenou scénu - hudbu, kulisy, specifické příčesky, nevtíravé humorné vložky a především ohromné jiskření mezi ústřední hereckou dvojicí, které patří k tomu vůbec nejprďáčtějšímu, co se kdy v rámci podobných příběhů "muž proti muži" urodilo. Howard tu dává znovu jasně na srozuměnou, že pokud mu přijde do ruky scénář nepochybných kvalit, on zkrátka nikdy nic nezkazí. Dříve bych solil jasných pět hvězd, dnes už si to přeci jen šetřím na snímky poněkud jiného (nikoli formálního) kalibru. 85%(31.1.2014)
genetique
Televízne interview. Politické, športové alebo zo showbiznisu. Najlepšie s nejakou kontroverznou a diskutabilnou osobnosťou, kde sa rozhovor sústreďuje najviac na témy, ktoré sú epicentrom toho, prečo je rozhovor nahrávaný. A všetci chcú počuť štipľavé otázky. Ale nielen otázky, ale aj odpovede. Hlavne odpovede. Divák sedí doma, v príjemnom prostredí obývačky, odsleduje horlivú diskusiu, pár kontroverzných a sporných otázok i odpovedí. Vypne televíziu, podebatuje o tom s kamošom pri pivku, urobí si o tom svoj názor, zabudne. Takýto rozhovorov je veľa, avšak slovný duel medzi Davidom Frostom a Richardom Nixonom je určite kandidátom do vrchných priečok pomyselného rebríčka kontroverzných interview. Málokto sa však dozvie o pozadí podobných diskusií. O príprave oboch strán, zisťovaní faktov atď. Ron Howard to umožnil celému svetu. Hodnoverne, bez prikrášlení (ak prikrášlenia boli, to nerozoberám) a hlavne autenticky tak, akoby som sa priamo ja nachádzal v sedemdesiatych rokoch pred televíziou a sledoval tento historický moment. Čo je už behom prvých pár scén zjavné, nedotiahol by to do dokonalosti, nebyť oduševnene a pilne hrajúcich hercov na čele s Frankom Langellom, ktorý sa na tých pár minút Nixonom naozaj stal. Strih, kamera a vôbec celé technické spracovanie si zaslúži byť vyzdvihnuté, no a nad nepremenenými oscarovými nomináciami už zostáva len krútiť hlavou. 95%.(6.5.2009)
Lima
Můj letošní oscarový favorit. Ron Howard po děsivě trapné ´Šifře´ asi prodělal záchvat tvůrčí kreativity a já mu tleskám. Protože jeho film patří mezi nejlepší politická dramata pro pěkných pár let dozadu. Je poutavě natočený, není nudně popisný, naopak prostřednictvím zajímavého slovního TV duelu obou stěžejních postav přibližuje společensky napjatou dobu po největší skvrně na politické kultuře historie Spojených států – aféře Watergate (kdy valná část americké společnosti nemohla rozdýchat Fordovu amnestii na přestupky Richarda Nixona). Frank Langella je se svým pronikavým pohledem, promyšlenou dikcí a uhrančivým sebejistým projevem ještě asi desetkrát větší ďábel, než Nixon samotný a já doufám, že ho čeká příjemná Oscarová noc :o)(6.2.2009)
Radek99
Mám rád tenhle žánr rekonstrukce velkých politických dramat a o to více je mi potěšením sledovat rekonstrukční snímek typu Duel Frost/Nixon, navíc ještě posílený o fakt, že je to zjevně opus magnum tak věhlasného a renomovaného režiséra, jakým Ron Howard bezesporu je. Filmů o aféře Watergate již bylo natočeno bezpočet, připomeňme namátkou legendární Všechny prezidentovi muže či trochu kontroverzního Nixona Olivera Stonea. Ron Howard ovšem svým snímkem mapuje extrémně krátký časový výsek celé aféry i biografie prezidenta Nixona, slavné interview televizního moderátora Davida Frosta. Jeho rekonstrukce je precizní a v pravém smyslu toho slova prestižní a ,,áčková", od dokonalé stylizace herců a skutečně výtečného castingu přes naprosto autentickou mizanscénu až po reprezentativně dokonalou formu hollywoodského velkofilmu. Do centra pozornosti je postaveno slovo a celé drama je do značné míry konverzační, přesto je meritem věci vizuální vjem a metatextem filmového média popisována síla pohyblivého obrazu - ,,Víte, prvním a největším hříchem a taky klamem televize je, že zjednodušuje, zmenšuje velké, komplikované představy, časová období. Celé kariéry se zmenší na jediný záběr." Ron Howard se tak soustředí na detaily a divák je tedy upozorněn na opakující se detailní záběry italských bot bez tkaniček, gest, obličejů, až je pozvolna připraven porozumět obrazu zásadnímu - detailu zlomené lidské tváře odstupujícího politika. O čemž je vlastně celá politika, zjednodušená na bilboard tváře s jednoduchým sloganem, politickou debatu mluvících hlav, prezidentský portrét na všech úředních místech atd. Jestliže si něco z celého snímku můžeme vzít i my tady, pak je to smutné poznání, že naše demokracie je ještě hodně nezralá a nepřipravená fungovat podobným sebeočistným způsobem, jako je tu zobrazováno. Duel Frost/Nixon je pro mne (i přes pochopitelné zjednodušení a zčernobílení události) jedním z nejzajímavějších politicky motivovaných filmů americké kinematografie... Podobné filmy: Nixon, Secret Honor(19.4.2010)
Madsbender
Dramatické spracovanie kľúčového interview skúmajúceho jednu z najväčších afér americkej histórie vôbec. Vysoká réžijná kvalita sa Howardovi nedá odoprieť a film poskytuje Langellovi aj Sheenovi vskutku obrovskú plochu a tým pádom všetko stojí a padá na ich výkonoch. A tie sú, spolu s mojím obľúbeným Kevinom Baconom, jednoducho skvelé. Výborný je aj Sam Rockwell, rovnako ako môj ďalší obľúbenec, Toby Jones, ktorému sa však dostalo len pomerne malej role. Škoda však, že aj na filmovom plátne zostáva, citujem Cervenaka: "stále iba show".(14.11.2012)