Piráti na vlnách

Kdeže dobová rekonstrukce, sex, drogy a rock'n'roll! Piráti na vlnách představují úžasně sympatickou partu milovníků hudby, ve své nadsázce extrémně pohodovou, vtipnou, zábavnou a uvnitř tepoucí nezkrotným životem. Ražení je velice podobné na Lásku Nebeskou, ale plagiátorstvím netrpí, je to podobně sladký a pozitivní zážitek, ale přesto film působí originálně. Dění je vesměs složeno z útržků života posádky a přesto, že se film téměř rovnoměrně věnuje více postavám, namísto vytyčení hlavní linky, charaktery netrpí plochostí a oplývají svými unikátními sympatiemi (ovšem o psychologii se určitě hovořit nedá, Piráti na vlnách nechtějí být vážní vůbec v ničem). Povedené, ale ne úplně dokonalé. 8/10 (16.08.2009)

Jedno z mojich tajných očakávaní roka síce nesklamalo, ale ani nenadchlo tak, ako som očakával. Tak skvelý, originálny námet, s podporou celej elity hereckej flotily si zaslúžil trošku lepšie a poctivejšie spracovanie. Najmä čo sa týka razancie vodopádov humoru, ktorých som tu čakal omnoho viac. Príbeh vyniká nápadmi, skvelými dialógmi a samozrejme bezchybnými hereckými výkonmi, ale škoda, že ako celok to nepôsobí tak kompaktne. Skôr by som ho zaradil medzi veľmi dobrý záver letnej sezóny, k osviežujúcim hitom a okamihom leta, na ktoré však budem ešte dlho spomínať. 85%. (05.09.2009)

Zábavné a velmi stylové dvě hodiny a kus. Na tu dobu vás pohltí svět, v němž se škrobené límečky hrozně bály toho, že se jejich téměř neopodstatněná důstojnost ze dne na den rozplyne, a v němž se hrála nebesky úžasná a až obscénně prostá živelná muzika, na které ujíždíme dodnes (a k tomu občas voláme "Chceme rock'n'roll!!!;)). Ale z té zábavy ve vás nic nezůstane a nebudete vědět, proč že se na to podívat znova. Respektive budete, protože si budete pamatovat supersympatického Philipa Seymoura Hoffmana (neuvěřitelné, vážně jsem neměl tuchu, že tenhle týpek taky dovede vypadat jako fajn chlap), hustopanského šviháka lázeňského Rhyse Ifanse a další velmi ikonické (někdy až moc) uvolněné a svobodomyslné figury ze "zlatých šedesátých" (Džin Morizn included), jimž dělá protiváhu odporně zábavný Kenneth Branagh, který ten nerovný poměr sil a času stráveného na plátně využívá na 110% (jakkoliv jeho výkon občas vypadal jako až moc usilovná snaha o karikaturu). Jenže si taky budete pamatovat jak to místy nesedělo v kupě, jak to postrádalo tu lehkost, se kterou vás Richard Curtis přiměl zobat mu z ruky ten "život", který pro vás vymaloval ve svém majstrštyku Love Actually, jak je to celé v příliš mnoha chvílích umělé až divné (včetně konce, který je jedno velké WTF?!) a hlavně jak je ta Talulah Riley děsivě nefotogenická (byť hraje příjemně), a to radši ani nemyslím na její srovnání s Emmou Thompson, která je tu naprosto šukézní...ale to jsem 1) hodně odbočil a 2) shame on you, Gemini, you naughty boy - go to your room...;) Prostě si vzpomenete na ta pozitiva, ale i na nemálo negativ, vyhraje rozum, a vy se radši podíváte na něco jiného, lepšího a/nebo trvalinvějšího. Ale uznejte sami, že na tu spoustu keců a závorek je 80% víc než slušné hodnocení;) (07.09.2009)

Svatý boom! Otřásající se země, která byla citelná v okruhu 10 kilometrů od našeho domu, až po vězení na Borech, docela seismologům zamotala hlavu, ale já ty kluky varoval, že rocková hudba dělá divy, obvzlášť, když je filmová. Ano, ano, značím tím, že Piráti na vlnách jsou vábivými můzami pro všechny fanoušky, kterým slovo Led Zeppelin nepřipomíná továrnu na motorky. Jsou něco jako Králové ro(c)ku, akorát s tím rozdílem, že zdejší postavičky jsou prokazatelně uchopitelnější pro diváka. Je super, když sledujete dění mimo loď. Lidé, kteří tančí za zvuků Rock radia, brečí, milují se, byli pro mě mnohdy větším zážitkem, než pohled na moderátory, kteří jsou u vytržení, když můžou pustit další pecku (Hoffman!). Jestli-že je Láska nebeská evergrínem Vánoc, pak Piráti plují do pomyslného "letního nebe" naprosto s přehledem. A fanoušci Sarah McLachlan ať si klidně rvou vlasy... (16.08.2009)

Richard Curtis je život milující lidumil, který měl tu smůlu/štěstí, že se narodil na britských ostrovech. Po Lásce nebeské přichází s pekelnou mořskou nemocí jménem rock´n roll. Na loď lásky,jež je obydlena svébytnými postavičkami, které lze ve zkratce charakterizovat labely jako lesba, hipík, vtipálek, loser, Casanova se díváme očima Carla, nepolíbeného studentíka, který dostává lekce sexu, naslouchá volání krve a decibelům pořádné muziky a poznává, jak piráti ze Severního moře mění upjaté poddané Jejího Veličenstva v rozjásaný rockující kotel. Konec šedesátých let vidíme v popkulturních prostřizích, v montážích posluchačů, v zachmuřených rysech vlády, která hodlá ve jménu řádu zatnout rozepnutým poklopcům tipec. Curtis dávkuje ten správný poměr nekompromisního chlapského humoru, jadrné mluvy a rockových vypalovaček, což zní jako film pro všechny správné kluky, co toužili být dalším Jimi Hendrixem. Ale kdeže, nebyl by to Curtis, aby do filmu nepropašoval další vztahovou mozaiku nepravděpodobných párů, oslavu přátelství, vášeň pro riffy až za hrob a hlavně: láskyplné happyendy. Hudba je jazyk srdce a Curtisova plovoucí relikvie naplní uši i srdce až po okraj. Jediné slovo: DISARMING. Nicméně od absolutoria brání dvě výhrady: vysoce amorální (což je u romcom běžné, ale ne tak očividně) a na rozdíl od Love Actually se všechny jizvy hojí bleskově a bezbolestně. A příběh je možná příliš epizodický na to, aby se člověk nechal unášet vlnami znovu. P.S. NENÍ! (20.07.2009)