Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

Po zhlédnutí trilogie Pán prstenů bych se bez zábran mohl pustit i do knižní verze, po zhlédnutí filmové série Harry Potter by mě ani nenapadlo zkusit si přečíst literární předlohu. Není ani tak podstatné, jestli je osmý a závěrečný snímek série lepší než předchozí nebo šestý, v mém případě jde o to, že jsem už dávno z tohohle filmového seriálu unavený a vydržel jsem vlastně jen s ohledem na své děti. Závěrečný díl je vlastně jediný, který jsem viděl v kině, všechny ostatní až s odstupem na televizní obrazovce. Předchozí filmy ode mě dostávaly většinou tři hvězdičky za výpravu a triky, ale v závěrečném díle se koncentruje celá bída série, která trpí natahovaností, žánrovými stereotypy, nedomrlostí a rutinou. Hodně problémů vychází už z díla Rowlingové, tzn. např. mizerná práce s postavami a s emocemi, které má přinášet konflikt a konec některých (anti)hrdinů. Jako divák chci být u toho, když zlosyn dostává na frak a chci si vychutnat jeho konec, tady postavy mizí tak nějak mimochodem a spoustu věcí zásadních pro příběh je vlastně nadhozeno jen tak v letu. Hlášky, pokud se vyskytují, tak nefungují, dialogy jsou patetické a místy přecházejí do strnulých frází, celé to podtrhuje místy až nabubřele patetická hudba a ten film mě po žádné stránce nedokázal pohltit. Musel jsem si odskočit v průběhu promítání na toaletu a vůbec mě netrápilo, co se v kinosále zatím děje. Ona i ta akce, které v závěrečném díle není málo, je nasnímaná nějak neosobně. Pokud to srovnám např. s bitvou o Helmův žleb ve Dvou věžích, tam šlo o krvavou nesmlouvavou řežbu, která připomínala velké bitvy starověku a středověku a ve své podstatě se jednalo o nic menšího, než jestli se odehraje genocida nebo ne. Tady je to po všech stránkách umělé a moc digitální. Buď vidíte zástup anonymních postaviček, nebo se vám tam mihne černá šmouha zápasících kouzelníků. Ten, kdo nezná literární předlohu, bude mít někdy docela problém vyznat se v logice viděného (vlastně i předloha má řadu logických nedodělků). Současné 167. místo v tabulce nejlepších filmů a velmi solidní rating filmu je jednoduše výsledkem potterománie a toho, co tahle série v současné popkultuře znamená, než výsledek filmového umu. Dvě hvězdičky jsou možná kruté, protože obrovský rozpočet samozřejmě zprostředkuje v určitém smyslu slova lákavou podívanou v podobě velkolepé výpravy a smrště filmových triků, ale pokud to srovnám např. s Hvězdným prachem, ten mě dokázal emocionálně vymrštit ke hvězdám, tohle mě drželo hluboko v křesle a jen tak tak, že jsem přitom nezadřímal. Pokud tohle má být jeden z nejzásadnějších blockbusterů letošního léta, tak se letošní rok určitě moc nevydařil. Celkový dojem: 45 %. (16.07.2011)

Přibližně do poloviny (někam po vyvolávání bariéry) bez výhrad. Ovšem poté místo vygradování předchozích bezmála osmnácti hodin v průběhu deseti let, se to rozmělní v sérii několika desítek momentů. Každý jeden z nich je sice skvělý; mnohdy i atmosferický a nejednou napínavý či nápaditý; ale pospolu nevyvolávají dojem uceleného děje směřujícího k jednomu cíli. Rozmělňuje se to a rozmělňuje, až se z toho stane sice působivá a zábavná, ale epicky chladná popcornová podívaná. Emoce z toho tu a tam tahá jedině (opět geniální) Desplat. A to je v tomto případě poněkud málo. (17.07.2011)

Harry Potter je značně monotónní a natahovaná filmová série, jejímž předčasným vrcholem byl třetí díl, tedy Cuaronův Vězeň z Azkabanu - což není vůbec překvapivé. Pouze první čtyři knihy obstojí jako samostatná díla - každá má jednu určitou nosnou hlavní zápletku (pátrání po Kameni mudrců, legenda o Tajemné komnatě, nebezpečí plynoucí z uprchlého vězně, turnaj kouzelnických škol), zbylé tři knihy jsou pak značně natahovaným a dějově dohromady splývajícím maglajzem o "konečném boji dobra proti zlu". Připočte-li se k tomu fakt, že pouze třetí díl měl na starosti režisér, o němž se dá říct, že měl vyšší ambice než knihu nenápaditě rozpohybovat na plátně, je rozpačitost celé filmové ságy odkryta. Některým hardcore fanouškům to evidentně stačí, nic proti nim, nicméně je vtipné sledovat, jak snad každý z nich upřednostňuje (a současně odmítá) jinou epizodu. To by se dalo brát i jako důkaz o rozmanitosti jednotlivých epizod, já z toho však mám spíš pocit, že je to důkazem objektivní neuchopitelnosti celé ságy, takže v podstatě záleží jenom na tom, jak se jaký který fanoušek před jakým kterým filmem vyspal. No a k samotným Relikviím smrti 2 už jen krátce (protože dlouze to imho nemá význam). Snesu mdlé herectví v letních blockbusterech, snesu zkratkovitý a epizodní scénář, ale že je po vytoužené porážce Pána zla (na kterou všichni X let čekali) mezi lidmi v Bradavicích nálada, jako kdyby zdejší famfrpálový tým skončil na důležitém turnaji až třetí ze čtyř, a že důležité postavy umírají jen tak mimochodem mimo záběr bez jediné kapky emocí ... TO JE TEDA SÍLA! No a Epilog je stejně pitomej, jako ho napsala Rowlingová, takže zrovna kvůli němu si film nadávky nezaslouží :-D (20.07.2011)

Plátno pohaslo, brýlatý chlapec s jizvou na čele zmizel a moje dětství pravověrného potterhlíka po sedmi knížkách a osmi filmech skončilo. Bez triumfální fanfáry, s pachutí na jazyku po nechtěně komickém epilogu. Harry Potter vyrostl, příběh se završil, ale jeho filmová podoba trochu zakrněla. Finále kouzelnické ságy bylo předurčeno k válce světů, k ostrému střetu mezi liberálním viděním světa a učením o nadvládě rasy, ale nakonec jsme přes velké sliby dostali pyrotechnickou přehlídku, několik parádních scén (Gringottovic banka s drakem, Komnata nejvyšší potřeby) a povinnou bitvu o polorozbořený hrad. Přesahy a vrstvy kamsi zmizely, příběh chlapce, který přežil, a jeho Nemesis Voldemorta se zcvrkl v prostinkou pohádku, v níž obzvláště zamrzí odfláknutá koncovka klíčové postavy posledního dílu, Severuse Snapea. Když film skončil, přála jsem si jediné: obraceč času a talentovaného scenáristu, který by předlohu zručně osekal podobně jako Michael Goldenberg v pětce. Takto zbývá poslední kouzlo. Obliviate. Ale jako mudlovi mi to není nic platné. Takže mne omluvte, jdu si do knihovničky pro svůj oblíbený díl Harryho. (03.08.2011)

Poslední Potter rozdělením trpí. Zatímco 7 1/2 (úvod) funguje i bez finále, tak 2/2 (finále) bez úvodu už nešmakuje tak dobře (až se podívám na oba díly po sobě, nejspíš ten problém zmizí). Navíc se toho musí hodně stihnout a tak se většina věcí říká místo, aby se ukazovala a tak je například Brumbálovo záporáctví osekáno jen na pár pochybných větiček. To je, ale zase jenom problém scénáře a Klovesova osekávání jak jsme byli zvyklí z dřívějška. Jinak Yates kočíruje poslední zářez malého Harryho celkem slušně, jen je vidět že nemá čas věnovat se všem těm smrtím tak jak by chtěl a důležité postavy padají jako mouchy v bitvách, které nevidíme. Ale ono je to stejně o Harrym. Především o Harrym. Ten kluk došel sakra dlouhou cestu, stejně jako my s ním a finále v podstatě nezklame. Herci výborní, konečně dostal zase trochu prostoru Alan Rickman, který si kradl pro sebe nejlepší kousky filmu a i Ralph Fiennes jako Voldy si to patřičně vychutnává (stejně jako já jsem si vychutnával posmívání Nevillovi - bravůrní, tohle v Potterech vždycky trochu chybělo). No přiznám se, že mě tahle sága nakonec dostala. Kdysi jsem se posmíval knížkám o brýlatém klukovi, než jsem se nechal přesvědčit a před těmi deseti lety šel do Novojičínského kina. Dnes v tom samém kině, ale o deset let později, jsem si řekl, že jsem udělal dobře, když jsem nakonec šel. Choval jste ho jako prase na porážku. (18.07.2011)