Režie:
Tomáš LuňákKamera:
Jan Baset StřítežskýHrají:
Miroslav Krobot, Marie Ludvíková, Karel Roden, Leoš Noha, Alois Švehlík, Tereza Ramba, Ján Sedal, Miloslav Maršálek, Jiří Štrébl, Marek Daniel (více)Obsahy(2)
Alois Nebel (M. Krobot), obyčejný nádražák v zapadlém místě jesenických hor, je mlčenlivý muž, kterého pronásledují vzpomínky z dětství, z doby, kdy poválečné Sudety opouštěli Němci. Jako dítě byl svědkem něčeho, co se mu neustále v mysli vrací. Násilí jednoho starousedlíka, jehož objektem byla mladá německá žena Dorothe. Jsme ale v období krátce po sametové revoluci, místní ještě kšeftují s ruskými důstojníky ze sovětské posádky a krajem se potuluje „Němý“, mladík, který se hodlá pomstít. Atmosféra bohem zapomenutého kraje s jeho věčně deštivou a mlhou zahalenou tváří houstne… Adaptace stejnojmenného komiksu vznikla kombinací hraného a kresleného filmu – metodou tzv. rotoskopie. (Česká televize)
(více)Recenze (901)
Zajímavé zpracování (ve světě však už viděné před mnoha lety) je vlastně to jediné, co může Alois Nebel nabídnout. Být to hrané normálně, byla by z toho strašná sračka. Takhle je to aspoň zajímavé pro oči. Scénář jsem za celou jaksi nepostřehl, takže jako vrchol filmu považuji Neckářovu Půlnoční, což je vlastně pro snímek dost smutný fakt. 50% ()
Alois Nebel, dokáži porozumět vlně zájmu i nadšenému ohlasu části publika. V porovnání s převažující českou filmovou tvorbou současnosti jde o výjimečné dílo, ale této pocty je hodno pouze v tomto úzce vymezeném pohledu. Struktura formátu je nadřazena obsahu i účinku. Vizuální stylizace slibuje efektní podívanou, ale pohříchu je to jediná světlejší a osvěžující stránka filmu. Přednost dávám prožitku a psychologicky vnímavému vnitřnímu světu nejistot, minimalismus mě nedokáže plnohodnotně oslovit. Hlavní zápletka se pokouší propojit dva historické milníky konce fašistické s komunistické epochy. Bohužel nezúčastněné pozorování a krkolomnost vyprávění jsou pro celkové vyznění zkázonosné a výrazně znehodnocují všechny vznešenější myšlenky. Hlavní postavou slzícího příběhu je výpravčí zapadlé horské železniční stanice Alois Nebel (Miroslav Krobot, jako malý kluk Kryštof Plášil), málomluvný a smutný osamělý muž. Za vnitřní démony se vydává nejasná vzpomínka. Dosavadní jistoty jsou rozmetány v mžiku, a nezúčastněná katarze přinese jen letmý stín prožitku. Nejprokreslenější postavou je Wachek (zajímavý Leoš Noha), ambiciózní výhybkář a šmelinář se stranickým uvědoměním. Bezcharakterní nenasytnost je ovšem doplněna pouze náznaky a protiváhou je nevalně plápolající bezradné mlčení. Hlavní ženskou postavou je Květa (sympatická Marie Ludvíková), osamělá toaletářka pražského vlakového nádraží s novou životní nadějí. Spíše symbolickou postavou je Němý (zajímavý Karel Roden), naplnění světské spravedlnosti při uzavírání historické kapitoly. Důležitou postavou je starý Wachek (příjemný Alois Švehlík, jako mladík David Švehlík), trýznivé svědomí minulosti a kraje. Z dalších rolí: po druhé světové válce odsouvající se mladá místní krasavice Dorothe (Tereza Voříšková), železničářský výčepní Šokin (Ján Sedal), místní vysoký ruský důstojník (Jiří Štrébl), nekompromisní psychiatr (Marek Daniel), násilničtí esenbáci (Jan Vondráček a Karel Zima), bezstarostný pražský bezdomovec Olda (Ondřej Malý), přívětivá prostitutka Berta (Simona Babčáková), neochotný ředitel železničních drah (Ivan Trojan), či Nebelova vzpomínka na otce (Tomáš Bambušek). Alois Nebel je efektní podívaná a velké plátno vizuálnímu manýrismu sluší. To ostatní na vysoké úrovni již není. Alois Nebel se na jednu stranu pokusil vymanit se z běžného tuzemské průměru, stranou druhou do ní s hlasitým žbluňknutím zapadl. ()
Vizualni masterpiece. A silnej, ze by to kazdou pulhodinu chtelo pet minut na vydejchani. Jak miluju Bashira, tak si s nim, alespon pro me, vlci kraj zalejvanej Serakem vytrel posezeni. Uchvatna podivana. ()
Bohužel, tento snímek pro mě vůbec nemá tak úžasnou atmosféru, jaká tu je v komentářích často popisovaná. Rozhodně to nebylo špatné, ale vzhledem k tomu, že jsem nebyla tvůrci vtažena do děje, zdál se mi film příšerně dlouhý, od druhé poliviny i dosti nudný a ještě navíc ne úplně lehce pochopitelný (a, což mě těší, nebyla jsem v tom sama). Každopádně mě aspoň nalákal k přečtení původního komiksu... ()
Na to všechno, co otevírá, naznačuje a snaží se rozvíjet, je Alois Nebelem s necelými devadesáti minutami zbytečně krátký a paradoxně zároveň zvláštně nudný. Se závěrečnými titulky v lepším případě zjistíte, že jste toho spoustu nepochopili, v horším, že je Vám to beztak jedno. Snímku nelze upřít vynikající vykreslenou atmosféru (kterou mi to trochu připomnělo třeba Krále Šumavy), ale co se scénáře týče, tak to autoři neustáli. Myslím, že by filmu prospělo buď ještě výraznější zhuštění (už tak znatelné) oproti předlohám třeba jen na jednu dvě epizody, anebo naopak respekt ke košatosti jesenického dramatu a tudíž forma seriálu. Vážně, bavilo by mě na to koukat v televizi, na ploše nějakých dvanácti patnácti dílů. Snad bych si potom stihl k (nanejvýš komplikovaným a neotřelým) postavám vybudovat alespoň nějaký vztah a současně se i zamyslel nad tím, co nám autoři servírují vespod. Myslím, že tam toho není málo (Sudety, Sověti, válečná traumata atd. atd.), ale neměl jsem v současné podobě vůbec čas to vychutnávat, objevovat, natož promýšlet. A koneckonců, ani ta vyzdvihovaná forma mi nepřišla nijak závratná - ze zahraničí známe daleko propracovanější rotoskopickou animaci a omlouvat to klasickým alibismem "no, na český poměry dobrý", mi nepřijde dobrý... Pokud bych měl film shrnout jediným slovním spojením, tak to bude asi: celovečerní upoutávka na komiksovou trilogii. Trochu málo, obávám se... ()
Tak jako zpracované je to fakt zajímavě a asi i hezky:), ale jinak moc nevím, asi to bylo naopak tím, že jsem moc napitý nebyl:D a hlavně jsem byl dost deprimovaný ze včerejšího filmu, tak mě to moc nenadchlo. To že na konci zůstalo několik nezodpovězených otázek asi tak mělo být, tak víc hvězd brát nebudu. LFŠ ... Souhlas s Enšpígl. ()
38. LFŠ Zajímavé, temné, mistrně natočené. Ale nudné. ()
K předloze jsem se zatím nedostal, ale co jsem se doslechl, tak to snad ani nevadí, jelikož se od ní dost odklání a vybírá si pouze jednu linku, která je dosti zúžená. Alois je pomalu plynoucí film stejně jako jeho hlavní postava a celé mě to velice potěšilo. Hlášky občas pestré. A debata po filmu s tvůrci byla velmi příjemná. ()
Po vizuální stránce nemám námitek, ale ten děj se moc nevydařil. Se 2* jsem ještě milosrdný. ()
Nebel je vlastně film pro nikoho. Co se týče vztahu s předlohou, jde jen o takové promo na zakoupení komiksu, přičemž každý fanoušek by do něho přenesl něco jiného. Jako film pak úpí pod komiksovou stylizací, která přebíjí závažné téma. Je to škoda, protože kdyby byl Alois Nebel "obyčejný" černobílý hraný film a pouze na motivy komiksu, mohl aspirovat na film roku. Ale takto... ()
Dalo se z toho vymáčknout mohem, ale mnohem, víc.... Nicméně výborné po vizuální stránce. ()
Chvílema jsem si připadal, že čtu komiks, ale protože je mám rád, tak jsem tomu byl rád. A mám rád málomluvné filmy, třeba i s němými postavami. A minimalistickou hudbu. A dlouhé atmosférické scény. A Rudiše. A Priessnitz. A Jeseníky. Sere pes :-) ()
Nádherně minimalisticky a černobíle vykreslená nálada... trošku tomu chybí děj a chápu, že to může někomu i vadit. Mně ne. Já bych si dala klidně ještě hodinku a možná by mě nakonec i museli vynést z kina, jak bych byla zasněná. Ta nálada mi vlezla pod kůži. Co se týče hudby, tak trošku slabší, ten Neckářův "zázrak" na mě nezapůsobil, ani když jsem to slyšela celé a bez filmu, ani když jsem toho slyšela kousek a s filmem. ()
Velmi odfláklé... A ne, forma nezvítězila nad obsahem, obojí je na stejné úrovni. ()
Nejvíc se odehrává mezi slovy... Jaromír Švejdík, zpěvák, skladatel a výtvarník známý pod pseudonymem Jaromír 99, napsal text písně Půlnoční pro skupinu Umakart (což jsou: Neuwerts, Muchow a on sám)... ()
Na Aloise Nebela jsem se těšil, protože pobodné animační experimenty mám prostě rád. A tenhle se parádně vyvedl. Animace je skutečna jedinečná a společně s počasím a Miroslavem "mluvkou" Krobotem vytváří skvěle melancholicky potemnělou atmosféru. Jediná věc, která v mých očích sráží hodnocení na 4* je příběh. Principál kočovné herecké společnosti Lipany, Jára Cimrman, by zde skutečně neměl příliš problémů s uvedením Aloise Nebela bez Aloise Nebela. Ten, ač je hlavní postavou, nemá s ústředním motivem pomsty takřka nic společného a zároveň mi jeho dějová linka nepřišla natolik nosná, že by se dala označit za hlavní. Ve výsledku by se tak dal během nějaké půl hodinky odvyprávět pouze Rodenův příběh a Nebela úplně vynechat. Což by ale na druhou stranu byla - díky skvěle minimalistickému Krobotovi - škoda. Takže dávám 4* + jednu za úžasnou (a v ČR odvážnou, protože průkopnickou) animaci. ()
Lojza, to je chlap. ()
Vypadá to krásně, ale především časová posloupnost se mi trochu ztrácela v mlze. ()
Promítání tohoto filmu jsem dlouho odkládal. Bál jsem se, že budu v té skupině lidí, kteří budou zklamáni. Nezajímá mne příliš technické řešení filmu, hlavně jde přece o výpověď a pokud by mělo jít jen o hezké obrázky...brrr. Tady jde ale opravdu o film s velkým F. I bez animace by to byl film životný, silný. Animace sice občas umocňuje, ale občas také odvádí diváka od hlavního tématu. Tím je člověk sám, cesta, smíření, samota, pospolitost, msta a odpuštění. Sudety v sobě nesou německé dědictví, kraj byl Němci kolonizován a jejich vyhnání tuto kapitolu ještě zdaleka neuzavřelo. Nelze obrátit list, stále žijí lidé, země po staletí obdělávaná si pamatuje. To myslím chtěl Jaromír Švejdík naznačit. Dějiny nelze změnit. Člověk ale zůstává. Chápu, že spoustu lidí film neoslovil, ba nudil. Je pomalý, s přílišným prostorem k přemýšlení, mnozí ten prostor (bez urážky) nemají čím vyplnit. Ale je to pořád o tom samém. Citujme film Všichni dobří rodáci: "Tady je tvůj Ródos, a tady skákej. A co jsme si upekli, to si také snězme. Ale co jsme si my vlastně sami upekli? Co jsme mohli, a co jsme nemohli? Sbohem, všichni moji dobří rodáci. A kdybychom se už neviděli, vyplň se osude!"....100% ()
Animačná technika je spracovaná velmi dobre, (známejších) hercov ide ľahko poznať, vidiet tú náročnost, aj s detailami, s ktorou sa museli tvorcovia "pohrať". Škoda, že príbeh je jednoduchý až bezduchý, so slabším scenárom. Keby to bolo klasické hrané prevedenie, film by asi ničím nezaujal. Práve od príbehu som čakal viac, pretože zvolená animácia poskytovala potenciál. Hodnotenie: 60% ()
Reklama