Duch ve stroji

Jako vážně? Toto je asi největší kravina za poslední rok co jsem viděl a chci rychle zapomenout. Mám rád Sci-Fi, mám rád Scarlett ale ..... tady bylo naprosto vše špatně. Ten týpek s těma víčkama z pet flašek na očích, ten byl fakt nejvíc. Scallett místo robotických pohybů, jak kdyby si nas.... do gatí + jeden výraz po celou dobu filmu a ten její obleček místo toho, aby rozptýlil byl úplně antisexy. Asi už jsem starej ale tohle mě fakt na.... naprosto vyhozené dvě hodiny mého života a kdybych to viděl v kině tak bych byl naštvanej ještě víc. (07.12.2017)

Stejně jako u Assasina jsem i hrou Ghost in the Shell nepolíbená, takže nemůžu soudit jak moc je tohle veledílo podle hry a jak moc to má společnej max název . Zaručeně ale vím, že možnosti jsou dvě. Buď je ta hra totálně na píču (což si nemyslím když podle ní udělali film) a nebo je tu druhá možnost (a tu si myslím hodně) tvůrci filmu to zas jednou totálně posrali a místo pocty kultu vytvořili sračku nad kterou by jeden blil. Někdo tu velkohubě hlásal, že Scarlett tam lítá skoro pořád téměř nahá, takže se můj zájem o film dostavil celkem rychle. Nyní bych milému blbovi (jsem líná hledat kdo to psal) ráda touto cestou vzkázala, že cca 6 minut v outfitu tělové barvy opravdu není vhodné přeložit jako - Lítá tam skoro pořád téměř nahá. Napsat - Uvidíte pár minut sexy křivky a pak hovno - by to vystihlo daleko líp a já bych na tu píčovinu nechodila do kina. K filmu - Vytunění lidičky, co se jim bortí držtičky se tam jakože kosej s hnusnejma robůtkama GayŠa a podobně. Každej si co chvilku něco někam strká a mezi všema jako nepovedenej Predátor pobíhá napůl neviditelná Scarlett slyšící na jméno Major. Ta má solidní depky z toho jestli je víc člověk a míň robot nebo naopak a sere s tím koho může včetně mě. Jedinej kdo mi nevadil byl bělohlav Batou, co obdrží super vystajlovaný oči aka John Lennon (po bližším zkoumání jsem zjistila, že minimálně to je podle předlohy) . Honí se tam padouch, co není padouch a umí suprově roboťáckým hlasem jednu větu, kterou používá první půlku filmu pořád dokola než mu hárdvér nebo softvér nahraje do mozku i další fráze a borec tak konečně může s Majorovou komunikovat aniž by ho divák chtěl zastřelit. Nakonec ho ale zastřelej stejně. To byl spoiler, co? Pardon, já nerada. Konec je tak dojemnej až jsem málem vytekla a závěrečný titulky mi vehnaly slzy do očí. Ano správně, slzy radosti, jelikož to byl signál, že mám tu píčovinu za sebou a můžu táhnout z kina do prdele nebo ještě líp domů. (23.04.2017)

Animák jsem neviděl, takže po mě srovnávání nechtějte, možná proto mě ale Ghost in the Shell bavil. Jako futuristická detektivka totiž funguje celkem bez problému, a i když tu není nic, co by film vyhnalo na úroveň Blade Runnera nebo Matrixu, nuda v kině nehrozí. Kupodivu to není díky akci, která je od začátku do konce jen solidním hollywoodským standardem. Spíš mě bavilo Scarlettino pátrání po vlastní minulosti a hlavně její parťák Batou, který zvládá být cool s bouchačkou i bez ní. Jak asi tušíte, celý svět s umělými vylepšeními a pochybnou robokorporací už dnes nikoho nevytrhne. Rupert Sanders do něj ale vetknul dost snahy a žánrových libůstek na to, aby vás nejvíc trápil podivný whitewashing hlavní hrdinky. (6/10) (30.03.2017)

Prepájanie živého organizmu so strojovými technológiami tu funguje s postupujúcim civilizačným rastom (alebo úpadkom) už stovky rokov. Zhruba rovnako staré je hnutie odporu k technológiám (začiatkom 19. storočia anglickí luddisti, ničiaci novo zavádzané stroje vo fabrikách s odôvodnením, že berú ľuďom prácu). Duch v stroji cez akčnú perspektívu naznačuje, že aj tí najväčší odporcovia sa raz s faktom biotechnohumanoida zmieria. Aby v mene korporácie bojovali s výmyselníkmi, čo majú iné firemné ciele. Lebo myšlienka akéhokoľvek podenkového prežitia zvíťazí vždy nad sebadeštrukciou. Nie je to práve najveselšia perspektíva. A líška v podobe Beat Takešiho, čo vybojuje víťazný súboj so zajacmi, čo sú na ňu poslaní, na tom nič nemení. Konieckoncov túto neveselú perspektívu v  svojich paintbrushových obrazoch zhruba od polovice 70. rokov pomerne jasne ukazoval už geniálny vizionársky švajčiarsky výtvarník Hans Ruedi Giger. O ktorom LSD guru Timothy Leary svojho času povedal: Rudi, Ty vidíš oveľa viac, než my, domestikovaní primáti. (05.09.2021)

Oproti předloze to nosná témata hodně zjednodušuje a spíš než za plnohodnotné převyprávění bych to považoval za líbivou exkurzi některými GITS motivy (v některých případech rovnou celými scénami), nad kterými není čas se moc pozastavovat...na druhou stranu to zase vyústilo v sympatiky střídmou stopáž. Herci nemají moc co hrát, ale v tomhle případě to ani moc nevadí, ono to totiž do celého toho odosobněného světa i docela sedí. Já mám hlavně radost z toho, že jsem se zase jednou mohl podívat na Takešiho Kitana na velkém plátně. Scarlett je ok. Pilou Asbæk a Michael Pitt přímo super. Vizuálně to je žrádlo, i když, přiznávám, celé tak trochu strnulé. Ale co si budeme povídat - po všech těch rozmáchlých superhrdinských blbostech, které se tváří jako něco víc, je tohle opravdový balzám. A ano, je to spíš další Robocop než původní Ghost in the Shell...nevadí mi to, film jsem si prostě užil. Mohlo to totiž dopadnou o dost hůř. Tečka. (31.03.2017)