Babicovy dobroty

"Začneme samozřejmě tím, že si zapálíme pánev," aneb jedno z mých největších televizních guilty pleasures. Gastrožumpa to sice je, ale Jirkova "postmoderní jakože kuchyně" v kombinaci s jeho verbální i manuální neohrabaností jsou tak nějak zhovadile zábavné. A že vařit se podle toho ne vždy dá? Na to sere pes, já se učím vařit od táty - a z babiččiny kuchařky...;-p (26.12.2011)

Moje matka je prosím kuchařka a Babicovy dobroty si pouští místo komedie, takže o kulinářských kvalitách tohohle mamlasa si dovolím pochybovat, ale celkově úroveň pořadu je někde těsně nad hodnotou absolutní nuly. Jediná pozitivní věc je, že jsem se na mistra Babicu zvládnul koukat jen dvakrát v životě, když jsem přijel za našima na návštěvu. (16.10.2009)

To si takhle jednou v noci přepínám zbůhdarma kanály (ve snaze zachytit cokoliv, kvůli čemu bych nemusel jít spát) a narazím na nějakej parodickej pořad vo vaření. Ve studiu je takovej nějakj umolousanej týpek, typ Vlka z "Jen počkej, zajíci", kterýmu akorát chybí nevoklepaný cigáro v puse...A povídá: No, takhle si tam nastrouháme ten sýr. Tááák! A kdo nemá sýr, může tam dát třeba uzený, to je taky dobrý. No a dáme to takhle na tu rybu a zalijeme hořticí. A kdo nemá hořtici, může tam dát třeba majonézu a místo ryby třeba kyselý zelí. To je taky dobrý... Ten pán rozenej je komik! A já ho mám rád. (10.08.2010)

Již před nějakou dobou, kdy jsme ještě pořádně nevěděli, kolik humoru bude pan Babica přinášet do našich domácností, mě kolegyně přesvědčila, že na večírek musim udělat páně Babicův salát se slaninou. I dal jsem si tu práci... a pak to nikdo nežral. Zlatý vole piškoty namáčený v čokoládě, s tím mám dycky sakces. (30.10.2012)

Naštěstí jsem to prokoukl a došlo mi, že je to nepřiznaný sitcom. Jeden z nejlepších, co kdy v našich končinách spatřil světlo světa. Nacpaný hláškami k prasknutí, plný absurdních zápletek a postav. Musí to tak být! Miluji totiž jídlo. Dobré jídlo. A pokud by tohle bylo myšleno vážně, takový zločin na jídle bych nepřežil.... (09.02.2009)