Lovcova noc

Zase jedna klasika, která je dle mého klasikou nezaslouženě. Přestože námět zní zajímavě a dovedl bych si jej představit jako hodně drastický film, Laughtonův film mi přišel spíše mdlý a místy dokonce i nechtěně směšný. V mnoha záběrech je příliš cítit ateliér a místy jsou to ty proslulé Potěmkinovy vesnice, kdy je přímo cítit, že domy na břehu řeky jsou jen kulisy pouze s čelní stěnou, navíc ještě dost tenkou. Před kamerou defiluje půlka zoo, chudáci zvířata působí dost zpitomněle. A "nejúchvatnější padouch filmové historie"? Dokud hraje temná hudba a obrovský temný stín zakrývá půlku obrazu, tak docela působí. Na odporné chování k dětem i manželce jsme (bohužel!) z plátna i ze skutečnosti až moc zvyklí... a závěrečný duet se starší dámou, kdy Powell pouze mumlá tam, kde dáma zpívá o Ježíši, mě opravdu rozesmál. Výhrad by bylo daleko víc, leckteré by se daly shrnout ve větě "Powell je prostě magor a idiot a neuvědomuje si důsledky svých činů", ale už se mi to nechce vypisovat. Zkrátka zklamání. (23.11.2009)

Už keď som film videl po prvý krát, tak ma rozladilo, že som nenašiel nič, čo by odôvodňovalo jeho dobré hodnotenie a kultový charakter medzi noir filmami. Dnes som si ho pozrel opakovane a pozornejšie a naozaj tam nič pozoruhodné nie je. Dokonca obsahuje množstvo scén, veľmi naivne až mizerne zahraných Robertom Mitchumom, ktorý ako záporák úplne zlyhal. Nebýva to síce často, ale existujú prípady, keď sa s filmovou kritikou výrazne rozchádzam. Nakoniec aj pohľad na hodnotenie ukazuje, ako film polarizuje divácku obec. (23.11.2020)

Formálně nádherná pocta němému filmu, z něhož musela být při premiéře právě diva Lilian Gish naprosto unešená.  Stylizaci, jíž se pak podřizuje nejen forma, ale i obsah, pak buď přijmete nebo vás zcel mine.  Už ve své době byla Lovcova noc vlastně silně nostalgizujícím snímkem pro pamětníky dávno zašlých časů.  Takový nenápadný, ale v mnohém snad i odvážnější Sunset Boulevard, byť od něj se liší právě  přímými formálními odkazy na typické prvky němých filmů. Bavilo od expresionistických dekorací  při vraždě matky přes tklivě noirově laděnou pohádkovou projížďku lodí,  u stínového jezdce či mrtvé v jezeře se pak musí těm vnímavějším  až srdce rozbušit.  Filmové umění, kde lze vnímat obrazy jinak než vyprávěný příběh, a přesto spolu  budou souviset.  Okouzlená  pětka. (17.10.2022)

NFR 1992? (28.10.2010)

Nesuď nebo budeš také souzen. Řeknu vám, takhle originální žánrovku jsem z producke klasického Hollywoodu vážně nečekal. Film jsem si našel v žebříčku nejlepších amerických filmů noir, ale osobně by mě nepřekvapilo, kdyby se Lovcova noc objevila také v pomyslném seznamu nejzajímavějších poválečných filmů pro děti a mládež. Jediný samostatný režijní počin významného herce kolísá na pomezí krimi thrilleru o surovém zločinci a dobrodružné pohádky o dvou statečných dětech a jedné hodné stařence... a překvapivě mu ta temná stylizace velice sluší. Základní pohádkový vzorec věčného boje dobra proti zlu tvůrci přesouvají do specifického moderního prostředí amerického venkova, ale současně ho nechávají provázet přítomností lesní zvěře, pěknými písňovými vložkami a vyladěnými poetickými záběry černobílé kamery (ten během zločincovy projížďky na koni snímané z dálky je ozvlášť podmanivý, stejně jako třeba záběr na pěvecký duet přes okno). Ono skoro všechno zde ve společnosti dětských hrdinů působí nádherně poeticky, ještě i ten pohled na mrtvolu pod vodou. Robert Mitchum je úžasným rafinovaným padouchem, který se proměňuje ze zdánlivě laskavého reverenda s kouzelným pohledem na chladnokrevnou bestii. Celkově jsem z objevu tohoto filmového skvostu nadšen natolik, že dokážu přehlížet i tu tradičně přehrávající Wintersovou v první půli. 90% (21.01.2021)

Harry Powell je nekompromisný, nevyspytateľný, nenávidený chlap divákom, ktorý ho určite odsúdi, pohŕda ním, najradšej by ho utopil v lyžičke vody, ale jednoznačne uznáva jeho zápal po veci, jeho odhodlanie, že keď raz dostane chrobáka do hlavy, tak mu ho nikto nikdy nevymláti z hlavičky - makovičky ! Predstiera, že je kňazom, kazateľom, len aby sa dostal k veľkým peniazom, ktoré zanechal istý Ben Harper, ktorý ich samozrejme ukradol, pri tom zabil dvoch nevinných ľudí a čaká ho za to TREST SMRTI, čo čert nechcel, na určitú chvíľu s ním zdieľa celu istý Harry Powell, ktorého zašili za jednoduchší kriminálny priestupok, a to za krádež. Ben vykrikuje zo sna okolnosti ohľadom peňazí, ktoré ešte stihol odovzdať svojim deťom, predtým ako prišli policajti, povedal im, aby syn John prisahal, že nikomu o týchto peniazoch nikdy nič neprezradí, nepovie, udrží to v naprostej tajnosti, jeho mladšia sestra Pearl je labilnejšej povahy, no musí držať so svojim bratom, ktorý je tak tvrdohlavý, že neváha obetovať život svojej matky Willy Harper, že za žiadnu cenu neprezradí ani mäkké f ! ...Harry je prepustený, odteraz sa chopí šance zistiť viac o týchto prachoch, príde do mestečka, kde sa čoskoro spozná s Harperovcami, deťmi a vdovou, ktorú čoskoro obalamutí na pekných rečičkách, ožení sa s ňou, postupne ju začne psychicky terorizovať, deptať, ponižovať, že raz sa nezdrží a zabije ju ! Medzitým chce od deciek vypáčiť, kde sú peniaze, ale nedozvie sa nič, až budú musieť deti utiecť, lebo matka je na dne rieky bez akýchkoľvek známok života. John a Pearl sa plavia po rieke, kde budú mať šťastie, že nájdu útočisko u „hviezdy nemého filmu” , LILIAN GISH, ktorá sa zhostila úlohy staršej paní RACHEL COOPER, nekompromisnej to ženy, ktorá sa neváha brániť pred psychopatom Powellom, ktorý deti vystopuje až sem, niekoľko míľ od bydliska ! Vynikajúca réžia Charlesa Laughtona, bravúrneho herca, ktorý režíroval len 2. filmy, KDE SA TENTO STAL LEGENDOU ! Ostrá réžia, kde ostáva rozum stáť najmä z ROBERTA MITCHUMA, ktorý má jedno poznávacie ZNAMENIE : Na ľavej ruke má vytetované, na jednotlivých prstoch spredu : H - A - T - E a na pravej ruke to isté, len namiesto hate tu je L - O - V - E, a tento EXOT začne rozprávať o tom príbeh, k tomu si krásne pospevuje a bez mihnutia oka sa rúti za svojim cieľom !!!!! Bohužiaľ, v dobe vzniku film prepadol, čomu nerozumiem, ja som ostal ako nemý pri sledovaní 90. minútového KLENOTU KINEMATOGRAFIE s dokonalým psychopatom Mitchumom, ktorému stojí v ceste nebojácny Billy Chapin ako John Harper a hovoriť o kamere, strihu, výprave je už asi zbytočné !!!! Škoda, že Charles Laughton nemal viac réžijných zárezov, lebo podľa THE NIGHT OF THE HUNTER sa dá hovoriť ako o premárnenej šance stvoriť ďalšie významné diela kinematografie, tento snímok sa stal pre mňa jedným z najlepších zo sekcie FILM - NOIR, ak nie úplne BEST ! (05.10.2015)

Inu, svět je plný hlupáků a baba z cukrárny hrůzným předobrazem mediální masáže... na druhou stranu, šmrncovní vrahounek Roberta Mitchuma zmíněnou hloupost částečně omlouvá. I přesto, že pouze u něj můžeme hovořit o slušném hereckém výkonu a v jistých místech minimálně nadzvednout obočí nad nechtěným groteskním zvrhnutím (takový Sám doma v padesátých), je třeba říct, že noirové kouzlo tady víc, než funguje a říční putování v magických obrazech přírody (ano, včetně nastrčených zajíčků:-)), s tesknými zpěvy, umně navozujícími těžkou noční melancholii, mě skoro až okouzlilo... Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s filmem noir 40. a 50. let. (14.10.2015)

Desivý Robert Mitchum je brilantný, ešte som ho v podobnej pozícii nevidel. Moje hodnotenie znižujú neustálé monológy, myslím, že divák je natoľko chápavý, že ich nepotreboval. Napokon aj chyby, ktoré v jednom zábere ukážu tieň na stene a vzápätí príde scéna s kazatelom ako stojí 20 metrov od okna s polmetrovým tieňom pred sebou. (10.06.2010)

Korektnosť a moralizovanie... Za každé z toho jedna hviezda dole. Práve v tom vidím najväčší problém starých filmov. A mrzí ma to o to viac, že ich mám naozaj rád. V tomto prípade ide o odvážnu tému, ale už podstatne menej odvážne spracovanie. (02.08.2013)

Nechávám tu následující řádky, ač už vím, jak moc jsem se mýlil. Jsem však přesvědčen, že člověk, který si o Laughtonově motivaci a zájmech (německý expresionismus, Griffith) nic nepřečte, zareaguje po prvním shlédnutí nějak takto: Myšlenkově zajímavý film (rozdělený na dvě love-hate poloviny), který však (a to říkám s vědomím, že ve většině místních příspěvků se píše pravý opak) naprosto selhává v rovině technického provedení a vedení herců. Skutečně Mitchum záměrně přehrává, jak se tu lze dočíst, a nebo ho Laughton prostě nedostal do uvěřitelnější polohy? To už dnes nerozřešíme, ale mně ten výkon přišel spíš jak z béčkového produkce. Naopak se mi líbila Lilian Gishová, které zvukový film přidal snad ještě víc charismatu, než měla u Griffitha. A k technickému provedení - že v některých záběrech, kdy jsou děti na řece (jedná se o jezírko ve studiu) docela často vidíte bodově stříkanou vodu pod hladinou, která má simulovat říční proud. Místnosti jsou většinou naprosto nepochopitelně nasvícené (třeba když se Mitchum objeví před domem a děti vidí jeho stín u sebe v pokoji - následuje pohled z okna na postavu před lampou, která vrhá velmi malý stín, jenž by tak daleko nedosáhl...) A co teprve ta scéna kdy Mitchum běží po schodech ze sklepa za dětmi s rukama před sebou ve snaze je polapit - není to jak z Eda Wooda? Jsou to prkotiny, a jistě se dají s přimhouřenýma očima vysvtlit uměleckou nadsázkou, ale při bedlivějším pozorování ruší. Nechci ten film nijak shazovat, protože obsahuje množství krásných scén a záběrů. V mnoha momentech mě však donutil podivovat se nad lajdáckým provedením, takže nemohu sdílet místní nadšení. (17.01.2010)

Nu, člověk by neměl podléhat kultu. Tenhle film trpí neuvěřitelnou nevyvážeností. Snaží se být rozverný (asi jako děti) i dramatický (jako dospělí a jejich problémy, které dětem unikají, ale musí je žít). Dvě roviny, které se zcela potírají. Noir to není ani náhodou. Být to čistokrevný thriller, jistý potenciál to má. Být to komedie, jak z některých scén čiší, muselo by se to postavit celé komplet jinak. Mitchum je tady špatný, protože nemá co hrát. Jeho postava je sice zajímavá, ale pojetí zkrátka hodně přehnané, a nikdo netuší proč. Některé scény jsou výborně nasvíceny i nasnímány, jindy člověk jen žasne nad naivní zjednodušenou technikou. Škoda, že panu režisérovi někdo jeho nápad nerozmluvil a nedonutil ho natočit buď jedno, nebo druhé, tedy buď čistokrevný thriller ve stylu Hitchcocka, nebo z dětského pohledu pojaté drama sklouzávající do komedie. Možná takto svět dospělých vidí děti, okolo kterých se film stále motá a odkazuje na jejich nevinnost a stálost, jako svět plný bláznivých dospělých, kteří dělají divné věci. Ale tady to prostě nikde nefunguje, napětí se nedostavuje, postavy mne štvou, hudba vytáčí. (25.03.2014)

Atmosféra především, silné obrazy a taky vynikající herecké výkony dvou malých dětí, které pronásleduje vlk v rouše beránčím, jsou přednostmi snímku. Naopak nevýhodou je přehrávání dospělých herců (kupodivu jedna z mála, která hraje civilně, je hvězda němého filmu Lillian Gish) a nevysvětlitelné zkraty v ději. Proč KOUSEK DĚJE přátelský stařík nejde na policii, když najde v řece mrtvou matku a zdůvodňuje to tím, že by to hodili na něj? Přitom by stačilo, kdyby se jen opil a nebyl schopný pomoci - což udělal stejně. ____ Obrazově je snímek delikatesou. Když padne na závěs v dětském pokoji stín muže v charakteristickém klobouku, je jasné, že nastává oživlá noční můra. Děti nemají nikde zastání, nikdo jim nevěří. Dívka a zejména chlapec se musejí potýkat s úkolem, který je nad jejich síly - proto také v závěrečné scéně jakoby opakovaného otcova zatčení chlapec tentokrát svůj slib odvolává se vší razancí, které je schopný. Mrtvá matka nalézající klid věčného spánku pod vodní hladinou zarámovanou vodními řasami. ____Zvířátka sledující z břehu úzkostné putování dvou dětí na člunu - někdo tady to hodnotí jako pohádku, pro mě to bylo spíš potvrzením hororové atmosféry, protože zvířata můžou děj sledovat a můžou být líbezná, ale od králíků nebo oveček se nikdo pomoci nedočká - jsou to jen lhostejní svědci horečného stíhání, kdy je kořist stále unavenější a zoufalejší, zatímco ledově chladný lovec ji s rozmyslem stopuje dnem i nocí.____ Nádherný byl nápad, kdy se k nábožnému zpěvu vražedného fanatika číhajícího u domu přidá do dvouhlasu postarší paní, která na něj čeká s přichystanou puškou v domě. Zkaženost a poctivost, šílenství a racionalita, zlo a dobro v jedné a té samé písni. /29. 9. 14./ (29.09.2014)

Je s podivem, jak může v několika málo vteřinách film střídat geniální vizuální momenty s naprosto tragickým herectvím, dialogy a střihovou skladbou. Tenhle slavný film je pro mě reprezentantem téměř všeho negativního, co se pojí ke kinematografii 50. let. Obecně vzato, dalo by se říct, že každý dobrý film má postavy, které můžeme považovat za životné, vrstevnaté, lidské. Naopak špatný film má často namísto propracovaných charakterů jen nositele stereotypních vlastností, panákovité roboty, jejichž repliky šustí papírem. A přesně takhle vypadá v podstatě každá scéna Lovcovy noci. Panáci odříkávají repliky, které by nikdo nikdy nevypustil z úst a do toho toporný střih nešikovně nastřihává různé reaction shoty. Vrcholným příkladem budiž strašlivé herectví představitele malého Johna, jehož reaction shoty působí jako nepovedené cvičení na téma Kulešovův efekt. Jako o to větší kontrast pak opravdu působí několik spásných magicko realistických momentů, kdy pár vteřin osamoceného a vizuálně strhujícího záběru řekne divákovi víc, než ta upachtěná koláž šustící papírem. Žánrově i tematicky je Lovcova noc zajímavým snímkem (dokázal bych si představit remake třeba od Guillerma del Tora), ale absolutně ho sráží prkenné neumětelství na poli scénáře, vedení herců i budování rytmu střihové skladby. 4/10 (03.09.2018)

Zvířátka a záběry typu pouhy obrys kazatele na koni na horizontu byly dokonalé. 65% (13.02.2010)

Každá vteřina této zdánlivě všední noci je naplněna láskou a nenávistí, krásou a ošklivostí, pravdou a lží. Je to podobné jako v Tennysonově verši "Time flowing in the middle of the night", v němž zapadlo slunce a všechno to začalo. (17.07.2008)

Rozhodne jeden z vizuálne najúchvatnejších filmov 50. rokov. Pri sledovaní kombinovania expresionistzického štýlu a estetiky tzv južanskej gotiky s ohromným zmyslom pre kompozíciu záberu sa ponúka hypotéza, aké úžasné by asi bolo sledovanie Laughtonových adaptácií románov Cormaca Mccarthyho, ktoré prišli v nasledujúcich dekádach? (11.12.2019)

Nezaťažené, nespútané, odvážne. Vôbec nie je jasné, čo sa tu myslí vážne (asi nič) a čo má vyznieť ako riadne ironická narážka (asi všetko). A práve preto dodnes aktuálne! Kult-nekult, lepšie by bolo, keby mala Lovcova noc úspech už v čase svojho uvedenia, pretože to by dnes v kinematografii vyzeralo úplne inak - bola by o poznanie dráždivejšia a vyškerenejšia... alebo nie? (04.02.2009)

Viděno kdysi. Ještě když jsem nebyla na ČSFD. Myslela jsem si, že je tenhle skvost známější. (08.08.2015)

Gotický noir střižený disneyovkou? I'm sold! Nejen démonický Robert Mitchum s čertovským kloboukem a nápisy LOVE a HATE na ruce činí z Lovcovy noci kult. Absolutně nezaškatulkovatelný film se především liší ode všeho, co jsem měl tu čest vidět. Znepokojivé a fascinující. 95 % (27.06.2016)

Pro mě celkem těžko hodnotitelná věc - rok 1955 za prvé, pak ten styl vyprávění zadruhé, což jsem snad ještě v žádném jiném filmu neviděl, nepamatuji si. Vidět to jako dítě v té době, tak na to dosmrti nezapomenu a ksicht Roberta Mitchuma nechci už v životě vidět. Z pohledu mého jako teď je to film, který mě rozhodně zaujal, asi ho uvidím minimálně ještě jednou a názor budu mít trošku rozsáhlejší a jasnější. Když o tom tak přemýšlím, tak se na to vlastně ani netěším a možná ho podruhé ani neuvidím, protože mě ve své druhé půlce dost nudil. Ale něco na tom je, rozhodně pak úchvatné záběry v druhé půli.. pro me strašně špatně stravitelný film, který zatím schválně nechám bez číselnýho hodnocení. (25.07.2020)