Sezení

Takhle zvláštní film jsem už dlouho neviděla. V podstatě nevím, co si o něm mám myslet. V průběhu dívání se jsem zažívala rozličné pocity, pocit rozpačitosti, emocionální vcítění, trocha studu, přání všeho dobrého hlavnímu hrdinovi, to všechno bylo mezi tím. Je to takový klasický nezávisle se tvářící doják, který trochu podle útočí na ceny, ale na konci vás stejně dojme. Klobouk dolů před nasazením a odvahou herců, kteří hráli ústřední postavy. Klobouk dolů před tvůrci, již se rozhodli na plátna přivést právě tento příběh, ať už měli jakékoliv motivace. (30.01.2013)

Film o tom, jak muž chce poznat to, co doposud neokusil... Vcelku normální. Milióny komedií jsou založeny na tom, tak proč by mělo být zvláštní tím, že to chce muž, kterému je už přes 40 let a bohužel k tomu neměl příležitost, jelikož je připoután na lůžko? Jiné je to v tom, že tento člověk svět vnímá "z jiného úhlu pohledu" a to doslova a rád by dosáhl toho, co je pro člověka zcela přirozené. City a silné vztahy, které si Mark za svého života vytvoří - a to hlavně k ženám, jsou jeho jediným pojítkem s realitou. Helen Hunt i John Hawkes odvedli skvělou práci a William H.Macy v postavení kněze, který celý příběh prožívá s Markem ať už v kostele či u něj doma u piva - to je pouze zpestření, které je určitým kontrastem ve spojení sex a víra. (03.02.2013)

Na jednu stranu je to potěšující a pozitivní film o človíčkovi, který nebyl schopen pohybu a chtěl si dopřát všechny radosti života... U filmu tohoto typu je ale velmi důležité, aby k sobě hlavní dvojice vyzařovala jisté kouzlo. Pro mě to velmi fungovalo mezi Annikou Marks a Johnem Hawkesem. Škoda tak, že se Annika ve filmu objeví jen na pár minut a hlavní ženou je zde Helen Hunt.. Lepší tři hvězdy. (01.05.2014)

Já si to myslel, že se tu kdejakej chytrák bude chtít vytáhnout s ňákým fakt vtipným fórem o "kriplech panicích" a že tu ti samí intelektuálové budou ohrnovat nos nad Helen Hunt, jejíž postavu by ve skutečnosti vyměnili i za sůl, až se padesátka jen maličko přiblíží. Jsem převapenej; asi jako tím, že je šest večer a venku se stmívá. Dávám od vás ruce pryč a psát, kam bych je položil, je myslím zbytečný. (25.03.2013)

Ošidné téma sexuální "výuky" fyzicky postiženého člověka (po obrně znehybněného od hlavy dolů) se Sezením podařilo vkusně zpracovat jako otevřené romantické drama s odlehčeným humorem i pozitivním nadhledem (a trochou nevyhnutelného sentimentu na závěr). O hereckém položení Johna Hawkese nejvíc svědčí to, že jsem ho ve zkrouceném těle rozpoznal až po dlouhých desítkách minut, o odvážném výkonu Helen Huntové jako sexuální terapeutky, která se zpočátku nehodlá citově zaplést, či úsměvně rozpolceném knězi Williama H. Macyho, jemuž se hlavní hrdina přátelsky zpovídá ze svých (ne)úspěchů, pak nemá cenu diskutovat. (27.02.2023)