Modlitby za Bobbyho

Jak snadno se hlava nehlava bojuje se světem za štěstí nejbližších či za svoje vlastní... Ale největší a nejtěžší boj se vždycky odehrává na vlastním bitevním poli- v boji sama se sebou. Tak výborná Sigurney, celoživotní to bojovnice tělem i duší, nejdříve bojovala za rodinu, za pověst, za syna, až se skrze obrovský smutek a zmatek mohla utkat sama se sebou, aby se poté opět pustila do dalšího boje, tentorkát za pochopení a práva pro homosexuály. Krásně vylíčená psychologie postav, ačkoli možná někdo namítne, že jsou to klišé. Já si o klišé v podobných filmech o lásce a vztazích a celkově o životě myslím, že prakticky všechno, co prožíváme, se dá nazvat klišé a nemá smysl si na to nějak dvakrát stěžovat, má-li film být ze života. Je to ke konci dojemný, což mi nevadí, protože to má jakýsi smysl (a už dlouho jsem u filmu neslzela, tak to projednou vydržím :)) (05.01.2014)

Je úžasné vidieť, ako sa z náboženského fantika, ktorý sa celý život riadi jednou knihou a nikdy nepripustí, že by mohla byť pravda iná, ako je tam napísané, dokáže stať mysliaca ľudská bytosť. Silný príbeh, ktorý dáva nádej, že raz sa všetci môžu zbaviť nezmyselných predsudkov a nebudú posudzovať človeka len na základe jeho sexuálnej orientácie či farby pleti. Pretože to o tom, aký ten človek naozaj je, nič nepovie. Skvelá Sigourney Weaver a pre mňa veľké prekvapenie, že na režisérskom poste stál kráľ béčkových akčných filmov Russell Mulcahy. (30.08.2012)

Prayers for Bobby pro mě bylo obrovské překvapení. Samozřejmě jsem o nominacích na Zlaté globy věděl, stejně jsem k filmu přistupoval s určitým despektem. Zbytečně. Film je neuvěřitelně napěchován emocemi, které se mnou cca ve druhé třetině cloumaly ze strany na stranu. Takovýhle direkt jsem si od Russella Mulcahyho nepředstavoval (viz jeho sice překvapivě koukatelný Resident Evil 3, ale to je úplně jiný žánr). Obsazení většinou neokoukanými tvářemi vyšlo a díky tomu se mi podařilo ponořit se do nitra dění jako již dlouho ne. Sigourney samozřejmě nezklamala a její nominaci naprosto chápu, nenáviděl jsem ji téměř celý film a nejraději bych ji uškrtil vlastníma rukama. V současné době se filmy, zaměřující se na 4% tématiku, moc netočí. Když ano, tak o nich nikdo neví. Já sám tohle téma nějak extra nevyhledávám, tady však mé emoce dostaly pořádně zabrat. Já byl spokojen a jsem zvědav na ostatní nominanty. (10.01.2010)

Příběh je silný a hluboký, ale film nic moc - protože je strašně předvídatelný. První polovina je úplně jasná (pak tedy sebevražda, což ukázali už v první scéně, takže klasika) a pak druhá půlka, opět strašně předvídatelná. Je to dobrý film, ale svojí předvídatelností mě nudil, proto napíšu něco o sobě: moc jsem Bobbymu rozuměl, protože sám jsem jiný- až do 24ti let jsem se nikomu nepřiznal, že nemůžu mít sex a stejně tak jsem ani to, že mám deprese, protože jsem se styděl... Sebevraždu jsem nespáchal, ale kolikrát chybělo málo... Tak, dost o mě, ještě k filmu- je to taková LGBT agitka, což nemusím, a konec nic moc....60% (09.02.2021)

Plane. takto ked ma niekto potrebu vyrazit na kruciatu za odbuznenie niekoho, tak rozhodne nikoho neodsudzujem - proste ludia su rozni, kazdy ma kadejake potreby. Ovsem ja na kruciatu nevyrazim, a nikoho nechcem odbuznit, lebo som leniva kurva, ktorej sa nechce. Jo a mne je jedno ked buzny pichaji buzny- hlavne nie mna : 2 % (15.10.2016)