Modlitby za Bobbyho

Neobyčejné herecké výkony Sigourney Weaver a Ryana Kelleye dělají z téhle průměrné šlamastyky zapamatovatelnou věc. Režisér točil v intencích pravidel televizního filmu a snažil se, aby probůh nikde neodbočil nebo neprovokoval víc, než by bylo třeba. Scénárista se dramaturgickou stavbou moc nezabýval a skládal jednotlivé dílky puzzle víceméně nahodile a není se tedy čemu divit, že vrchol filmu máme za sebou už v polovině filmu. Když k tomu přidáme ještě opravdu velmi nezdařilou a mnohdy i nevhodně použitou hudbu, navíc ještě zhusta brutálně useknutou střihem, máme před sebou asi takový dort, jaký by upekli pejsek s kočičkou. A jen neuvěřitelně dobrá Sigourney se na závěr svým dojemným projevem před soudem postará o druhý vrchol filmu a zachrání jej tak před upadnutím v zapomnění. (10.02.2010)

Pro mě jeden z nejpůsobivějších a nejsilnějších snímků, které se zabývají gay tematikou. Na úvod musím říct, že jde hned poznat, že se jedná o TV film, což však není vůbec na škodu - pro taková dramata je to dokonce ideální formát. Od začátku do konce je film plný emocí a úvah a všechno prvky hrajou pro tento film - od technických záležitostí (kamera, prostřihy mezi dvěma časovými obdobími a hudba) přes silný scénář až k přesvědčivým hereckým výkonům - Sigourney Weaver znovu předvedla, že je Paní herečka. Film, který je i přes malý rozpočet prakticky ve všech směrech dokonalý. Poukazuje na to, jak se někteří mezi námi nedokážou vyrovnat s odlišností, která je zakořeněna v lidské přirozenosti. Tleskám a zvedám oba palce nahoru! (15.05.2010)

Takové měšťácké kýče ze mě dělají homofóba. Při pohledu na nejen zdejší hodnocení a vůbec recepci filmu musím uznat, že by si tento přeceňovaný televizák zasloužil (sociologickou) studii, která by se zabývala tím, proč pozitivní emocionální odezvy dosahují i diváci, kteří nejsou bigotními Američany, kteří uvízli na počátku 80. let. Moje hodnocení je tak spíše dáno postoji (nepovažuji v současnosti homosexualitu za něco, co by potřebovalo být "opsravedlňováno" jako zcela normální věc), protože formální stránka podporuje banální a zpátečnický význam. Nemyslím si, že je správně, když je drama o černobílém vidění světa vystavěno na očividných dichotomiích, z nichž se nevybočí ani v závěru. Jako divák mám navíc problém s tím, když jsou ze mě emoce dolovány velice prvoplávým způsobem, zde akumulativní gradující montáží a posílením hudební stopy. Nelze se odvolávat na biografičnost, jelikož z fotografie opravdových předobrazů při srovnání s jejich hereckými představiteli vyplyne, že jde především o psí oči a dojímání se, protože skutečný Bobby byl sportovnějšího a mužnějšího vzezření. Oceňuji ale formu uzpůsobenou vnímání titulního hrdiny a herecký výkon Sigourney Weaverové, která z ploše napsané fanatičky dokázala udělat živoucí a dýchající postavu, vůči které lze dokonce pociťovat i určitou formu empatie. Ke katarzi jsem ovšem - na rozdíl od její rodiny a valné většiny zdejších hodnotících - nedospěl, jelikož jsem myšlenkově neustrnul v předcházejících dekádách. (26.09.2010)

Brutalne nadhodnoteny snimok,ktory si absolutne nezasluzi 83%,ani len vo sne,najvacsim sklamanim su herecke vykony,hlavne Sigourney Weaver totalne odflakla svoju rolu,nezvladla ju,zahrala ju chladnejsie ako psi cumak a pri tak skusenej herecke je to smutny pohlad,prva polovica filmu bola fajn,no v druhej to bolo len o nabozenstve a dristoch,ktore sa nedali pocuvat a ak je toto natocene podla skutocnych udalosti,tak Bobbyho matka bola...ano,dal som tri bodky,lebo by som bol vulgarny,jednu hviezdu davam za herca Ryana Kelleyho,ktory ako jediny bol presvedcivy,zostatok stoji za ho*no...:-) (06.01.2022)

Jsou filmy, které mají hvězdné obsazení a uznávaného režiséra, mají ohromnou návštěvnost v kinech a vydělají plno peněz... A pak se třeba náhle objeví nenápadný TV film, který smete všechny "velké filmy" a najednou slova nestačí. Velmi emotivní drama, neskutečně přesvědčivá S. Weaver a výborné po všech stránkách. (22.06.2012)