Dívka, která si hrála s ohněm

Oproti jedničce, která byla - aspoň dle mého vkusu - výrazným filmem, i když šla trochu jinou cestou než knižní předloha (ve které byly postavy poněkud komplikovanější, a zajímavý byl i jejich různý pohled na stejné věci), je ohnivzdorná dívka kvalitativním sešupem. Kdybyste neznali hlavní postavy a nezajímaly vás jejich další osudy, dívali byste se na tuctovou detektivku s politickošpionážními aspekty, a to navíc místy přehnanou (až neuvěřitelnou) způsobem diametrálně odlišným od obou zbývajících dílů trilogie. Způsobem, který možná fungoval na stránkách románu (nevím, nečetl jsem, a po tetované dívce to ani nemám v plánu), ale na plátně působí směšně hlavně v naturalistickém závěru, který, ač se nejdříve tváří jako monstrózní vyvrcholení, je ve skutečnosti jen přestupní stanicí před bezprostředně navazujícím třetím dílem, se kterým de facto tvoří jeden celek. Navíc jsem měl díky radikálnímu zjednodušení příběhu pocit, že ze mě scénárista dělá pitomce, jak to bylo celé prosté a běžící kupředu bez ohledu na nějaký realismus. Možná to má na svědomí už sám Larsson, a možná - jak už jsem jednou vzpomenul - to v knize funguje, ale pro filmovou podobu příběhu je to šlápnutí o pořádný kus vedle. Jediným pozitivem bez nejmenší poskvrnky tak jsou - opět, podle mého laického vnímání - precizní technické aspekty filmu a Yasmine Garbi alias Lisbethina přítelkyně Miriam Wu;) Prostředek trilogie o novináři bez bázně a hany a hackerce bez sociálních vazeb se tedy příliš nepovedl. Není to katastrofa a dívat se na to dá, a navíc se bez toho neobejdete, pokud chcete někdy vidět opět výrazně lepší finále, ale byť relativní, zklamání to prostě je. 60% (24.04.2011)

Nečekal jsem, že po prvním díle půjde dvojka tak šíleným způsobem dolů a přiznám se, že to vůbec nechápu. Když jsem četl knihu, tak jsem si jedním okem řikal, že ten nápad zase tak dobrý není, oproti jedničce. Na druhou stranu je to dobře napsaný a klasicky se to dobře čte. Měl jsem tak knížku zfouklou do pár dnů a okamžitě jsem se vydal na samotný film. Ten mě hnedka od začátku neskutečně překvapil. Je hrozně nepřehlednej, přítelkyně, která knížku nečetla, ani v půlce filmu pořádně nevěděla o čem to je...a ve výsledku některé scény vyzní neskutečně televizně. Mrzí mě, že to takhle hrůzně dopadlo. Nenapadlo mě, že by si Švédi nechali svojí hrdost takhle zprasit, ale stalo se. Ve výsledku pak celá řada scén vyzní neskutečně nelogicky a příjde Vám jakobyste dvě hodiny koukali na něco a ve výsledku by Vám to nedalo vůbec nic a jestli jo, tak jenom trošek z toho, jak ve skutečnosti geniální ten příběh je. Každopádně dám čtyři hvězdy. Celkový nápad je neskutečný a pořád je to vcelku solidní oproti jiným kriminálkám. Nakonec jsem ale zvědavej, jak si poradili s posledním dílem, protože ten točil stejný režisér. Doufám, že to nedopadne podobně. (17.10.2010)

„S tímhle případem nasazujeme krk. Ovšem jdeme do toho. Ale to je asi podstata Milénia, ne? Proto jsme tady.“ Nečekal jsem to, ale oproti jedničce je dvojka stále dobrá, i když už ne tak pečlivá. Prostě jiná. Alfredson sice pokračoval zhruba tam, kde Oplev původně skončil, ale už to není to pomalé, postupně budované atmosférické detektivní vyšetřování starého zločinu. Nový případ je pro Lisbeth nicméně dost osobní a jde jí o krk, takže o napětí není nouze. Zároveň se tím splácí staré dluhy, protože tentokrát Mikael zachraňuje zadek jí, a ne naopak. Film má každopádně tempo, šťávu, opravdu démonického záporáka…ale bohužel taky závěrečných 10 minut, které se prostě nepovedly. Film u mě klesnul už po „hlíně“, která mi přišla tak zoufale nereálná, až mě rozesmála, a pak to jen pokračovalo až do konce. S hodnocením tedy končím na slabších 4*. „Co chcete?!“ - „Chci umožnit zákazníkům komentovat fakta v našem tematickém čísle o obchodu s bílým masem.“ - „Uvědomujete si, že mi zruinujete život, když to otisknete?!“ - „Jo.“ (25.08.2023)

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina! Věřím tomu, že knížku budu hltat a že v ní spousta věcí funguje na rozdíl od adaptace, protože tady jich hodně působí dojmem totální odluky od kontextu. Na po všech stránkách necitelnou árijskou stvůru jsem koukala jak mladý skot na nová vrata, na závěrečné zmrtvýchvstání už jako stará kráva na zřícená vrata a být scénáristkou, tak se podobné berličky stydím použít i ve dvacet let staré bondovce. Nehledě na to, že oproti zkušenosti z prvního dílu, kdy jsem v kině dostala škytavku, ale všichni byli tak pohlcení tím, co se dělo na plátně, že je ani moje neustálé a stěží tlumené "hyk" uprostřed mrazivých scén nevyprovokovalo k úšklebkům nebo k hození mi těžkého předmětu na hlavu, se tady při scéně, kdy mladá Lisbeth neuvěřitelně připomíná starého Brůnu, chechtal celý sál. Ale jak říkám, v knížce to s pomocí neosekaných pasáží drhnout nemusí. A i tady je vcelku dost důvodů ke chválení, Noomi a Michael by svým umem vystavěli bytelný pilíř i horším katastrofám, odsýpá to pěkně i a když si atmosféra zřejmě kvůli svým přesčasům z Mužů, kteří nenávidí ženy vybírala náhradní volno, Dívka se zase až tak moc nepopálila a stále vede nad mnohými zaoceánskými pokusy o thriller. Ovšem své americké konkurenty to přebíjí způsobem, který mi připomíná vítězství mého kocoura v jedné z jeho mnoha pranic. To jednou tak přihlížel rvačce druhých dvou kocourů, a když byli oba soupeři už dost unavení, vletěl na ně, dorazil je pár ranami a pak opustil bojiště krokem hlásajícím, jaký on je frajer. (31.01.2011)

Ono ani románové pokračování Mužů, kteří nenávidí ženy nebylo v porovnání s prvním dílem nijak extra výjimečné, ale jeho filmová verze je katastrofální. Jako by se parta fandů rozhodla natočit amatérskou adaptaci aniž by tušila jak na to. Vinou nezvládnutého krácení musí pro diváka neznalého předlohy být příběh zcela nepřehledný, kodrcat kupředu naprosto nepochopitelnými zákrutami a postavy konat zcela nesmyslně. Navíc chybí atmosféra, chybí napětí, chybí plynulá gradace, chybí silné momenty, Lisbeth má sice pár působivých chvilek, ale celkově ztratila charisma, většina z nových a v knize výrazných postav byla odsouzena do role nepodstatných a nezajímavých štěků, a navíc mám pocit, že nečtenář vůbec nemůže pochopit o čem ten film vlastně je a proč se to či ono vlastně děje. (07.02.2012)