Dívka, která si hrála s ohněm

Dost hrozná záležitost. Televizní až na půdu, nudná a neinvenční Alfredsonova režie, skoro žádné napětí, hudba taky skoro o ničem a Michael Nyqvist jako Mikael Blomkvist je strašný. Nemá žádné charisma a divákovi je prakticky ukradený. "Dívka, která si hrála s ohněm" je jenom nudná výplň. Byl jsem z toho docela dost otrávený. Uvidíme, jak dopadne třetí část, ale po tomto zážitku jsou očekávání na bodu mrazu. (27.10.2013)

Švédské adaptace trilogie Milénium jsou zoufale nenápadité a ilustrativní (něco jako Potteři od Columba). Už jen casting se moc nepodařil (Noomi Rapace je na Lisbeth moc stará a velká a Michael Nyqvist patří do TOP 5 nejnudnějších herců na světě), a zpracování to nezachránilo - jakékoli vzrušení jsem hledal marně. Ale na americkou verzi se těším. (08.09.2012)

Koncept podobný prvému dielu. No v porovnaní s ním dosť rozriedený. V oboch častiach išlo o násilie v rámci rodiny (potvrdzuje to tézu, že pravé peklo často netreba hľadať ďaleko od rodného hniezda). No kým v "Mužoch, ktorí nenávidia ženy" sa riešila záhada uprostred cudzej rodiny veľkopriemyselníka, tu bola záhadou rodina aktérky príbehu. Atraktívne zlo superbohatých ustúpilo o čosi menej zaujímavému zlu skrývajúceho sa invalidného dôchodcu. Motivácie spoločenských zločinov (nacizmus a neonacizmus, finančné podvody, prostitúcia) boli oveľa precíznejšie podané v predchodcovi (bolo to síce len stručné a povrchné, no v porovnaní s týmto sa jednalo takmer o hlbinný rozbor). "Dievča, ktoré sa hralo s ohňom" si vystačilo s hrou. Presúva sa z bodu A do bodu B a odtiaľ do C aby prostredníctvom odhalenia Ozrutného bieleho zla vypátralo Zlo minulosti. Skôr akcia a reakcia ako nejaký premyslený film. Udržuje si ale zároveň celkom slušné tempo a rozhodne nie je horší než drvivá väčšina televíznych kriminálok. Takže priemer. 58% (28.10.2013)

Zklamání. Ponuře-depresivní atmosféru vystřídala hromada akčních scén a příjemně-zvláštní vztah mezi hlavními hrdiny zas jedna blonďatá hromada svalů. Zkrátka a dobře zmizelo právě to, co tuto a další švédské kriminálky staví na velmi jedinečnou pozici, jejímuž kouzlu jsem naprosto propadla. Když první film pozvolna přecházel od dramatu k thrilleru, bylo to ještě fajn. Když druhý film trilogie z thrilleru přechází přes akční film až k jakési lehké verzi hororu, je to fajn o poznání méně. Nemám potřebu vědět od prvních minut, kdo je hlavní záporák, zato chci vidět Mikaela a Lisbeth ve více společných scénách. Právě na prazvláštním vztahu mezi nimi a temně-nejasné atmosféře jednoho ostrova a jedné "zlé" rodiny byl postaven první díl. A upřímně doufám, že Flickan som lekte med elden bylo jen vybočením a že poslední film trilogie bude tomu prvnímu podobný. (24.07.2010)

Musim rict, ze me druhy dil knihy bavil vic nez ten prvni, ale to bude spis tim, ze se ke mne vubec nedostaly informace o tom, co se v nem bude dit nebo jak skonci. U prvniho dilu jsem bohuzel znala konec predem, coz sice nemeni nic na tom, ze je to skvela kniha, ale tady jsem si mohla vsechny prekvapive zvraty a postupne sestavovani kusu skladacky uzit naplno. Film bohuzel vsechny kvality knihy opet pohrbil - s vyberem hercu jsou zase uplne mimo a herecke vykony nejen ze se nezlepsily, jsou snad jeste horsi, pokud je to vubec mozne. Dokonce i Noomi je tu nejaka nemastna neslana. Tvurci se snazi vypichnout jen dulezite momenty, ale tim se ztraci kouzlo tapani a podezirani. Larsson to se samotnym koncem dost prehnal, takze jsem trochu doufala, ze by to ve filmu mohli poupravit, aby to nebylo tak moc pritazene za vlasy, lec nestalo se. Jsem zvedava, co s timhle nametem provedou Americani. Verim, ze se toho za par let dockame a ze se mi to bude libit vic nez tohle. (09.06.2012)