Režie:
Joann SfarKamera:
Guillaume SchiffmanHrají:
Eric Elmosnino, Lucy Gordon, Laetitia Casta, Doug Jones, Anna Mouglalis, Mylène Jampanoï, Sara Forestier, Răzvan Vasilescu, Kacey Mottet Klein (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Pyšné Francii zazpíval parodii Marseillaisy v rytmu reggae, v přímém přenosu si zapaloval cigarety bankovkami, svedl sex-symbol Brigitte Bardot v dobách její největší slávy, jeho duet s Jane Birkin “Je t'aime... moi non plus“ odmítli hrát v několika zemích kvůli obscénnímu textu. Serge Gainsbourg byl provokatér a skandalista stejně jako skvělý hudebník a umělec. V porovnání s jeho životem jsou všichni pověstní rebelové 20. století jen vzteklé děti. Koho urazil a svedl, jaké hity nesou jeho rukopis a kam až sahalo jeho charizma ukáže film Gainsbourg, který je stejně zábavný a bouřlivý jako celý Gainsbourgův život. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (137)
Úchylárna o postavě, která má ve francouzské historii nějakou úlohu, mě je ale ukradené jestli to táhnul s Biggit Bardot nebo že je autorem na svou dobu až obscénní “Je t'aime“.Bohém, hudebník, písničkář, malíř, proutník, rebel a magor s dětstvím během okupace a k tomu svým vymyšleným psycho-alter-egem, pronásledujícím ho celým životem. Nuda, zbytečnost. Jediné dobré je akorát právě to úchylné alter ego, což je ale na celý film tak nestoudně málo, že i ta půlhvězdička navíc je přes míru. ~~~ 1,5* ()
Joann Sfar zde předvedl své vizuální schopnosti a natočil životopisný film, který má ale i hodně fabulovaného a specifického o jednom z největších francouzských hudebníků. Krásné herečky byly vybrány pro role svých starších kolegyň, s nimiž měl Gainsbourg románky nebo i něco víc. Nejzajímavější je ale stejně ten pohled dovnitř, do nitra. ()
Má oblíbenkyně Charlotte Gainsbourg měla velice zajímavého papínka, jen co je pravda. Až do zhlédnutí tohoto filmu jsem o něm i jeho muzice v podstatě neměl ani tušení (samozřejmě vyjma provařeného songu "Je t´aime, moi non plus", který lze do omrzení věčně slyšet na většině českých rádií). O to příjemnějším překvapením pro mě byla premiéra tohoto snímku na obrazovce ČT2 (ve velice slušném českém dabingu - Ivan Trojan coby hlas titulní postavy byl skvělý). Mně osobně se ten film prostě líbil a bavil mě - Serge Gainsbourg je z toho rodu mně sympatických chlapíků, kteří mi odjakživa imponovali. Být všestranný umělec a provokatér z povolání - och, copak to samo o sobě nezní jako vizitka chlápka, který zákonitě prostě musí být něco jako váš vzor? Film má mimochodem skvostné úvodní titulky. ()
----- "Co chcete ? Život je jen náhoda, která se vzpírá osudu." ----- Neuspořádaná mozaika, které chybějí některé dílky, takže z ní ani při nejlepší vůli nesložíte životopis excentrického bohéma a buřiče ... muzikanta, který chtěl být malířem - nebo snad malíře, který se stal hudebníkem ... a zároveň tak trochu i obětí vlastního nadání. Jenomže to dílko je neuvěřitelně atmosférické, provokující, živelné i sebedestruktivní - jakoby chtělo trumfnout svého hrdinu. Nemá pevně dané hranice - s neobyčejným potěšením spojuje fikci i realitu v jeden halucinogenní celek, zahalený hustým cigaretovým dýmem ... dýmem, který za normálních okolností nesnáším. Ovšem za okolností nenormálních se stává nezbytným doplňkem - rekvizitou, bez které se neobejdete ... na které se záhy stanete závislí. Tak s tím počítejte. ()
Ušatý bohém alebo kľudne aj heterosexuálny deviant, ale oni tomu hovoria umelec. Škaredý kabareťák, ktorý ulovil koho chcel, lebo 100 cigariet denne a smrad z huby nevadí, ak zahráš na piano a len sa váľaš v posteli. Proste art jak sviňa ten Gainsbourg, ktorý sa najprv preslávil pesničkou o fajčení vtáka, chudera speváčka to ani nevedela ako ju odrbal, pritom jasne naznačil, že bude spievať o lízatkách, potom tam stvoril orgazmickú mega bombu, čo treba uznať, že na objednávku Bardot ako najmilostnejšia pieseň všetkých čias platí asi aj dodnes, no a potom ešte pred infarktom stihol s dcérou naspievať pieseň Lemon Incest, čiže úplne že umenie non plus ultra. I potom sa človek nečuduje, že jeho dcéruška Šarlotka potom v Nymfomanke v rámci svojej výchovy dovolila všelijaké dabl penetrácie, aj keď skrze dablérku. Nuž o živote som sa nedozvedel veľa, ale asi nič iné tam ani nemal, klavír, cigy a ženy a všetko to striedal až kým sa nepobral na večnú zodpovednosť. To alter ego ale mohli vypustiť, úplne to rušilo celý film. ()
Galerie (78)
Zajímavosti (17)
- Scéna vo filme, kde sa Serge Gainsbourg (Eric Elmosnino) pýta France Gall (Sara Forestier), či by chcela, aby jej napísal „špinavú pieseň“, a potom opisuje pieseň o dievčati, ktoré miluje cmúľanie lízaniek, odkazuje na pieseň „Les Sucettes“, ktorú napísal pre Gall v roku 1966. France Gall spočiatku nerozumela dvojitému významu textu a bola zhrozená, keď naň bolo poukázané po rozšírenej popularite piesne a do smrti v roku 2018 ju odmietala spievať. (Arsenal83)
- Režisér Joann Sfar strávil svoje detstvo fascinovaný mystikou Sergea Gainsbourga. Ako dospelý sa presťahoval do Paríža, aby sa stretol so svojím idolom, ale nanešťastie Gainsbourg o mesiac neskôr zomrel na infarkt. (Arsenal83)
- Poslední film, v němž si zahrál slavný režisér a představitel francouzské nové vlny, Claude Chabrol (claudel)
Reklama