Nákaza

Nepřekvapuje mě, že se jedná o další Soderberghův počin, který jde proti žánrovým očekáváním, podrývá hvězdný status mnohých herců a znejišťuje diváky podáním výpovědi o úloze zacházení informací ve společnosti. Komě toho, že mnozí Soderberghova dvorního skladatele Martineze objevili až díky Refnově americkému debutu, mě překvapuje, kolik - soudě dle ohlasů - se po premiéře vyrojilo zpozdilých dramaturgů. Ti zpětně radí, že by film měl být buď delší, aby byly všechny postavy "správně" prokreslené, byl jim věnován "patřičný" čas a vše bylo uzavřené, nebo by měl mít méně postav, aby nám některá mohla být bližší a mohli bychom se s ní identifikovat apod. Nejenom daný přístup, ale vůbec takové "konvenční" nároky mi přijdou nemístné hned z několika důvodů. Zaprvé jde o typ vyprávění s několika postavami, které se odklání od klasického modelu, a tak je záměrně většina linií nechána otevřených a nedořečených pro divákovo domyšlení. Zadruhé obsazení známých herců vede k tomu, že postavy máme vnímat spíše jako určité abstrakce - nositele žánrových kódů. Proti nim se buď proviňují (ukázkovým příkladem je Gwyneth Paltrow umírající v prvních deseti minutách), nebo je svým schematickým jednáním naplňují, ale my víme, že šťastné konce a neokázalá humanistická gesta patří do žánrového, nikoliv skutečného světa. NÁKAZA je totiž procedurálním dramatem, ve kterém se ale na rozdíl od obdobně vyprávěného TRAFFICU - NADVLÁDY GANGŮ neukazuje pouze samotný oběh látky (drogy, viru), nýbrž i provázanost makro a mikro historie. Závěrečný příklon ke klasičnosti (zodpovězení narativní mezery z počátku, jelikož se začíná in media res, utvoření heterosexuálního páru) totiž patří jen jedné z mnoha linií a na ní se podvratně ukazuje, že štěstí lze dosáhnout leda bez obeznámenosti se všemi informacemi, popř. jejich zamlčováním druhým pro dosažení štěstí druhých. (24.10.2011)

Když v sále někdo zakašlal, měla jsem nahnáno. Nákaza má napjatou atmosféru skoro po celou dobu stopáže - a to se jen tak nevidí. A OST Cliffa Martineze je božsky znepokojivý a mysteriózní. *lehké spoilery* Škoda, že tolik skvělých (a taky známých) herců nevyužívá svůj potenciál a stává se spíše loutkami režiséra, která je nacpe do trailerů a na plakáty. Až příliš rychle umírají nebo je jejich dějová linie nedotažená. Faktem je, že ošklivou a nenalíčenou Paltrowovou s mastným čelem a červeným nosem jen tak neuvidíte, stejně jako vyprázdněné americké ulici plné pytlů s odpadky. Až tehdy si člověk skutečně uvědomí, co všechno přestane fungovat, když zavládne skutečná panika z pandemie. Mrazivou a určitým způsobem i postapokalyptickou atmosféru kromě hudby umocňují úvahy nad tím, co bychom dělali v této situaci dělali my. Znepokojivý tón je však nakonec umlčen sladkým finále (Damon zklamal), kdy jsem si povzdychla nad tím, že Soderbergh vyměknul. Nejdůležitějším protagonistou (a tahounem:) je však virus MEV-1, který ve své pohodlné kapsidě rafinovaně číhá na klikách, mincích, hrníčcích a všem se nám směje do ksichtu. Velmi znervózňují pocit - který byl ještě podpořen tím, že před vstupem do kina se rozdával balíček s antibakteriálním gelem, mýdlem a ubrousky./// Sympatické na scénáři je, že akceptuje reálné události nedávné historie, kdy propukla mediální panika okolo prasečí chřipky, a poukazuje na ně s chladnou hlavou, což v kombinaci s kamerou, která pečlivě zaznamenává nakažené po celém světě, dává filmu nádech docudramatu. Škoda však, že je Soderbergh za kamerou je až příliš pedantský a doslovný - viz začátek a úplný konec filmu. [Kino] (13.10.2011)

Pro thriller málo gradace, pro drama málo prostoru charakterům a pro paradokument moc ležérního předhazování prázdných "faktů". Ta polovičatost, která trčí z každého druhého záběru je občas přímo nesnesitelná a ze Soderbergha tak dělá regulérního smolaře. Jako čistá popcornovka prošpikovaná napětím mohla Nákaza bodovat nesrovnatelně důrazněji, takhle se tvůrčí záměr absolutně minul účinkem. (01.01.2012)

Konečně někdo zfilmoval Pandemic;-). Ne vážně. Soderbergh si pohrává s tématem pandemie, strachu a paranoie naprosto brilantně. Scénář svět nenásilně přibližuje skrze mnoho postav a detailů okolo (televize v pracovně Cheevera) a drží si auru věrohodnosti. Ta ve spojení s chladně neosobním světem a hudbou dělá z Nákazy působivou vizi, která bohužel nebude atraktivní pro široké divácké publikum. Někoho jistě překvapí, že se tu prakticky neobjeví žádný "reportážní styl", kde se budou maximálně využívat média a jejich všudypřítomná masáž. To mě překvapilo také, ale do kontextu filmu a pojetí postav a událostí se to vůbec nehodí, budiž zadostiučiněním, že je tu alespoň blogger. Více zde. (27.10.2011)

Od Sodenbergha jsem čekal leccos a nemůžu říct, že by mě zklamal. Contagion je napínavý film… asi 3/4 své délky snímek nenudí, má hodně zajímavé (a uvěřitelné!) téma, jenže tu poslední 1/4 film jakoby zvolní. Samotný konec, kdy nám ukážou, odkud nákaza vlastně přišla, sice potěšil, ale upřímně, když film začne v druhý den nákazy, tak nějak už tušíte, že až na konci nám odhalí "tak takhle děti, jsem potkal vaši matku… teda, začala nákaza”… :-) Ale jinak je film super, já se bavil slušně a až na ten protahovaný konec nemám co vytknout. 80 %. (30.01.2012)