Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tosim
    ****

    Vztahy skrz fotbal. Takhle upřímně jsem se v kině (a na českém filmu) nesmál už dlouho. A taky jsem dlouho čekal na snímek z prostředí českého venkova, který by neměl jen první plán (Muži v říji toto naplnili jen částečně.) Lehká sinusoida ohledně hutnosti děje a humoru, to je snad jediná výtka, pro hraje nečekaný konec a například využití vtipu s přejezdem k smysluplné pointě...film je srozumitelný pro znalce i neznalce seriálu a je to dílo tvůrce, který jasně ví, co chtěl vytvořit. Díky, Jane Prušinovský! Quo vadis? :-)(17.4.2012)

  • Matty
    ****

    Skicování venkovského naturelu nahradila charakterová drobnokresba, venkovskou frašku smutná komedie o srdečních záležitostech. Seriál nezmizel, jenom se děje na pozadí příběhu Pepika Hnátka. Díky Krobotovi jde o přesvědčivou, dílčími gesty komickou, avšak v celku tragickou postavu. Ani jako scenárista, ani jako režisér se Prušinovský trenérovu omezenému rozhledu nevysmívá, vlastně na něj pohlíží o poznání smířlivěji než na morálně vesměs ohebnější zbytek týmu. Film Hnátka ukazuje jako posledního muže, který věří svému poslání a zároveň stojí nohami na zemi dost pevně na to, aby sklouznul k fanatismu „Jiřiny“. Jeho hlavní charakterovou vadou a překážkou k překonání je neschopnost vidět, jak svou „zabejčeností“ a skrýváním přívětivé tváře pod nerudnou maskou ubližuje sobě i druhým. Od tvůrců šlo o mazaný tah. Hnátkem nejenže získali středobod vyprávění, ale zároveň se nemuseli vzdát nadsázky, s níž pohlíželi a nadále pohlížejí na jádro Slavoje Houslice. V jádru seriózní, k určitému cíli směřující hlavní dějová linie je prokládána bočními mikroepizodami, v nichž zas až o tolik nejde a kterým mnohdy, bohužel, třeba dodat, chybí uspokojivé vyústění nebo alespoň vtipná pointa. Náladotvorné záběry venkovské krajiny pak spíše suplují televizní reklamy, než aby vytvářely výraznější atmosféru, o niž se starají především postavy, v jejichž případě tvůrci poněkud odvážně sázejí na to, že k nim budeme přistupovat poučeni dřívějšími seriálovými znalostmi. Jejich neduživý slovník a mimoděčné odhalování vlastních slabin nás vtahuje do univerza, v němž přebývá siláckých gest a unáhlených rozhodnutí a v němž naopak zcela absentuje schopnost sebereflexe. Postavy samotné kritického pohledu schopné nejsou, pročež ten zůstává na nás. Smích nad malostí a trapností figurek obklopujících Hnátka nikdy nepřerůstá ve výsměch zásluhou elementární soudnosti, přítomné v české filmové tvorbě stále řidčeji. Z některých na povrchu komických momentů právě naopak až mrazí. Mrazivě či jinak vtipných scének zde v poměru ke stopáži sice není tolik jako v některých epizodách seriálů, přesto mnohonásobně více než v podstatné části toho, čemu nás bída naučila říkat „česká komedie“. 75%(27.3.2012)

  • Marigold
    ****

    Prušinovský se poučil u jedné z nejlepších epizod seriálu Na váhu a přitáhl si skvělého herce a despotického blázna z Dejvického divadla. Krobot vnáší do Přeboru kus titánské tragiky, jako by se na houslickém trávníku na moment zaleskla sláva destruktivních fotbalových velikánů a bouřliváků. Scénář obsahuje dost přízemních, přitom ale vkusně sestavených gagů, dialogy jsou jako vždy svižné, herecké výkony lehce přehnané, ale nesmírně zábavné (Vetchý se v Jiřinovi skutečně našel a je zcela neodolatelný svou až kabaretní manýrou). Navíc Krobotův osobní příběh a značně problematický psychologický profil film utáhne bez větších obtíží, přičemž kolotoče, kočkovský podnikatel Norbert Lichý a světskej primitiv Jaroslav Plesl tomu dodávají ten správný agrární závan. Kdyby česká lidová komedie nevypadala tak, jak vypadá, byl by Přebor takový solidní televizní nadprůměr se spoustou potencionálně kultovních momentů (pořád mi v hlavě zní Jiřinův geniální rozbor trenérova zápisníku)... ale vzhledem k tomu, že tady vládne autokracie nevkusu a demence, je Prušinovského film něco jako malý zázrak. Už se mi dlouho nestalo, abych se přízemnosti smál zcela beze studu, protože není samoúčelná, ale je poetická. Přes všechny nezaoratelné výhrady jasná trefa zařízení. No tak určitě... [70%](27.3.2012)

  • Gilmour93
    ***

    Any Given Saturday. Krobot je Eastwood, robot, suk, čertík v krabičce i Atlas, nesoucí na šíji tento de facto pilot populárního seriálu, o tom žádná. Pro svérázný vesmír víkendového čutání pro zábavu, žízeň či ambice mám veskrze pochopení, nicméně pro lidovou zábavu, co Okresní přebor představuje (Mičuda, tráva alias Slunce, seno a ujišťování se pohledem na křupany, že takový nejsem), už zase tolik ne. Z části plotu pana Hnátka se mi neudělalo dobře. To asi ty výpary z barvy..(22.9.2014)

  • Djoker
    ****

    Asi po roce jsem se ukázal v kině a po úvodním šoku ze zdražení lístků i občerstvení se značně vyvedený z míry sesunul do sedačky. Po smrtonosné dávce reklam mě v upoutávkách na další filmy pobavilo zjištění, že 3D stále letí. Pak ale nastoupil Slavoj Houslice i s legendárním trenérem a mně došlo, že ten očistec za to stál. Specifická atmosféra vesnice, blaznivé postavy i hlášky jsou stejně jako v seriálu samozřejmostí a bonusem je hořký příběh nerudného trenéra. I tady musím zdůraznit, že kdo se v tomto prostředí chvíli pohyboval, se bude bavit víc než ostatní.(11.4.2012)

  • - Pan Hnátek (Miroslav Krobot) ve filmu řekl, že vychoval Jardu Kužela (David Novotný) od žáčků, přitom v díle s názvem "Nábor" je řečeno, že Jardu Kužela našli v hospodě a přivedli ho do Slavoje. (vandertom)

  • - Kniha, kterou čte Pepik Hnátek (Miroslav Krobot) v nemocnici, je Quo Vadis od Henryka Sienkiewicze z roku 1896. (mimamo)

  • - Pepik Hnátek (Miroslav Krobot) ve filmu nosí dres s číslem jedenáct. Stejné číslo oblékal i Pavel Nedvěd ve Hnátkově oblíbeném týmu AC Sparta Praha v letech 92 - 96. (vyfuk)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace