Na nože!

"Pro mě je každý dobrý jídlo zdravý." Fakt? No, hodně věcí to o tobě vysvětluje. Stále pokračujeme na stejné vlně, a tak pořady věnované vaření na českých obrazovkách stále nedosáhly toho, aby bylo jídlo prezentováno jako něco víc než "pouhé" ukojení smyslů, škoda, stále hledám alespoň minimální info o nutriční vlastnosti připravovaných pokrmů a výživové znalosti kuchařů stále stojí za hobo... Můžeme se pak divit, že většina českých kuchařů a jejich strávníků má slušně vyvinutá prsa a tři brady? Asi ne, a je hloupost tvrdit, že to k tomu řemeslu prostě patří. (07.09.2010)

Zdeněk Pohlreich se díky reality show „Ano šéfe“ zapsal do našich žaludků, jakožto nemilosrdný kritik nevalné úrovně českých restaurací. Pořad stál a padal s jeho nezaměnitelnou personou. A to je také jeden z důvodů, proč je „Na Nože!“ slabším pořadem. Jde totiž o kuchařskou soutěž ve stylu superstar, kde byl Zdeněk pouze členem poroty. Možná by to nakonec zas tak nevadilo, kdyby celá show nebyla ušitá tak horkou jehlou. Zbytek poroty je pro mnohé diskutabilní (obzvlášť Eva Filipová) a i když byla mezi soutěžícími řada výrazných osobností, opravdových sympaťáků bylo málo a tak nebylo komu fandit. Kulisy působily nepěkně lacině, ze samotného vaření nám režie často přinášela méně záběrů, než by bylo milé a to ještě v dost zmatečném sestřihu. Největším problémem ale byla neuvěřitelná chaotičnost v pravidlech a v soutěži jako takové. Může za to zmíněná horká jehla, střih, přehnaná snaha o pestrost a v neposlední řadě pravidla blbá sama o sobě. Řada rozhodnutí štábu/poroty pak v rámci vládnoucího chaosu působila nefér i mimo rámec vyřazování. Pořad tak zbytečně podrýval svou kredibilitu, až nešel příliš vnímat jako regulérní soutěž, ale spíš jako (pravda, v jádru celkem koukatelná) hůře sestříhaná show o vaření na čas/zadání. (02.12.2010)

Předešlé výlety zaslouženě populárního Zdeňka Pohlreicha do kuchyní byly vždycky jiné, nové, svěží, lákavé.. pravdivé. Záleželo na tom, jak moc naivní je provozovatel nebo jak velké prase je kuchař.. Show Na nože! je často hodně monotónní, a milovaného šéfkuchaře (i když méně nabroušeného, přesto bravurního) je v ní trestuhodně málo. Což je dramaturgické selhání. Přesto ale jde v rámci českých reality-show o naprostou špičku. Kuchařské klání vrcholí (skončila dvojice amatérů Iveta a Lukáš, zřejmě nejsympatičtější aktéři show) a já se těším, co bude příště. Nutno podotknout, že úkoly nejsou špatné, místy dokonce vynikající a vpravdě originální, a naštěstí je to stále hlavně o vaření (kdykoliv se v závěrečných dílech objevil někdo „z rodiny“, otevírala se mi kudla v kapse – ostatně stejné pocity mívám pokaždé, když promluví neoriginální a afektovaná dáma z porotcovského tria). Emoce jsou, napětí taky, nějaká kuchařská zajímavost jakbysmet, takže dávat na české poměry něčemu podobnému odpadové hodnocení může jen někdo, jehož největší gastronomický výtvor jsou a vždycky budou párky s hořčicí. (24.11.2010)

Primácká ždímačka nečekaně nabyté popularity šéfa Zdeňka Pohlreicha. Je dobře, že pořad Áno, šéfe! po druhé sérii na našich obrazovkách skončil (neberte to špatně, byl jsem jeho oddaných fanouškem, ale druhá řada šla kvalitativně volným pádem dolů), ale honem, honem vymyslet jak něco vytřískat ze Zdendy než se pod ním slehne zem-no nevím! Slabý odvar Masterchef Gordona Ramsayho, kterému nemůže Pohlreich nabídnout to co dával pořadu Áno, šéfe!, nemluvě o dvou zbytečných postavičkách Filipové a Vaňka. Každopádně je kuchařský souboj a milión korun českých dobou večerní uspávačkou. (20.10.2010)

Jsem rád za to, že se prima držela tématu a jednalo se skutečně o kuchařskou soutěž. Dost jsem se bál toho, že spíše než o vaření to bude o vztazích mezi soutěžícími a o dění v jejich chatě a udělá se z toho reality show typu HK, kde se spíše kecalo než vařilo a více než kuchařské umění rozhodovala psychika soutěžích. Viděl jsem každý díl a vždy jsem se těšil na další... škoda jen, že to nevyhrál můj favorit. (11.12.2010)