Kód Enigmy

Už dlouho se mi nestalo, že by mě životopisný film tak zaujal, že bych se od něj nemohla odtrhnout. A kdybych měla vybrat, zda má Oscara dostat Eddie Redmayne nebo Benedict Cumberbatch, tak bych nevěděla, koho vybrat. (01.02.2015)

"Aby člověk dokázal zvládnout tento popudlivě geniální úkol, musí být sám géniem." Šak to su. Vyřešené, zametené. Ale k věci. Řešit záhady, odhalovat skrytý souvislosti a přitom si občas trošku zakryptografovat - to mě hrozně baví. Samozřejmě v poloze ležmo naproti obrazovce se slušnou uhlopříčkou, ale přesto jsem se hrozně těšil na to, kterak mí oblíbení herci vyřeší záhadu všech záhad. Nic takovýho se bohužel nestalo, neboť jsem dvě hoďky sledoval sestrojování počítacího aparátu, jehož konstrukci jsem nerozuměl a tak mne klapající otáčení válečků neuvádělo v tichý úžas. Vlastně jsem se spíše nudil, sledoval přitom zajímavej vývoj vztahů mezi génii, ale nakonec ani to vyšetřování na téma "komu a kam HO zasouvá hrdinný Turing" ve mně nevzbudilo větší než průměrný emoce. (18.05.2015)

Pěkně udělané retro se zajímavým příběhem. Škoda jen, že to není víc strhující a míň pomrkávající na všemožné ceny. 70% (07.02.2015)

Nudný scénář je tu kámen na noze velmi schopného štábu. Oproti Teorii všeho ale přece jenom podání trochu vytrhává z rutiny. 3 a 1/2 (Dost nesnesitelný konec to stahuje dolů.) (29.01.2015)

Výborný film o Alanovi Turingovi, "Sherlock" si došel pro Oscara a po čase konečně film, u kterého jsem neměl strach o inteligenční újmu na mozku. Vřele doporučuji. 90% (13.01.2015)

Na filmu je nejlepší ta backstory, o které jsem dosud neměl ani tušení, proto jsou na fimu zdaleka nejpůsobivější závěrečné titulky (nemyslím "credits", ale ty před nimi), samotný film ale zůstává úžasnému Turingovu odkazu hodně dlužen a Knightleyovou by klidně šlo úplně minimalizovat. (24.01.2015)

Podobně bohužel skončilo mnoho géniů své doby. Nebýt jeho 2. světová válka by byla prokazatelně o několik let delší. Turingův život je fascinující ve všech jeho pasážích a zasloužil by si vlastní vysokorozpočtový seriál, aby co nejvíce tupých buranů pochopilo, jak se mají chovat, když je v jejich blízkosti génius. I když se o jeho osobním životě mnoho neví, zajímaly by mě detaily společného soužití s Joan a také poslední dny před sebevraždou, která je zde odbytá pomocí titulků. Benedict jasně oscarový, konkurence je však obrovská. Keira zase překvapivě roztomilá. (16.01.2015)

Líbilo se mi to víc než Teorie všeho, nic to ale nemění na tom, že mi tyhle uhlazené melodramatické strojově naprogramované (hehe) "biografie" začínají opravdu lézt krkem. To rámcové vyprávění navnadí člověka příslibem analogie k Turingovu testu, ale protože to řeknou za a) moc pozdě a za b) jenom proto, že to je jediné slovní spojení, které v souvislosti s Turingem obecná populace zná, ale scénář už s tím nijak dál (natož chytře, jak bych očekávala) nepracuje. Turingův úvodní proslov na téma "musíte dávat pečlivý pozor, jinak vám to unikne" tudíž nedává smysl a Dagmar je zklamaná. Nakonec si tedy z filmu odnáším "jen" potvrzení, že Charles Dance pořád válí, a přání, aby byl v tolika filmech, v kolika to jen půjde, dokud jsme požehnání jeho existencí na tomto světě. (11.08.2019)

Nic zásadního snímku vytknout nemůžu, vlastně mi byl od začátku do konce sympatický a z nabízené látky dokázal jak scénárista, tak režisér vytěžit maximum. Co si budem povídat, o luštění šifer se dá napsat napínavý román, ale strhující film potřebuje víc než pohled na skupinu vědců hloubajících u psacího stolu a řešících složité rovnice. Benedict Cumberbatch se s postavou podivínského génia s homosexuálními sklony popral podle očekávání dobře. Morální dilemata spojená s rozhodováním, jakou cenu spojenou s udržením tajemství zásadním pro vítězství ve válce lze ještě zaplatit, se filmu také nevyhýbají. Celkový dojem: 85 %. (20.07.2017)

Alan Turing nejenže je zcela nepochybně zajímavý z lidského hlediska, ale neméně poutavý a pozoruhodný je i jeho život. Kód Enigmy si dle očekávání vybírá dvě nejdůležitější, nebo z diváckého hlediska nejatraktivnější, roviny Turingova života, což je práce v Bletchley Parku /středobod snímku/ a následné popotahování kvůli homosexuální orientaci, a přidává vyprávění z Turingova mládí. Snímek těží zejména z Turingovi relativní neznámosti. U životopisných snímků si divák většinou všímá hlavní postavy, sleduje herce, nakolik se reálně podobá filmovému předobrazu, jak se snímek popere s pikantními detaily, zabojuje s předvídatelností apod. U Turinga to není tak jednoduché. Na jedné straně můžeme skládat poctu Benedictu Cumberbatchovi, na druhé straně si můžeme klást otázku, zda byl Turing opravdu „jen“ koktajícím Holmesem, determinovaným sociální neobratností a homosexuální orientací. Jsou totiž v rámci filmové fikce opravdu tato postava a její ztvárnění něčím výjimečné? Z hlediska vyprávění, se do jisté míry jedná o klasický oscarový prefabrikát, pokud lze podobný výraz užívat. Retrospektivní vyprávění ze školy, a současné z policejní cely jsou sledovány nezaujatým okem, zatímco linie z Bletchley Parku je vyprávěna samotným Turingem. Nicméně všechny tři části snímku jsou zcela upnuty k Turingovi, a jeho vnímání situací je hlavním hnacím motorem. Divácky nejzajímavější část o boji s kódem německého šifrovacího přístroje je ve své podstatě obvyklá. Po většinu stopáže se zdá problém neřešitelný, atmosféra se snaží být stísněná a bezmocná, a k rozuzlení zápletky dochází až díky zásahu náhody, kdy se snímek postupně posune k euforickým scénám a jakoby se rozevírá. Jako divák jsem necítil potřebu postavám nějak fandit, s jejich peripetiemi se jakýmkoliv způsobem ztotožňovat či kteroukoliv část děje prožívat. (10.01.2015)

Jak to řekl Churchill? Na poli lidských konfliktů nikdy nevděčilo tolik za tak mnoho takové hrstce a myslím tím hrstku menší, než je počet příslušníků RAF? Interesantní téma, které devalvuje akademikům příliš se podbízející zpracování. The Imitation Game si zasloužilo méně ryze mainstreamové dramatizace (viz. heuréka scéna prolomení kódu) a více věcné neokázalosti ala produkce BBC, nicméně chápu, že ta ztráta divácké univerzálnosti by se Tyldumovi špatně vysvětlovala.. Trochu mě překvapilo, že Cumberbatch, vyžívající se v rolích asociálních, někdy i šupinatých hlavounů, kteří kolem sebe dští oheň a arogantní síru, tak úplně na place nedominoval a trio Goode, Dance a Strong, představující herecky ne tak vděčné „normální lidi“, se nenechalo ani na moment zastínit.. (19.02.2015)

Kariéra neherečky Knightley je pro mě větší záhada než celá Enigma. Diky bohu je ale její totální antitalent spolu s pár uber klišé momenty jedinou věcí, která mě nesmírně iritovala. Takže spokojenost. (27.01.2015)

[imdb: 8.1/10] | me: Vynikajúci Cumberbatch v rovnako kvalitnom spracovaní toho algoritmicky najpodstatnejšieho, čo stálo za taktickým víťazstvom spojeneckých vojsk nad fašizmom. Film, ktorý svojou kvalitou vzdáva adekvátny holt jednému z najvplyvnejších vyzionárskych mozgov sveta. Silný smutný príbeh, ktorý núti zamyslieť sa. Respekt Mr. Turing. Do you know why people like violence? It is because it feels good. Humans find violence deeply satisfying. But remove the satisfaction, and the act becomes... hollow. (16.05.2015)

Veliké překvapení. Pro mě. U Honu na lišku jsem předpokládal, že mě do sebe nevtáhne, a to se také stalo. U Teorie všeho (asi nejbližší možný příbuzný Kódu Enigmy) jsem rovněž předpokládal, že mě do sebe nevtáhne, a to se také stalo. Stejně tak i u Kódu Enigmy jsem předpokládal, že mě do sebe nevtáhne, ale šeredně jsem se spletl. V každé jednotlivé kategorii bych mohl hledat superlativy - má oblíbená Keira Knightley, Mark Strong, dynamická režie a scénář s přesně dávkovanými porcemi napětí, hudební doprovod, po kterém se Alexandre Desplat konečně dostal mezi mé nejoblíbenější skladatele (že mu to ale trvalo) a v neposlední řadě Benedict Cumberbatch, kterému jsem roli poprvé v jeho už tak uctyhodné filmografii sežral i s navijákem, bravo Benedicte. Kód Enigmy se u mě tím pádem dostal na průběžné první místo letošních Oscarových kandidátů (zdaleka jsem ještě neviděl všechny), hned před Grandhotel Budapešť (opět Desplat, náhoda?). (11.01.2015)

Málo známé stránky druhé světové války - její všednodennosti válečné frontové i týlové - neoslňují tolik jako velké bitva nebo osudové momenty setkávání státníků, vojevůdců či utrpení strádajících v děsivosti koncentračních táborů všech stupňů. Proto se začaly dostávat na přetřes až s odstupem postupně zhruba od přelomu šedesátých až sedmdesátých let minulého století. Válečná každodennost začala v této reflexi postupně získávat na stupňované pestrosti výstupů. To, co se nanejvýš šeptalo mezi pamětníky a jejich posluchači jako zvlášť velká důvěrnost, pronikalo postupně do veřejného povědomí. Výchozí černobílé schéma se postupně transformovalo do lidského rozměru všednodennosti. Ne vždy se střílelo, ne vždy padaly bomby, většinu člověk kupodivu netrávil v krytech a na frontách, ale mezi civilně oblečenými lidmi, kteří oproti mírovým dobám hladověli - prakticky bez rozdílu (černý trh nemohl měnit klima společnosti válečného nedostatku) a v znatelně větší míře postrádali jak kvalitu života, tak jistotu přežití. Zachytit tuto vichřičnost doby a současně se vyřádit na drobnokresbě povah hlavních hrdinů, zejména Alana Turinga, i když významem zanedbatelná není ani role Keiry Knightleyové (navíc se silným feministickým podtextem), nebylo snadné; šlo o mimořádnou výzvu. Je zřejmé, že scénář sice trochu fabuluje, ale základní fakta matematikova a biologova (na tuto Turingovu specializaci film zapomíná) života podává v zásadě přesně. Uvážíme-li navíc, že oficiální omluvy se Turingovi, nesmyslně odsouzenému pro homosexualitu, dostalo r. 2009 ústy tehdejšího socialistického premiéra Gordona Browna a královské milosti r. 2013 (Alžběta II. vládne od r. 1952, tj. Turing zemřel v třetím roce její vlády), zmocňují se člověka prazvláštní pocity. Suverénnost režie, jistota fabule i mimořádná kvalita scénáře (dialogy prosycené anglickým suchým humorem se pohybují na hranici geniality) podtrhují hereckou excelentnost obou hlavních představitelů (ostatní s úspěchem přihrávají, aniž by byli "křovím"). ENIGMA je v každém ohledu mimořádným dílem. A rozhodně diváckým zážitkem, který se, má-li být intenzívně prožíván, nemůže omezit na jednu návštěvu. (09.03.2015)

|| Scenár: Graham Moore / Predloha: Alan Hodges | Hudba: Alexander Despalt | Distribúcia: StudioCanal (UK), The Weinstein Company (USA) | Štúdio: Black Bear Pictures, FilmNation Entertainment, Bristol Automotive | Rozpočet: 14 miliónov $ | Tržby: 139,4 milióna $ | Ocenenia: Oscar - 1 výhra: Scenár Ad. 7 nominácií (Film, HR Benedict Cumberbatch, VR Kiera Knightley, Réžia, Strih, Výprava, Hudba), Golden Globes - 5 nominácií (Drama, HR Benedict Cumberbatch, VR Kiera Knightley, Scenár, Hudba). Spolu: 46 výhier a 104 nominácií || Príbehovo zaujímava, umelo pribrzdená Oscarovka, kde si kladiete otázku, načo ste videl v živote už desiatky dokumentov o strategických aspektoch druhej svetovej, keď ich Enigma totálne vykrucuje. Je viac než otázne, ako je to s tým 50 ročným odmlčaním skutočnosti, a či naozaj slúžila na zachovanie taktického náskoku. Pravdepodobne Enigma prestal mať zmysel v momente nástupu plnohodnotného digitálneho počítača. --- Cumberbatch i Knightley sú skvelý, škoda slabších momentov v scenári - je očividné že príbeh vládne scenáru a nie opačne, i napriek tomu bola soška za adaptovaný scenár udelená tomuto filmu, čo zas ale vzhľadom k tohtoročnej konkurencií na poli adapťákov neni až také prekvapivé. Pocit totálnej spokojnosti zabili informačné titulky o tom, že Turing vymyslel predchodcu počítača... Každý národ má sklon k privlastňovaniu, ale toto už bolo naozaj veľa. A keď už, tak to mohlo byť zásluhou viacerých vedcov... 80% | SD, THX, EN DTS, | (09.02.2015)

Ohromujúci životopisný snímok, ktorý funguje bez zaváhania vo všetkých rovinách a aspektoch. Historicky mrazivé obdobie 2. svetovej vojny odkrýva svoju ďalšiu (mnou doteraz nepoznanú) tvár a odhaľuje tajomstvá skupiny géniov na čele s geniálnym profesorom Turingom. Premlčaný a neocenený hrdina v boji proti nacistom, no ešte väčší boj sa odohrával v jeho vnútri a najväčším nepriateľom boli predsudky. Skvelo fungujúci koncept (priaznivci filmu A Beautiful Mind budú vo vytržení), ktorý dáva zrkadlo spoločnosti. Príbeh je silný a krásne jednotný, žiadna scéna nie je premárnená a všetko tiká ako hodinky, a je vidno, že tvorcom záležalo na obsahovej stránke rovnako ako technickej, či vizuálnej. Hudba, kamera, filtre, všetko hrá podmanivými dobovými tónmi, čo navodzuje autentickú atmosféru. Rozhodne tak neváhajte so zhliadnutím, pretože by ste prišli o jeden výnimočný film, film o príbehu, na ktorom záleží, o udalostiach, ktoré zmenili históriu a hlavne o mužovi, bez ktorého by tu mnohí z nás dnes možno ani nečítali túto recenziu na našich Turingových prístrojoch. 95%. (20.01.2015)

Akademikům na míru šité drama, které nemá nikoho pobouřit ani urazit, ale jen poutavě převyprávět část rozkryté konspirační mozaiky, stojící za vítězstvím spojenců v druhé světové válce. Alan Turing je něco jako modla mého studijního oboru a možná je to i tím, že vím trochu víc než se promítlo do snímku, proč nemůžu jít do plného hodnocení. I přesto, že jde o skvělý a poutavý snímek. Finále ztrácí na zajímavosti, tím že neukazuje pád hvězdy v plné síle a odbude ho textovými vysvětlivkami (kde je fandovství Sněhurky a kyanidové jablko?), nabídne smutné pokroucení hlavou nad tím jak se zacházelo s homosexuály v matičce Anglii po druhé světové válce. Je sympatické že pro mě téměř neznámý režisér Morten Tyldum skrze flashbacky nabízí trochu komplexnější náhled na osamělého podivína, kterého zcivilizovala až úžasně roztomilá Keira Knightley. Cumberbatch je skvělý zase trochu jinak, sympaticky hraje už od začátku nesympatického... heh doktora Spocka minulého století. O šifrování se nedovíme skoro nic a o tom jak to všechno fungovalo taky ne. Od toho tu asi má být Wikipedie nebo co. Ano to mi trochu vadilo. Ale jako drama zvláštního člověka Kód Enigmy, i díky nádherné Desplatově hudbě (letos dvě nominace na zlatého plešouna mluví za vše) funguje přímo nádherně. (16.01.2015)

Imitating the Beautiful Mind. (27.01.2015)

Válka nebyla vyhrána jen na bitevním poli, ale i zpoza stolu. Imitation Game zase jednou dokazuje, že nejlepší příběhy píše život sám a z druhé světové války mohou režiséři čerpat snad donekonečna, aniž by tématem takové filmy připomínaly ohranou desku. Benedict byl ve své roli muže, který přišel s první myšlenkou na počítače a v podstatě zkrátil válku (odhadem) o dva roky, aniž by si za to mohl nárokovat nějaké zásluhy, přesvědčivý. Dokonce natolik, že se mu podařilo zmírnit averzi, kterou jsem k němu doposud chovala. Ke Keiře nemám příliš co říct; dobové filmy vylepšené o její přítomnost jsou balzámem na duši. A upřímně, bez ní bych o Imitation Game ani nezavadila pohledem. Co se příběhu týče, připadá mi, jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout, jestli se zaměřit více na prolomení šifer nebo podivnou povahu a sexuální orientaci onoho matematika. V mnoha chvílích mi to připadalo hodně nedotažené, bohužel. Nejsilnější zbraní filmu jsou jednoznačně momenty Benedicta a Keiry, jejich neobvyklé přátelství mě bavilo a mělo jiskru. Možná proto, že oba jsou ve skutečnosti dobří přátelé, skutečně za sebou stojí a brání jeden druhého a to se promítlo i do filmu. Jinak si pravděpodobně při zmínce o tomto filmu vzpomenu jen na prolomení Enigmy a za čas možná ani to ne. Řekla bych, že IG pluje v takových dosti standardních vodách, což nemusí být nutně negativum, ale obávám se, že tenhle snímek nebude zlomovým bodem, díky kterému by si každý Turinga zapamatoval. Nicméně, na Keiřin nástup jen tak nezapomenu :) A co tedy budeme dělat? - Budeme luštit nerozluštitelný nacistický kód a vyhrajeme válku. - Aha. (27.03.2015)