Cheyenne Autumn
Režie:
John FordScénář:
James R. WebbKamera:
William H. ClothierHudba:
Alex NorthHrají:
Richard Widmark, Carroll Baker, Karl Malden, Sal Mineo, Dolores del Rio, Ricardo Montalban, Gilbert Roland, Arthur Kennedy, Patrick Wayne, Elizabeth Allen (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Soumrak indiánského kmene, putujícího do země svých předků.
Americký režisér John Ford (1894-1973) proslul především jako tvůrce westernů, jimž se věnoval už od dob němého filmu. Stačí připomenout klasické ukázky žánru jako Přepadení (1939), Fort Apache (1948), Stopaři (1956) či Muž, který zabil Liberty Valance (1962).
Svůj poslední western Podzim Čejenů natočil v roce 1964 podle skutečné události z let 1878-79, kdy necelé tři stovky indiánů z kmene Čejenů podnikly 2 500 km dlouhou pouť z oklahomské rezervace zpátky na své domovské území ve wyomingském Yellowstonu. Chtěl vyprávět pohnutý příběh strastiplné cesty z pohledu indiánů, neboť, jak sám několikrát poznamenal, zabil jich ve svých filmech mnohem víc než kdokoli jiný od dob generála Custera. A jeho hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost mu velel vyrovnat účty.
Ford do svého epického westernu obsadil přední americké herce - Richarda Widmarka (kapitán kavalerie Archer), Carroll Bakerovou (kvakerská učitelka Wrightová), Karla Maldena (velitel pevnosti Wessels) a Edwarda G. Robinsona (ministr vnitra Schurz), který nahradil nemocného Spencera Tracyho. Role indiánů ztělesnili převážně mexičtí představitelé Ricardo Montalban (Malý Vlk), Gilbert Roland (Tupý Nůž) a Dolores Del Rio (Španělka).
V burleskně pojaté scéně z Dodge City, jež má sloužit jako ironický kontrapunkt k zobrazovanému utrpení původních amerických obyvatel, účinkují James Stewart jako Wyatt Earp a Arthur Kennedy jako jeho přítel Doc Holliday.
Většina exteriérových scén byla pořízena ve Fordově oblíbeném a velmi fotogenickém Údolí monumentů a kameraman William Clothier byl za svoji práci nominován na Oscara.
(oficiální text distributora)
Recenze (40)
Jinak pojaty western. John Ford ukazuje, ze i v sedesatych letech byl mistr a dokazal natocit film, ktery je sice hodne dlouhy, ale svym pribehem je zajimavy a prinasi divakum mene znamou kapitolu americkych dejin. ()
Richard Widmark je ostřílenej borec. Hlas má drsnej jako John Wayne a charisma, že by ho mohl dávat plnejma hrstěma. Karl Malden je profík to je jasný a Edward G. Robinson zde potěšil tak též. Ale po cca 1 hodině a 20 minutách příjde na scénu Jimmy Stewart a to je jízda. Scéna v salonu kde hraje karty je nejlepší z celýho filmu. Mastí si to svoje a bylo by mu jedno i kdyby vedle něj stál sám president Lincoln. Karty jsou prostě karty a když pak vypadne z města se svou bandou nalitejch kovbojů, kde si sebou berou pojízdnej bar a vůz s děvkama, tak to je konec úplnej. Závěrečný jatka v pevnosti kde vojáci střílej Šejeny jako prasata v ohradě je už jenom ta nahnilá třešeň na rozteklym dortu lidský civilizace, která tak ráda masakrovala chudáky indiány. Nízký hodnocení jsem nepochytil. Protože všichni mnou zmíněný herci hráli velice nadprůměrně. Smekám. ()
Kvalitní film, zajímavé obsazení, dobrý scénář, výborná režie, občas by neškodilo svižnější tempo. ()
Film závažného téma, však dlouhý, předlouhý. Zcela zbytečná je komediální část s Earpem, šerifem-chirurgem a navíc to tam ani nepatří. Motto tohoto smutného příběhu je vyřčeno seržantem Wichowskym. "V Polsku nežijí jen Poláci. Prohánějí se tam na koních se šavlemi i Kozáci a ti zabíjejí Poláky. Byl jsem americkým vojákem ale nechci být Kozákem". Americká vláda zatočila s Čejeny stejně jako Hitler s cikány, udělala to ale chytřeji. Proč stavět plynové komory, když stačí odstěhovat kmen o 1500 mil jižněji, on si tam pochcípá sám. ()
Kdyby ten film byl kratší o takovou hodinu, bylo by to mnohem lepší. Takhle je to neskutečně roztahaná nuda. ()
Poslední velký film Johna Forda, který ve svých westernech nechal pobít tuny indiánů a tentokrát se postavil na jejich stranu. Za účasti spoustu hvězd tak vznikl megadlouhý film o zoufalém putování Čejenů přes celé Spojené státy zpět do svých lovišť. No co na to říct - tohle teda opravdu neuteklo. Indiáni putují, putují a putují, statečně trpí a v patách jim je armáda vedená čestným kapitánem, který je vlastně nechce chytit. Charaktery jsou buď čítankově spravedlivé, nebo absolutně zlodušské, žádná zajímavá postava a to ani mezi indiány. Má to silné momenty, hlavně mráz a masakr v pevnosti, pár přestřelek, ale jinak je to ušlechtilá, popisná nuda. Nejzábavnější je celá scéna s Wyatem Earpem, která jakoby vypadla z jiného filmu (a je vlastně naprosto zbytečná). Uctivé a "objektivní" 3*. ()
John Ford nezklamal, je to spíše historický film než western, to ale vůbec nevadí, povedlo se vše od scénáře až po hudbu. Herci nemohli pod Fordovou režií zklamat a předvádí dobré výkony. Celý film si pro sebe ale ukradl James Stewart, jeho postava Wyatta Earpa je naprosto skvělá, skvěle zahraná, jedna z nejlepších v dějinách westernových filmů. Vadilo mi jen, jak jsou indiáni i po takovém pochodu stále čistí a upravení. ()
Tady kolega "Cervenak" by nejraději vystřihl scénu s Jamesem Stewartem jako šerifem Earpem. Mě tahle scéna naopak přišla jasně nejlepší v celém filmu, který byl jinak příšerně rozvleklý. ()
Velice pomalu plynoucí děj, stejně tak jako strastiplná cesta Severních Šajenů z Indiánského teritoria do svého rodného kraje... Plně souhlasím s Historikem, že: rušivá scéna s Wyatem Earpem u karetního stolku ději filmu spíše uškodila, působí ve filmu jako nepatřičná reklama... ()
Bylo to příjemné podívání, filmu nevadila ani jeho délka. Občas se rád podívám na starý western a tento je jistě jeden z nejlepších, snad i proto, že popisuje skutečné historické události. Scénář dobře napsán, hudbá vhodná, režie skvostná, přírodní scenérie nádherné, snad také proto, že se točilo zhruba v místech, kde k tragickému pochodu Indiánů Čejenů došlo, herci dobrý průměr. Celý film je prodchnut humanismem, na rozdíl od některých jiných amerických westernů, kdy má divák pocit, že autoři stáli proti původním obyvatelům kontinentu, tento film s velkým porozuměním ukazuje obtížný život indiánských kmenů, zahnaných bílým uchvatitelem do nehostinných rezervací. A i mezi vojáky se najdou takoví, kteří se dokáží ve jménu lidskosti vzepřít rozkazům. Snad je jen trošku zidealisován tehdejší ministr vnitra, ale budiž, kdo ho dnes zná. ()
Pomalé a až příliš těžkopádne. Všichni tam melou něco o tom, že jsou Čejeni a že to NĚCO znamená, ale z filmu působí něnom jako zlomení indiáni z velkýma kecema. A připadalo mi, jak kdyby Ford nevěděl, jestli chce natočit film o utlačování minority, nebo (scéna z baru) westernovou komedii. ()
Film je pro mě velkým zklamáním, po hodině a půl jsem ho sledoval jen jedním okem, zkrátka mě nebavil. Což o to tématika filmu je pro mě zajímavá, ale provedení zdlouhavé, nezáživné. Prostě mně tento film nesedl. Apropos vzpomněl jsem si při jeho sledování na "mitičovky," které mají s tímto snímkem dost společného, mj. poučování diváka, jednostrannou obhajobu indiánů, velkou kritiku bílých Američanů, nudnost. ()
Rozvláčně natočeno, bez dramatičkosti. Na velkém plátně to ovšem muselo vypadat sugestivně. ()
Velmi pozoruhodný snímek, který určitě stojí za vidění. Nejde o prvoplánovou indiánku, ale o hlubokou sondu do života indiánů a jejich utlačování bělochy. ()
Tak až to bude 1.2. v 16:30 na ČT2, tak se zas budu po dlouhé době na něco dívat. ()
Pre mna velmi putavy film, posobiaci maximalne realisticky a poucne. Ten cas mi ubehol ako voda, putoval som s nimi a cely cas im neskutocne drzal palce. ()
Zajímavý western mapující tragický osud utlačovaných indiánů. I přes dlouhou délku mě uchvátil a nedovolil mi dojít si ani pro pití. ()
Kvalitný film zobrazujúci smutnú históriu Spojených štátov v 19. storočí, poznačenú genocídou indiánskych kmeňov. V príbehu sa stretávame tiež so známou postavou Wyatta Earpa, ktorý však nijakým spôsobom nezasahuje do rozbehnutého deja filmu. Možno by sa táto vsuvka javila ako trochu zbytočná, mne však pripadala vtipná a skvele sfilmovaná. Dej filmu inak plynie celkom pomaly, občas prerušený zaujímavými bojovými stretmi medzi indiánmi a vojakmi. ()
Systematicky vyzabijení indiánů. Adolf byl vrah amíci dobyli západ. ()
Asi je chybou vidět film dnešním pohledem, když vznikl v době, kdy se indiánky točily jinak. Všichni působí navoněně, což nebylo na žádné ze stran. Každopádně je to jeden z těch, který se snaží vytvářet obraz omluvy za ukradený kontinent popisem jedné události. Tím ji nesnižuji, ale na mne je to málo i dnes. Přehrávání a topornost daná dobou vzniku a stylem. Ze stejné doby jsem viděl lepší "kina". ()