Take Shelter
Take Shelter
Take Shelter
Take Shelter
Režie:
Jeff NicholsScénář:
Jeff NicholsKamera:
Adam StoneHudba:
David WingoHrají:
Michael Shannon, Jessica Chastain, Tova Stewart, Shea Whigham, Katy Mixon, Ray McKinnon, Kathy Baker, LisaGay Hamilton, Joe Zamora, Stuart Greer (více)Obsahy(1)
Curtis (Michael Shannon) je muž, který se svou manželkou (Jessica Chastain) a šestiletou neslyšící dcerou žije poklidný život v malém městě v Ohiu. Jednoho dne však Curtis začne mít děsivé apokalyptické sny. Vnitřně potlačované vize postupem času přerostou v posedlost, která ho nutí k vybudování protibouřkového bunkru v podzemí u rodinného domu. Jeho podivné chování se setkává s nepochopením v řadách jeho nejbližších. Rostoucí tlak na jeho manželství a napjaté vztahy s přilehlou komunitou jsou ovšem nic proti tomu, co by možná jeho sny mohly ve skutečnosti představovat. Mladý manžel a otec pak čelí rozporu, zda-li má ukrýt svou rodinu před blížící se zlověstnou bouří anebo před sebou samým. (Struhy)
(více)Recenze (368)
Ten konec je skutečně dost symbolický ve vztahu k situaci celé americké a západní společnosti, kdy končí doba levné ropy (co myslíte, že představoval ten déšť?) a pohodlného žití. Civilizační kolaps, na který se lidi připravují tak, že nakupují zásoby, staví si bunkry a zařizují soběstačné hospodářství, je opravdu jedním z poměrně aktuálních témat a zdaleka nejde jen o bláznivé survivalisty - stačí se podívat např. sem, sem nebo sem. Tak nějak jsem už podle ukázek tušil, že Take Shelter bude tohle téma řešit a za ten závěr jsem v podstatě rád, protože se tu ponechává možnost pro širší množství interpretací, ale na druhou stranu - pokud bychom přijali závěr za autentický, jaký smysl by pak mělo celé to předcházející drama o boji se sebou samým, které v podstatě skončilo ve chvíli, kdy se otevřely dveře od bunkru? Ten epilog skutečně funguje jako takový přílepek, o kterém je možná nejlepší přemýšlet zvlášť; respektive vnímat ty dvě části separovaně - první jako charakterové drama o síle rodiny a druhou jako obecnější podobenství. Tohle zas jenom dokazuje, jak strašně důležitý ve filmu (a v podstatě jakékoli fikci) je konec - doslova "make or break". Tady je to zcela vzácně tak napůl. (Ale upřímně, Coeni se v Seriózním muži s něčím podobným vypořádali mnohem líp.) ______ Michael Shannon pak jenom potvrzuje moji domněnku, že patří mezi nejvýraznější současné americké herce. ()
To nejlepší z americké nezávislé scény za poslední roky. Miluju, když nevím, coby divák, na čem vlastně jsem a když si se mnou režisér hraje jako kočka s myší. Přesně to splňuje tenhle film – nesmírně atmosférický, plný paranoie a narůstajícího strachu, kdy ze začátku nevíte, jestli je šílený hlavní hrdina, nebo jeho okolí, díky vašemu racionálnímu uvažování se postupně přikláníte k té „rozumnější“ variantě, aby pak přišel závěr, který je jak rána pěstí mezi oči. A Michael Shannon je tu na Oscara. ()
Na Jeffa Nicholse mě upozornil kolega a tentokrát jsem rád. Pomalé, depresivní, hypnotické, takhle mě ukolébat a vyšokovat ze závěru už se žádnému tvůrci dlouho nepovedlo. ()
O filmu jsem před zhlédnutím takřka nic nevěděl (krom nástřelu námětu a pozitivních recenzí) a vám doporučuju to samé, takře přestaňte číst, hned teď :). Hodně velký unikum v rámci subžánru "hlavní hrdina je (možná) blázen". Michael Shannon je ženatý s Jessicou Chastain (mimochodem skvělé herecké výkony, oba dva) a má hluchoněmou dcerku. A apokalyptické vize o jakési superbouři, která nepřinese nic dobrého. Jeff Nichols (režisér i scenérista) zvolil zajímavý přístup, kdy o sobě nechává hlavní postavu pochybovat. Ale blázni si většinou nemyslí, že jsou blázni, což v divákovi budí poměrně oprávněnou obavu, že se nakonec fakt něco semele. Hlavně ale neočekávejte katastrofický snímek - Take Shelter je z větší části tíživé rodinné konverzační drámo, sem tam obohacené nějakým takřka hororovým výjevem. V závěrečných patnácti minutách mě několikrát (ne)příjemně zamrazilo, na čemž nese velký podíl vynikající soundtrack. O úplně poslední scéně by se dalo dlouze diskutovat (nakolik ji brát doslovně / co případně symbolizuje), za což taky palec nahoru. Veliká spokojenost, ale nebude to zdaleka pro všechny. 9/10 ()
Tohle mě dostalo. Hra s divákem na pomezí paniky, paranoie, plíživosti a flagelantství. Motiv nejistoty budovaný nespolehlivým vypravěčem a vrstevnatými náznaky, takže člověk vězí kdesi mezi čtením filmu jako sociálně-rodinného dramatu o propukající schizofrenii a mrazivého apokalyptického podobenství o rozkládajícím se světě. Obě roviny se skvěle propojují a závěr (jakkoli na hraně) díky tomu vyznívá patřičně mysticky. Nichols elegantně, bez křeče a s lehkostí natočil něco, o co se roky takový M. Night Shyamalan jen pateticky pokouší. Film o předtuše, strachu, zranitelnosti a konci civilizace, hladké ztvárnění mnoha katastrofických vizí a pocitů blízkého zániku světa, jak ho známe. Náramná záležitost jak v žánru thrilleru, tak v žánru psychologického dramatu. ()
Precizně budovaná atmosféra, dokonale nejednoznačná sémantika filmu... Zámořská Melancholia je vystavěna mnohem rafinovaněji a důmyslněji než její evropská sestra (a to říkám při vědomé úctě k jejímu slavnému režisérovi). Mnohoznačnost a sémantika filmu vyvěrající spíše z iracionálního v nás jsou zjevné klady snímku, který je motivován onou zvláštní atmosférou, která je charakteristická pro vývojové stádium, do kterého dorazila západní civilizace, blíží se nějaký zásadní zlom a možná i kolaps (=transformace) euroatlantického systému. ()
Vstříc podmanivým hlubinám šílenství skrze hřmění v Ohiu… Stěží říct, na co pět chválu dříve a více. Zda na nebývale skvostně gradovanou hmatatelnou podprahovou tenzi, Shannonův výkon v roli poctivého rodinně založeného dříče, který si uvědomuje, že takřka jistě propadá schizofrenii, ale „co když přeci jen ne“. Výsledkem je nejznepokojivější, nejreálnější a v neposlední řadě i zdaleka nejlepší filmová verze biblického příběhu o Noem. Mám snad jedinou titěrnou výtku; a to sice k samotnému závěru. Jde o typ snímku, který může skončit jen dvěma konci. A Nichols šel cestou toho filmově vděčnějšího a stylovějšího. Nemohu se však zbavit pocitu, že ten druhý možný by se pod kůži zadřel ještě o poznání více a k tomu by byl i interpretačně bohatší. ()
Velice znepokojující snímek a zároveň naprostá lahoda pro ty, co mají rádi takové to sluníčko před blížící se bouří. Hrozně se mi líbilo, jak tam byli vždy na zahradě v klidu a blížily se mraky. Nevím jak to popsat, ale ten film ve mně dokázal vyvolat takový až mystický pocit a zároveň mi bylo prostě strašně nepříjemně z toho dění. Michael Shannon je tam megadobrák, co miluje rodinu a stejně se nemůžete zbavit pocitu, že je psychouš. Jessica Chastain je perfektní a naprosto přirozená. Fakt jsem to chvílema musel pausovat, protože jsem byl nervní, i když se tam vlastně nic extra neděje a rozhodně to neobsahuje žádné šokantní scény. ()
,,VAŠÍ MATCE BYLA VE 30ti LETECH DIAGNOSTIKOVÁNA PARANOIDNÍ SCHIZOFRENIE. VÁM JE TEĎ 35. CHCETE SI O TOM PROMLUVIT?“..... /// Curtisovi trochu hrabe. Z hladu? To ne (nežijou si špatně a z nemocí dcerky se taky vyrovnávaj)... spíš z deště. Ze spaní řve, budí se spocenej a tak další kroky logicky vedou ke snaze vybudovat protibouřkovej úkryt. Jsou to jen sny nebo vize? Prase aby se v tom vyznalo a tak mu hrabe čím dál víc a pěkně mě sere, (tedy emoce tu jsou.) protože su rodinnej typ a tady to spěje k pěknýmu průseru! Na velkým prostoru je mi umožněno nahlídnout za oponu ,,stavu“, když se sny mění v pocity a začíná strach z toho, že se něco blíží. Dramaticky dojemná síla rodiny (hlavně obětavost manželky) je zároveň mentální sílou filmu a já si hodně přeju, aby všechno dospělo k očekávanýmu ,,neočekávanýmu“ rozuzlení. Medicínsky zajímavej M. Schannon a stavy, kterým unikám pomocí alkoholu (taky si občas smáznete ,,disketu“?). Každopádně o tom, co je či není pravda, budete muset rozhodnout sami. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Myslím si, že je lepší místo dovolený u moře investovat do přepravního kontajneru . 2.) Rozhoduju se pro Kochleární imlantát. 3.) Thx za titule ,,Brousitch“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Hrozně nesympatický herec. Vyloženě by se hodil na úchyla v horrorech. Pokud by toto psychologické drama spojili s katastrofickým filmem, tak by to bylo super. Takhle je to pouze drama o vztazích. ()
Slušné psychologické drama, které staví na dvou výborných hereckých výkonech. Jessica Chastain i Michael Shannon jsou výborní, ale stačí to? Mně ne. Hlavní hrdina trpí apokalyptickými sny o blížící se katastrofě a rozhodne se postavit atomový kryt, nikdo mu samozřejmě nevěří a je považovaný za blázna. Vize jsou slušné, ikdyž tu s krumpáčem neukážou jen řeknou a to pokládám za mínus. Moc se toho ve filmu neděje, ale přesto vyloženě nenudí což je pozitivní akorát očekávaný Pay Off na konci nepříjde a to je téměř neodpustitelné. Vydržel bych klidně 20 minut navíc, kdyby se tvůrci zmohli na něco většího, ale to leda ve snu. Není to špatné, ale pro mne trochu neuspokojivé. Příběh****, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí>Ne, Zábavnost***, Hudba***, Vizuál***, Atmosféra****, Napětí*** 6.5/10. ()
// General Zod high as fuck, building storm shelters and shit. ()
Vyhovuje-li vám pomalé a poctivé budování znepokojení a napětí... ()
Pomalé a znepokojivé budování ničeho ... Je tatínek od rodiny blázen propadající schizofrenní poruše, nebo vizionář, který očekává konec světa? No a o tom je celý film, že to vlastně 2 hodiny nevíme, rodina je ve zmatku, nic se v podstatě neděje ... A hlavně, člověk mající zkušenost s pacienty se schizofrenií u tohoto prostě trpí ( můj případ ...), protože takto se schizofrenie prostě neprojevuje a věci u ní nefungují ... No je to nesmysl tenhle film a u konce jsem si jen řekl .. "chjo ..." :-/ ()
Výborně, něco takovýho tady už dlouho nebylo. Take Shelter je naprosto fascinující drama s neotřesitelným základem, a tim je bezchybné herecké duo Shannon-Chastain a skvěle sepsaný scénář. Ten dává prostor nejen vykreslení postupného propadu hrdiny do úplného šílenství, ale i výborné práci s houstnoucím napětím. O to se starají jak jeho noční můry, tak neobyčejnou bouři alarmující mraky a hejno neklidného ptactva. Mnozí diváci asi budou breptat, že snímek plyne příliš pomalu, ale já osobně jsem toho názoru, že té zklíčující atmosféře to tentokrát jenom pomáhá. A po těch dvou hodinách navíc přichází zcela kulervoucí závěr, v který jsem tajně doufal. Bravo! ()
Trierova Melancholie mě odrovnala více, přesto jde o delikátně vybudovanou atmosféru, která vtahuje čím dál silněji. ()
Vláčné, ale sugestivní, hlavně díky hudbě. ()
The storm is coming. Vězte, že dříve, či později dožene každého a štěstí pak přeje připraveným... Nichols nabízí studii tzv. pozitivních příznaků schizofrenie v interakci s úrovní komunikace v partnerských vztazích a vnímavého diváka nechává pozvolna tuhnout. Brilantně napsané, atmosféra ševelícího větru v korunách stromů připomíná Znamení, byť tady jde o mnohem reálnější hrozbu, než jsou zelení, vodu nemilující mužíci a navrch impozantní výkon krále podivínů, u jehož úkrytu není úplně jasné, koho a před čím (kým) má vlastně chránit. Pro ty, co se modlí k bohu zkázy jménem Emmerich možná trochu rozvláčné, ale proč nevyužít kvalit M.Shannona, když je zrovna v laufu. A konec? Miluju filmy, co mi jej předloží se vzkazem: „Cokoliv si přejete…“ ()
Psychologická dráma o mužovi, ktorý začne trpieť podivnými nočnými morami a postupne uverí, že sú predzvesťou búrky apokalyptických rozmerov, ktorá sa u nich má objaviť. Všetku svoju energiu i čas teda začne venovať výstavbe podzemného bunkra a stáva sa tým natoľko posadnutý, až sa odsudzuje nielen svojmu okoliu, ale aj rodine a všetkému, na čom mu doteraz záležalo. Zároveň si však sám sebou nie je istý a tak popri návštevách psychiatra zvádza vnútorný boj medzi svojimi víziami a reálnym svetom. Miestami som sa nudil, keďže konverzačné drámy v ktorých sa udeje málo nie sú práve mojou šálkou čaju a pozerám ich väčšinou len keď v nich hrá nejaký môj obľúbenec. Michaela Shannona som ale doteraz neregistroval, no v niektorých momentoch mi pripomenul Joaquina Phoenixa v Znameniach (a nie je to jediná vec, ktorú majú tieto filmy spoločné). Je fajn, že rozvláčnosť príbehu pretli jeho drsné vízie a pár napínavých chvíľ, ináč by som zrejme nepridal 4.hviezdicu čisto za vkusný, uspokojivý záver. ()
Melancholia v americkém podání. A kupodivu to vůbec není špatný. Herci úžasní a děsivou atmosféru podtrhuje skvělá hudba. ()
Související novinky
Tiché místo se dočká spin-offu
Letošní rok mělo do kin přijít pokračování hororového hitu Tiché místo od režiséra Johna Krasinskiho, nejspíš ale nemusím říkat, jak to dopadlo. Druhého dílu se tak s trochou štěstí dočkáme až 23.… (více)