Ao no Exorcist

Ao no Exorcist (2011) 

Nemám pocit, že Modrý exorcista by přinášel cokoliv neokoukaného do žánru šónen. Hrdina klasicky odmítán okolím, považován za nezodpovědného výrostka, naprosté budižkničemu, které ovšem posílen jednou jedinou vizí (stát se Hunterem, Hokagem, ochránit své přátele...), tentokrát pomstou zabitého nevlastního otce, probouzí svůj skrytý potenciál (často s temným původem) a leveluje a leveluje a leveluje. Postupně krom schopností získává uznání, přátele i "moudrost", povětšinou plakátovou. Jde téměř o žánr definující, požadované prvky. Složitými postavami žánr neoplývá, ale charismatická postava složitost nepotřebuje. V šónenu potřebuje mocné schopnosti, s kterými umí pracovat vynalézavě, kombinovat je, obměňovat, taktizovat. Potřebuje výrazné chování, jež ty schopnosti odráží, jasnou a logickou motivaci. Potřebuje děj, v kterém může jednat. Musí jednat. Táhnout na bránu a nemotat se od náhodné události k náhodné události díl od dílu. Návaznost. Zatím jsem neviděl žádné kombinace schopností, jen klišé větší odhodlání --> větší řev --> větší úspěch. I ta návaznost mi zatím v Modrém exorcistovi citelně chyběla. Ona tem tedy je, ale zatím jen ve stylu: "Minutu rozvíjíme hlavní děj, zbytek času si odskočíme k nějaké epizodní blbince." A co nejhůř, Modrý exorcista nám prodává vnitřní svět svých zploštělých postav po dobu neúměrně dlouhou. Po pěti dílech pouhé ** a nulové zaujetí k pokračování. (27.06.2011)