Soukromé neřesti

Soukromé neřesti mi připoměly klasický britský vtip o venkovanovi, který přicestuje do Londýna a vidí pomník admirála Nelsona. "Kdo to je, dobrý muži?" - "To je ten, co udělal z Velké Británie to, čím je dnes." - "Mám pocit, že je strašně nespravedlivé vinit z úpadku monarchie jediného člověka." Tak i já jsem konečně poznal Howearda Sterna coby viníka, který stál na začátku úpadku kvalitní veřejnoprávní žurnalistiky, která měla za sebou v 70. letech díky odhalení řady korupčních afér a politických skandálů velké renomé a podporu. Od 80. let byla postupně nahrazována stále povrchnějším zábavným stylem, kdy se na první místo dostaly bulvární senzace a laciné vtípky. Samotný film je natočený s lehkostí, je náležitě zábavný a hlavní hrdina je v něm vyloženě sympatický - aby ne, když si ho taky sám investoval a příběh sepsal. Jak je to s jeho skutečnou povahou a do jaké míry např. odpovídá jeho image vzorného partnera a otce realitě, ví jen on sám. Celkový dojem: 80 %. (13.05.2011)

Proslulý moderátor Howard Stern je bezesporu charismatická osobnost, ale filmu o něm se už nedaří tolik zaujmout. Mistr provokace si bez skrupulí prdne do mikrofonu v rádiu anebo svleče pornohvězdu. A to všechno vysílá do éteru. Jeho rozhlasovou show poslouchají miliony, ale oproti němu to mají stížené, protože si musí všechno jen představit vzhledem k tomu, že se jedná o rádio.S tímto filmem nahlédneme do studia odkud Stern pravidelně vysílá a provokuje celou Ameriku svými prohlášeními a pochopitelně si tím zadělává na problémy. Jenže na českého diváka to zase takový skandální dopad nemá. Film pak najednou nemá s čím přijít a stojí na rozcestí velké nerozhodnosti. Navíc Betty Thomas zrovna nepatří k režisérkám, které by zvedaly Ameriku ze židlí. A měl jsem neodbytný pocit, že všechno "skandální" by nejraději vynechala a natočila korektní film o jedné moderátorské legendě. Zámořské rádiové vlny tentokrát nepřekonaly Velkou louži a k českému divákovy dolehl jen slabý a šumivý signál, který žádná anténa nezesílí. Pro mě to byla nudná rozhlasová show. Mé hodnocení: 40% (16.03.2013)

Proměnlivo. Většinu filmu jsem souhlasil s Alison, že Howard je hnusný hovado. Byly to hrozný oplzlosti a trapnosti, co si divák musel vyslechnout, a scénář v těch chvílích nikoho nešetřil a nikam nespěchal. Občas se něco podařilo, a hodně tomu pomohla filmově klasická černobílá silně kontrastní šablona - špatný-dobrý (nedaří se-daří se), a nic mezi tím. (22.12.2013)

"Zákaz užívání sedmi obscénních slov: hovno, kurva, mrdat, kokot, čurák, kunda, piča." A taky zákaz vtipů na nadýmání, vyměšování, močení, ejakulaci a jiné tělesné funkce. A to už trošku smrdí cenzurou, ale jsme přece v USA, kde je snad svoboda projevu. Nebo není? Není a nikdy nebyla, takže hovado typu Howarda Sterna mne dokáže zaujmout, i když bychom si při poměřování délky, tloušťky a tvrdosti penisu asi moc nerozuměli. Nicméně proti proklamování rozhlasové nahoty nic nemám a jeho soutěže mě poměrně bavily ("Doplňte celý název jednotky času. Nanose ... kunda"). (13.12.2016)

Výborná pseudo(?) životopisná komedie o strašlivě prásáckém rádio DJ, který je navíc skutečný. Howard Stern je totální zvíře, jehož rozhlasové vysílání je plné sprosťáren od vulgarit až po live soulože, kloktání semenem nebo hyperdebilní doplňovací soutěž podobnou slovnímu fotbalu. Speciálně rád mám scény jeho bojů s programovým šéfem WNBC ("dabljú éééééééééééén bísí"), kterému ze vzdoru přezdívá "Poblijón" a kterého paroduje s fiktivní postavičkou "panem vyhulbrčkem". (14.04.2007)