Režie:
David WnendtScénář:
David WnendtKamera:
Jonas SchmagerHudba:
Johannes RepkaHrají:
Alina Levshin, Jella Haase, Sayed Ahmad, Gerdy Zint, Lukas Steltner, Sven Splettstößer, Anne Laszus, Elias Raudith, Winnie Böwe, Rosa Enskat, Uwe Preuss (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Snadno se přidáš, ale dokážeš vůbec někdy odejít? Marisa, 20letá německá dívka nenávidí cizince, Židy, vojáky a každého, koho shledá vinným za úpadek země. Provokuje, pije, bojuje a její další kérka bude portrét Adolfa Hitlera. Jediné místo, kde se cítí doma, je neonacistický gang, ke kterému patří a kde nenávist, násilí a těžké kalby jsou na denním pořádku. Když se k této skupině přidá 14letá Svenja, jeví se Marisa jako její idol: splňuje tu nejčistší představu o bojovnici bojující za ideály skupiny. Ale Marisina přesvědčení naberou pomalu jiný směr, když náhodou potká mladého afgánského uprchlíka. V konfrontaci názorů dochází poznání, že černé a bílé principy jejího gangu nejsou jedinou cestou. Bude Marisa schopna se vymanit z vlivu této skupiny? (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (55)
Je obrovská škoda, že Wnendt jde na tohle závažné téma tak zbytečně složitě. Pokud by totiž sledoval jen proměnu mladé neonacistky, kterou spustí mladý Afghánec, mohl to být intenzivní zážitek. Takhle se to malinko tříští a divákovy smysly jsou zahlceny ještě příběhem naivní holky, která neví, co se sebou dělat a dá se taky k neonacistům. Mrzí to, protože Wnendt ví, jak si diváka získat. Ruční kamera jde postavám krutě pod kůži a neodvrací se ani před nesmyslným násilím, které nikam nevede a pouze eskaluje napětí ve společnosti. Vsadil i na (alespoň u nás) neznámé herce, kteří hrají velmi dobře a všechno působí autenticky. Scenáristicky není co vytknout, režijně je prostě chyba, že tempo není strhující a hlavně v první polovině dost drhne, což je právě způsobeno výše zmiňovaným množstvím postav. Ke konci ale vše dostane spád a směřuje k nevyhnutelnému závěru. Poměrně emočně silný snímek, který je bohužel stále aktuální a doporučoval bych ho vidět co nejširšímu diváckému spektru, protože je tu dobře vidět, na jakých kořenech je nacismus založen a kteří lidé ho podporují. Nakonec dávám čtyři hvězdy a 70%, ale rád bych dal i víc, bohužel to nejde. ()
silná a nielen stále aktuálna, no v poslednej dobe prekvapivo ešte stále silnejúca v naliehavosti - téma neonacizmu ako forme nekontrolovateľnej vzbury más mladých ľudí (a až priveľmi kontrolovanej manipulácie pár ambicióznych jedincov) je tuto podaná ako príbeh dvoch rebelujúcich dospievajúcich dievčat, ktoré vedú k voľbe naonacizmu ako životného postoja rôzne východiská - v prvom prípade je to a priori sugerované postoje nadobudnuté skrz výchovu, v druhom problémové detstvo siroty. miestami surové (no podľa mňa nie prehnane a chcene kvôli efektu) a formálne nenapadnuteľné. o zrozumiteľnosti posolstva a názoru autorov na problematiku sme síce po filme diskutovali, no ja som bol zastáncom tej strany, ktorá tvrdila, že sú jasné a správne - odsúdenie fanatizmu, poukázanie na nezmyselnosť nielen násilia, ale aj toho, čo za ním stojí - bezmyšlienkovosť a zmätenosť. zároveň však poukázanie a možno snaha o zamyslenie sa nad tým, kde to môže koreniť a čo to môže spôsobovať. ()
Jedním slovem? Asi syrové. A to hodně, hodně, hodně moc. Trochu jiný zážitek než jsem čekal, ale bezesporu silný a emotivní. Chtěl bych vyzdvihnout práci z postavami, jelikož přestože ze začátku Marisou i Svenjou opovrhujete, přinutí vás film vypěstovat si k nim během snímku hlubší a hlubší vztah, soucítit s nimi a litovat je. Dost možná bych to jinak viděl na tři, ale za ten konec přihodím ještě jednu hvězdu. ()
On se ten snímek tváří, jako že je hodně realistický a že je to něco, co by se skutečně mohlo stát, že je to silný příběh, ale nemůžu si pomoct, ten příběh mi přišel celkem nudný a s hrdiny jsem se nedokázal ani trochu sžít. Myslel jsem, že alespoň ten vztah mezi "hrdinkou" a utečencem bude zajímavý, ale nebyl. ()
Takový nepatrný výlet k náckům na západě od našich hranic. Opravdu hodně mě děsilo, co i dítě může mít v hlavě a co za bolest ve svém okolí svojí revoltou může způsobit. Některé momenty byly lidsky vysloveně nepříjemné, což byl účel. Jen škoda, že hlavní postava Bojovnice neměla větší prostor pro to, aby se vyjádřila a vysvětlila svůj přístup k životu. Nicméně i tak musím sklonit klobouk Němcům, kteří se skrz filmy snaží katarzí odčinit svojí minulost. Je to těžké, bude to ještě dlouhé a stejně se toho nikdy nezbaví. Nicméně o tom alespoň mluví…a to je také důležité. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (2)
- Hudbu k filmu skladatel a producent Johannes Repka nahrál s anonymními skinheadskými hudebníky, kteří se od použitých písní distancovali a smluvně zakázali jejich šíření mimo soundtrack k filmu. (Terva)
- Jedná se o absolventský film režiséra Davida Wnendta, jenž studoval na Vysoké filmové a televizní škole v Postupimi. (claudel)
Reklama