Ragtime

Dalsi spickovy drama od Formana. Prvni pulhodinku je to sice takovy drobet rozkraveny, sledujeme osudy nekolika postav a jejich pribehy spolu zdanlive nesouvisi, ale za chvily se to vse prolne a film dostane takovou hlavni dejovou linii. Takze ve vysledku paradni pribeh, akorat ten konec v muzeu mi k predchozimu deji moc nepasoval. Taky tu mohlo bejt vic dobovy hudby, takle nazev Ragtime moc nedava smysl. Jinak dobova atmosfera je tady vykreslena paradne, herci jsou jeden lepsi nez druhej a rezie je tradicne bezchybna, takze i pres dleku 150 minut me to celou dobu zaujalo a ani na chvily nenudilo. (22.11.2008)

Když se řekne, že nějaký film je o hovně, většinou to znamená něco jako o ničem. Ovšem výjimka potvrzuje pravidlo a tou víjimkou je "Ragtime". Je o hovně a zároveň o něčem. Zobrazuje rasistickou Ameriku počátku 20. století bez příkras a zároveň bez zbytečných emocí. O hlavní postavě se de facto mluvit nenechá, poněvadž těch předních je několik a mají přibližně stejný prostor. Ač se to někomu nezdá, Doctorowova předloha je to pravé pro Miloše Formana. Ovšem až po své první třetině. Příběh o typicky Formanovském hrdinovi (tj. osamocenému jedinci, který se vymiká z davu a svádí marný boj proti všem) začíná až ve druhé třetině. A jsem toho názoru, že první třetina knihy a první hodina filmů jsou jakoby odjinud, je zde několik dějových linií a hodně postav, jejichž osudy se po čase protnou a dají prostor silnému příběhu. První hodina připomíná stylem vyprávění spíše Felliniho či "Den kobylek", skutečný "Ragtime" začíná až, no až s tím hovnem :-). Pan Forman ji měl shrnout maximálně ve dvaceti minutách a honem se vrhnout na Walkerův příběh. Z herců bych jistě pochválil Howarda E. Rollinse Jr., jenž byl v roli černého rebela Walkera výtečný. "Ragtime" je skvělý film se silným příběhem, za který se ani pan Forman nemusí stydět (i když se jedná o jeden z jeho slabších). 100 minut by tomu slušelo mnohem víc. 80%. (10.02.2009)

Je zřejmou skutečností, že na svého diváka tentokrát tenkrát naložil Miloš Forman až příliš. Pochopit, že zdánlivě rozvleklá a roztříštěná první třetina filmu s tzv. kolektivním hrdinou je "bílou" expozicí, která tvoří protiklad-východisko hlavní dějové linie, není snadné ani pro skutečného "zažraného" fanouška hraného filmu. Výsledný obraz tím ovšem získává a hlavní myšlenka filmu - protiklad protikladných přístupů rasistické americké demokracie té doby (je náhodou, že v dokumentárních dotáčkách je připomenut americký prezident Theodor Roosevelt, který vešel do dějin jako tvůrce tzv. diplomacie dělových člunů?) k dvěma provinilcům, jež odlišuje zejména barva pleti - vyznívá ještě pregnantněji. Název filmu se hlásí k proslulému hudebnímu stylu tehdejší Ameriky minimálně dvojznačně (slovo rag ve své mnohoznačnosti naznačuje celou škálu významů od karnevalové veselice až po nekontrolovaný výbuch emocí a hněv a v tomto rozsahu je zřejmě do češtiny nepřeložitelnou drúzou celé řady významů základních i návazných) a přesně vystihuje první zárodečné období konsumismu, v němž se našlo místo i pro rodící se afroamerickou buržoazii a střední vrstvu. Kompozice RAGTIMu ovšem není zdaleka tak černobílá, jak by příběh mohl naznačovat; starost o bezbranné černošské nemluvně, vůle americké podnikatelské rodiny skutečně a účinně pomoci, dodávají do celého příběhu potřebné vyvážení. Závěrečné scény v Morganově knihovně připomínají zase tragický o padesát let starší příběh proslulého abolicionisty Johna Browna. Mezi hereckými výkony, které se pohybují v duchu prostoru, který jim ve své režisérské představě poskytl Miloš Forman, určitě září Howard E. Rollins Jr., jehož noblesní černoch ragtimové éry vyniká silnou přesvědčivostí a současně oproštěným hereckým projevem; jsme s to uvěřit, že dokáže pojmout do své osobnosti i něhu, i tvrdohlavost, i neúprosnost, i soudnost, i kajícnost a pochyby; vesměs polohy, jež ve svém souhrnu, soustředěny do jedince, charakterizují silné osobnosti. Doctorowova literární předloha určitě tímto zfilmováním neutrpěla; spíš naopak. Souhrn charakteristik, který jsem se tu pokusil podat, naznačuje, že považovat tento Formanův film za slabší je minimálně diskutabilní; ve velké sérii jeho velkolepých, až renesančně působích filmových pláten silných příběhů i byronovských hrdinů naší doby patří totiž určitě k těm plnohodnotným. (10.05.2009)

Doctorowovu rovnomennú knižnú predlohu považujem za jednu z kníh, ktoré by som zobral na opustený ostrov. Film by som si naopak opakovane nepozrel ani omylom, pretože napriek menu režiséra, ide jednoducho o priemer, navyše odstrašujúco dlhý. Lebo šak lepšie sa zhltne priemer zahustený do hodinky a pol, ako dve a pol hodiny kukať na nie úplne vymazlenú adaptáciu skvostnej knihy. (15.02.2022)

Formanova "tragikomická mozaika osudů" v kontextu USA před první světovou válkou, kde nakonec jako hlavní vyvstane téma rasismu. Upřímně nevím, jak moc se film drží předlohy, jako moc se liší či byl pokrácený, retro aspekt se mi líbil velice (newsreel úvod je top), ale po stránce příběhu a motivů postav jsem tu ve finále dokonalý smysl nenašel. Zajímavá je rozhodně volba režie a paralela s naší post-1948 realitou. "I had some knowledge of Walker’s dilemma from Prague. In the everyday life of communist Czechoslovakia, you constantly found yourself before ignorant, powerful people who didn’t mind casually humiliating others. You risked your livelihood and maybe your life by defying them." (12.10.2022)