Ragtime

Je zvláštní jak některé filmové verze literárních bichlí očešou příběh o co můžou a stovky stránek odvypráví za pár minut a naopak některé filmy dlouho vyprávějí útlý román o několika desítkách stran. Té stopáže jsem se hodně obával, nakonec to nebylo tak hrozné, i když ta neskutečná délka šla trošku cítit a místy to bylo trochu rozvleklé. Pár minut méně by bylo příjemnější. Trochu mne také mrzelo, že se z celého románu filmová verze nakonec scvrkla jen na kritiku rasismu. Což je sice prospěšné, ale kniha je přece jen o něčem více, není kritikou jen rasismu, ale celé té doby se vší svou pompézností, přehnanou ctí a pokryteckou morálkou, což film vystihuje jen ve svém začátku (a během těch úvodních několika desítek minut jsem si jej zařadil k filmům, z nichž se mi dělá psychicky nevolno). Také mne mrzelo, že filmová verze zcela vypustila postavu Emmy Goldman, přesně té postavy, která do historie zasáhla hned několikrát, ale mainstreamové a obecné dějiny ji zcela opomíjí. Jak jsem byl rád, když jsem na ni v románu narazil, jak jsem byl nasraný, když jsem zjistil, že ve filmu není. Potěšující je obrovská záplava mladých herců, které známě spíše z jejich pozdější tvorby. Velmi potěšil Samuel L. Jackson nebo Mary Steenburgen (která věkem strašně krásní). Krásné na tom všem je, že tohle není příběh o příběhu, o událostech, je to příběh o lidech, krásný příběh o lidech i se vším tím špatným, co lidský život přináší. (10.07.2011)

Filmové řemeslo na vysoké úrovni. Od Formana bych ani nic jiného neočekával. 1) Nákladnému výpravnému snímku mohu vytknout vlastně jen jediné: nudu. Tak asi půlku filmu jsem se více či méně nudil navzdory zajímavé podívané._____ 2) Doctorowovu knihu jsem nečetl a asi ani číst nebudu._____ 3) Připadá mi, jako by si Forman vyřizoval účty se svým schizofrenickým vnímáním Spojených států, které se odráží ve většině jeho amerických filmů. Ovšem to není "jeho" vnímání, ona Amerika skutečně taková je. Ke zbláznění pomilováníhodná a současně zoufale krutá a odporná, že by člověk vraždil. A film to docela výstižně zachycuje._____ 4) Zaujali mě 81letý James Cagney (policejní komisař Waldo), 19letá Elisabeth McGovernová (žena žárlivce a posléze jedna z hlavních postav Evelyn Nesbitová) a samozřejmě 29letý přitažlivý Kanaďan Robert Joy (atentátník Henry Thaw). Věk protagonistů se vztahuje k roku natáčení - 1980._____ 5) Výstižný koment: sportovec*****, Amonasr****. (09.05.2021)

Film, který se vylučuje z Formanovy tvorby podobně jako Goyovy přízraky, chybí zde jeho příslovečný nadhled a hlubší i chápavější zaměření na jednotlivé postavy, ty jsou trochu chladné a to hlavně kvůli epizodickému ději, který rovněž nemá v jeho ilmografii tradici. Nkěteré linie by si zasloužily více místa možná i na úkor té hlavní, jelikož sáhodlouhá scéna z Morganovy knihovny se jevila v rytmu zbytku filmu trochu těžkopádně. Avšak devizou snímku je na "přistěhovalce" až neuvěřitelně podchycená atmosféra USA přelomu staletí, jíž hodně napomáhá i Ondříček, který je však zde trochu rezervovaný. Herci jsou opět pečlivě vybraní a výborně zapadají do pietně vykresleného světa. Kdoví, nebýt zásahů studia by výsledek mohl být silnější a snad i "formanovštější" (viz chybějící linie světaznalé feministky). (10.02.2009)

Silné téma, nádherná retro výprava a architektonická stylizace a vtahující druhá polovina, která komplexní příběh zužuje na prostorově omezený rasový konflikt. Jenže ve vší snaze o komplexnost příběh zkrátka nepůsobí vůbec soudržně - motivy se spíše vidlemi hází jeden přes druhý a zcela mi uniká, proč vlastně musela vypovídat první třetina o tom, o čem primárně vypovídala. Forman měl našlápnuto na další skvělý film, leč skončil u působivé dobové skládačky s nevyrovnaným tempem a občas haprující návazností scén. Rozhodně však potěšili stařičký James Cagney a mladý Sam Jackson, který měl stejný hlasový projev snad už od školky. 70% (06.03.2021)

Proč mi nikdo neřekl, že Ragtime je tak dobrý film? Jasně, Forman přepálil stopáž minimálně o půl hodiny, ale jinak je to naprosto nadčasový film, kterému je dneska už víc jak pětatřicet let. A na svůj věk rozhodně nevypadá. Měla jsem pocit, že se ve filmu pořád něco děje a zpětně nejsem schopná říct, která dějová linka se mi líbila nejvíc. Asi ten černý pianista a jeho nablýskané fáro byli nejlepší. Jenže pak i dějová linka ženy-manželky se mi moc líbila. I jejího bratra, který zezačátku vypadá trochu jako úchyl. A vlastně i ta tanečnice, která nemá ve vztazích úplně jasno, mě oslovila. Nebýt té délky filmu, zkoukla bych to hnedka znovu. A vidět Ragtime v kině Ponrepo v rámci přehlídky Formanových narozenin pro mě byl skvělý zážitek. Všechno nejlepší, pane Formane, do dalších let. (16.02.2017)