Výheň

Poctivá práce bez zbytečných dějových kliček, kde postavy jsou jasně schematicky definované, ale vypracované natolik, aby ze schématu vyzařoval i život a vlastní nápad. Nelze nezmínit funkční tempo a budování atmosféry, stejně tak nesporné řemeslné kvality. Hell je počinem věrohodným, prostým a přitom vůbec ne přímočarým. (28.06.2012)

Memento ze zdevastovaných Erzgebirge, které tvrdí, že za čtyři roky se nám bude mnohem líp a rychleji opalovat a lidi budou k sežrání. A žádné energetické náklady na vaření! Menschenfleisch stačí jen bohatě načesnekovat a vystrčit ven. Pokud máte rádi středně propečený, vtáhnout zpět tak za dvě hoďky, jestliže hodně, nechat tam tak pět. V řetězcích rychlého občerstvení bude k dostání výhradně McHuman, Kentucky fried woman a v tržnici už léty osvědčená čičítka za těděťát pet nebude ke smaženým nudlím obsahovat ani kousek pejska či kočičky. Ač je to téměř obšlehlá Cesta Herr Mortensena, je to bezesporu dívatelné a dobře natočené a myslím, že i do budoucna mi budou Němci sem tam chutnat. (16.08.2012)

Jediná hororová scéna by v tomto filme bola keby tá mladá naozaj dala tomu mladému. Neviem si ani len predstaviť aké úžasné by to bolo po niekoľko mesačnom ne-sprchovaní. Aké úžasné by bolo cítiť tie voňavučké partie. Neskutočná nuda a nuda a nuda. Toto ma tak ďaleko do hororu ako domnienka "dokonalej" americkej mulatky sediacej pri štyroch hamburgeroch v Mc D. s predstavou že Cola Light ju zachráni pred naberaním nadbytočných tukov. (06.06.2012)

Namixovanie prvkov buranského hororou do ponurej postapokalyptickej drámy nebolo vôbec zlým nápadom, snímka sa však nevyhla istej, pre nemeckú kinematografiu typickej strojenosti. Hell (Svetlo) ma síce nenudilo, pri súčasnej záplave postapokalypticky ladených filmov si však naň za nejaký mesiac asi sotva bližšie spomeniem. (15.05.2012)

Vyprahlou mrtvou krajinou jede jen jediné vozidlo, ve kterém se, na poslední kapky benzínu, snaží Marie, Phillip a Leonie dojet aspoň k další benzínce, kde možná najdou palivo na další cestu. Nebo vody. Nebo trochu jídla. Naleznou zde ale také dalšího přeživšího, Toma - a společně se rozhodnou dojet do hor, kde by mohli najít útočiště před všespalujícím sluncem. Zde ale padnou do pečlivě připravené léčky... Postapokalyptické filmy mám hodně moc rád, a filmy jako Postman, Book of Eli či Cesta patří k mým nejoblíbenějším. Hell si z předchozích bere to nejlepší, a pokud překousnete jeho lacinost, kdy se většina filmu odehrává v oslepujícím slunci či naopak temnotě, budete se bavit. Sice mne první polovina filmu (hledání v troskách něčeho k snědku či vypití) bavila o několik řádů více než polovina druhá (boj o přežití), ale i přesto jsem se ani na vteřinu nenudil, ba naopak. Hodně kvalitní příspěvek z germánských filmových vod ... (14.05.2012)