Reklama

Reklama

Epizody(3)

Obsahy(1)

Třídílný televizní mysteriózní film Ztracená brána je volným pokračováním divácky úspěšného třídílného televizního filmu Ďáblova lest.  Hlavními protagonisty detektivního příběhu s tajemstvím jsou znovu Ivan Trojan, Anna Geislerová a Jiří Dvořák. Zatímco první triptych byl spojen s existencí Ďáblovy bible, tento se dotýká záhady unikátního středověkého díla, Voynichova rukopisu. Odkud pochází podivná rostlina? Proč někdo opakovaně vraždí kvůli jejímu jedinému listu? V dramatickém souboji s neznámým vrahem odhalují vyšetřovatelé šokující souvislosti. Usilovně pátrají po tajemném pachateli, aby zastavili zlo. Sami se přitom dostávají do ohrožení. Vyšetřování je plné zvratů a nečekaných komplikací. Kulisy televiznímu filmu poskytnou staré části Prahy, dostaneme se i do spletité sítě chodeb v pražském podzemí, kde se děje cosi nevysvětlitelného. Znepokojivé stopy na místech činu zavedou našeho religionistu Ivana Trojana k Zednářské lóži, ale také na tajemné místo, kde se setká s podivnou bytostí. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

TV spot 1

Recenze (310)

Marigold 

všechny recenze uživatele

1. a 2. díl Kopance ve scénáři, typická vašíčkovská mystéria prodávaná se slevou v myšlenkovém supermarketu, místy chabé dialogy (postava rabi Töpfera slepená z anekdot), rozčilující oslí můstky a díry v logice i motivaci, které u žánrovky rozčilují. Vašíčkovy předlohy mají obecně ten problém, že se soustředí na konspirační teorie a odkazování k vnějšímu světu, zatímco uvnitř zeje jenom chaos a prázdnota doslovnosti. Ač scénář nepochází z jeho dílny, tenhle "blbštajnův" syndrom tam pořád cítím... Navíc: 70 minut trvá expozice a slepá dějová ulice (okatá), dalších 70 se vleče ospale k náznaku mystéria, které ale ve světě bulvarizovaných záhad zavání zase nějakým průšvihem "ne z tohoto světa". Strach může dělat cokoli (vést civilně herce, sem tam si vyhrát s vizuálem, držet jakýs takýs rytmus), ale detektivka, kde během prvních deseti minut vystupuje imbecil, který nepozná chlapa v drahém obleku od bezdomovce z Hlaváku a dvojice "takyokultních" detektivů, kterou povolá vyšetřovatel na základě špatně nakreslené Davidovy hvězdy, prostě může vypadat nadprůměrně opravdu jen v okresním přeboru. Ruku na srdce, tenhle žánr je tu zakletý a ztracený. 3. díl Logické díry už radši ani nebudu vypočítávat, jediné řešení je přestat ptát se, proč postavy jednají tak, jak jednají. Rozuzlení přineslo přesně to, co jsem čekal, jakousi švejkovskou verzi zednářství, v níž utajení stoupenci učení popíjejí pivo v hostincích, zatímco v odemčených domovech se jim válí insignie a bytosti z druhé strany brány se chovají jako James Bond křížený s agentem WC40. Těch pitomostí je tam moc i na novodobý Malý pitaval z velkého města. Jako mysteriózní detektivka o "středu myšlenky" (něco mezi telepatií a duchovní kontrarozvědkou) je tohle vážně praštěné chrámovým ochozem. Jen doufám, že to nebude pokračovat dílem, v němž se prostý český religionista změní na duchovního guru čtoucího myšlenky zbytku společnosti. Už takhle se mi z té pravdivě řečené lži nebo lživě řečené pravdy zatmívá před očima. Možná by z druhé strany brány bylo na čase povolat nějakého dramaturga. Třeba by se pak nějak vyřešil i filozofický problém, zda může fungovat seriózně se tvářící mystérium s poněkud fraškovitým pojetím žánru. A zda má cenu na 210 minut točit detektivku s největším počtem mylných zatčení v dějinách kriminalistiky. ()

6thSun 

všechny recenze uživatele

Ach jo, zase to kazí pointa...... (SPOILER) ......... Pár Zednářů odhalilo tajemství posmrtné brány, a proto musí zemřít. Podle všeho ale jen díky tomu, že ji otevřeli. Jeden by teda čekal, že když na to přišlo jen pár lidí (navíc akademiků), bude to tajemství zatraceně těžko odhalitelný a ona brána na nějakým hodně nepřístupným a zastrčeným místě. Jenže kdepak, ona je ve středu Prahy, na v podstatě komukoli přístupném místě. Strážce brány by tak měl pořád co dělat, páč by mu tam furt někdo lez a podzemí by už muselo být narvaný mrtvolama. Nebo Topferův žid, jenž má neskutečně hravou povahu a místo aby ve chvíli, kdy umírá, sdělil Trojanovi skutečné místo brány, raději mu dá zašifrovanou hádanku. A tak dál, koukám, že většinu z toho jste tu už stejně vypsali........ (KONEC SPOILERU) .........Pak jsou tady detaily z jiného soudku, jako Trojan, jehož postava, zdá se, ví naprosto všechno na světě (přesto dokáže svého vědátora hrát poutavě, což se dá brát za triumf herectví) a Dvořák, jenž zpochybňuje všechny vědátorovy důkazy, přestože cajty vždy navedou správným směrem. Nebo technické nedostatky, jako elektronické hodiny při prvním Dvořákově vstupu na Finanční ouřad, jež ukazují půl sedmé, kdežto při následné debatě je teprve půl druhé. Na druhou stranu potěší pár dobrých hlášek, které to celé potřebně koření, ačkoli třeba ta o vybírání stováka za každé sprosté slovo je vyždímána do nejsuššího sucha. Taky je mně naprosto jasný, že kdyby to natočili třeba Rumuni, určitě bych tomu nevěnoval tři a půl hodiny svého života. Takhle jsem na to koukal docela s chutí (konzistentně nepoutavější je druhý díl), teda až na tu pointu. Ach jo. 60 - 75%, pointa 0% ()

Reklama

Tosim 

všechny recenze uživatele

Po deseti letech a mnoha reprízách mohu se vší rozhodností napsat, že Ztracená brána je Jirkovo nejlepší populární, nebo chcete-li zábavné dílo (nepočítaje v to pohádky). Potencionální divák je obeznámen už od Ďáblovi lsti, jenomže zde je toho víc nebo je to lepší. Duo Geislerová a Dvořák jsou svými slovními výměnami připomínkou legendárních amerických screwballových komedií, doplňuje je střídmý Ivan Trojan a plejáda spolehlivých hvězd i v malých rolích (Preiss mladší). Tématu odpovídající vizuál je už u Jirky samozřejmostí, Miloš Bok kongeniálně rozvedl svá atmosférická hudební témata a hlavně se zde vzhledem k žánru dočkáme nejzajímavějšího spojení s duchovnem. Tak mě napadá, že je v Bráně ještě o pár věcí míň, než ve Lsti a to míň efektů v závěru a míň Vašíčka, což je vše ku prospěchu věci. Chrám je totiž vždycky uprostřed všeho. ()

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

Dobře, budu vypadat jako blázen, že si dávám Stracha pozpátku a rozhodl jsem se dík zmatené České televizi sledovat Ztracenku, aniž bych znal alespoň děj Ďáblovy lsti, na niž tato minisérie navazuje.. Ale.. Nevadí, protože já začínám být blázen, přinejmenším blázen do Strachových přesahových kriminálek, takže jakýpak copak..;) Co napoví první epizoda ?? Že můj oblíbený režisér natočil českou Šifru mistra Leonarda, která dík sympaticky vysoké porci nadhledu strčí i v televizním kabátku tu hollywoodskou šmíru do kapsy i s prstem v nose, že Ivan Trojan chodí ke stejnému kadeřníkovi jako Tom Hanks, navíc oba nemají příliš co hrát, a že Jiří Strach divákovi nabídl další řemeslně naprosto lahůdkový projekt - Šec snad s tou kamerou i spává !! ;) - jehož o potlesk vstoje nepřipraví ani typicky porevoluční nedokonalý scénář.. A když režisér znovu dokázal i ty sebemenší role vyztužit výbornými herci, k nímž lze těžko hledat výhrady, lze Ztracenou bránu klidně vyvézt za hranice, což o většině jiných tuzemských záležitostí lze říct jen stěží.. Myslím, že ani se Ztracenou branou se Jirka neztratí, a tak jsem zvlášť po tom strachovsky tradičně luxusním cliffhangeru skutečně zvědav na zbylé dvě epizodky a to tak, že hodně.. Konečné resumé ?? Nesmírně dobré !! Tady skutečně ty koncesionářské poplatky v kanále neskončily, byť děj naznačuje opak..;) ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

O trošku lepší než pitomoučký Santiniho jazyk. Dívat se na to dá jen jednou, a to proto, abychom se dověděli, co tam Strach o těch zednářích a Židech nacpe. Jinak pár vyšetřovatelů Dvořák-Geislerová mi lezl na nervy tím svým namachrovaným pseudohumorem a blazeovanou pózou (ani jeden z nich dle mého názoru není dobrý herec, Geislerová mimoto působí jako osoba, v níž není snad nic pozitivního, ženského...). Pan herec je i tady Viktor Preiss, Pavel Kříž se velmi dobře hodí do záporné role, dobrá hudba; jinak vše průměr, a poněkud násilné poučování o záhadách... ()

Galerie (68)

Zajímavosti (23)

  • Když hlavní postavy vyjdou z podzemí, vyjdou u Malostranského náměstí. Když se vracejí k autu, jdou přes most. Ve skutečnosti by nemuseli, protože šli na stejnou stranu jako leží Malostranské náměstí. (sibuk)
  • Režisér Strach zvolil pro vedoucího botanické zahrady jméno Haluzka (Petr Pelzer), což je vtipná narážka na jméno bývalého ředitele Pražské botanické zahrady Václava Větvičky. (sator)
  • Sloupy Boáz a Jáchyn jsou jedním z nejdůležitějších symbolů zednářské organizace. Podle legendy je z bronzu pro Krále Šalomouna vystavěl Chíram z Týru. (sator)

Reklama

Reklama