Loupež

Rekonstrukce slavné vlakové loupeže pojatá typicky britským způsobem. Což podle zdejších hodnotitelů je OK, ale podle mě je to chladné, suché, bez emocí, bez jakékoliv napětí. Chybí mi tu výraznější postavy, kterým by člověk držel palce ať to lupiči dokážou, či naopak výraznější postava postava policajta, který jim šel po krku. Možná mě tu chybí nějaký jeden dva slavnější herci, kteří by to utáhli. Nebo aspoň nějaký jeden dva wow momenty. Žánrově v pořádku, loupež je zajímavá, stejně jako ta mimi akce se sanitkou na začátku, ale celkově vzato jsem se docela dost nudil. (15.07.2022)

O rok později Yates natočí nejpamátnější automobilovou honičku kinematografie. Přitom ta z úvodu tohoto filmu si s ní v ničem a ničím nezadá; stejný styl, jen s jinou ikonickou károu. A ono vůbec vše co zdobí Bullittův případ, zdobí i Robbery. Akorát v hávu týmové heist žánrovky a nikoli drsné policejní kriminálky. Čili se i zde se kamera dlouhé minuty opájí zarytě mlčícími profesionály, kteří s ledovým klidem krok za krokem pečlivě vykonávají svou práci a jsou v ní sakra dobří. Což ústí v jednu z vůbec nejlepších (a rozhodně nejstylovějších) žánrovek, které ovšem částečně podkopává nohy délka. Úvodní loupeži diamantů i ikonické akci na železnici není naprosto co vytknout. Dokonce natolik, že zdejší procedurálně a až realisticky dokumentárně zachycená "greengrassovská" akce, by pro svou intenzivní podprahovou nervy drásající tenzi a dynamiku, mohla sloužit jako vzor pro veškeré žánrovky podobného ražení. Bohužel jsou tu i pasáže "mezi akcemi a po nich", které jsou přeci jen o chlup standardnější a zdlouhavější než by se na podobně výjimečný film slušelo. Každopádně i tak (nejen) žánrová povinnost, o tom žádná. (30.01.2017)

Precizní, vychytaná, k dokonalosti dotažená záležitost. Bohužel poněkud archaická, dnes už by všechno probíhalo zejména s ohledem na mobilní technologie zcela jinak. A jinak se dnes i točí, tady mohly trvat jednotlivé záběry nekonečně dlouho. Podobně dokumentárně pojatý film z vlakové loupeže model 2017 bych zkouknul mile rád. (01.05.2017)

8. srpna 1963 se stala historicky nejznámější vlaková loupeš 20. století. Patnáct mužů přepadlo poštovní vlak na trase Glasgow - Londýn a ukořistila dohromady 2,6 milionů liber. A právě o tom vypráví tento snímek. Avšak pozor, velice volně, takže hledat v příběhu nějaká fakta je předem zbytečné. Jedná se o jeden z několika filmových zpracování, z nichž asi nejlepší je západoněmecká třídílná minisérie ´Velká vlaková loupež´ (1966), která je natočena takřka v dokumentárním stylu. Tato britská filmová verze se zajímá výhradně průběhu událostí, takže o charakterech daných jednotlivců se moc nedozvíme. Děj příběhu ale zase není až tak špatný. Spíše naopak. Filmové dílo je, jak se dnes říká, dílem staré školy, takže má počáteční navnadění na to, co se dá asi tak očekávat, nádhernou a  dobře uchopitelnou plynulost příprav, provedení a snahy policie o dopadení. Velká část děje je prezentována pouze obrazově, čímž se vytváří důraznost probíhajícího procesu loupeže. Závěr snímku je klíčový pro režiséra Petera Yase, neboť je zde přítomná automobilová honička, která ho inspirovala ke stvoření dodnes té nejslavnější své doby a to ve snímku natočeném rok po tomto ´Bullitův případ´ (1967). Dramatizace sice dost  pokulhává, ale i tak má vývoj děje schopnost zaujmout. Byť se tedy nejedná o zcela věrnou rekonstrukci skutečného případu, jako filmová zajímavost má své renomé, které filmový zážitek přivodí. (29.10.2021)

"Mrs. Clifton?" -"Yes?" "We found him." Výborně odsýpající (alespoň většinu stopáže) příběh jedné vlakové loupeže s mnoha naprosto skvostnými scénami – památná honička Jaguárů po Londýně (kterou bych sice s Bullittem přímo nesrovnával, ale určitě patří k nejlepším v britské kinematografii) a samozřejmě samotné přepadení vlaku. Ovšem dobrých momentů je tam povícero. A i když je film občas trochu zdlouhavější, tak se to dokáže většinou poměrně rychle vyrovnat nějakou zajímavou akcí/situací a opět zaujmout. Herecké obsazení je také dobré, bylo příjemné vidět (pro mne) většinou neznámé tváře – až na Stanleyho Bakera a Jamese Bootha, které znám už z o tři roky staršího filmu Zulu, kde se také společně sešli. A protože mi Joanna Pettet místy trochu připomínala Dianu Rigg, tak sem zcela mimo téma dám tohle. (18.07.2020)