Nedotknutelní

V subžánru dramat s paraplegickým hrdinou panuje celkem nezvyklá hojnost, v drtivé většině případů spojená s vysokou uměleckou přidanou hodnotou. Vždy je také železným pravidlem, že jde o snímek akcentovaný silným humánním poselstvím, které je v případě Intouchables ovšem velmi umně ukryto pod slupkou politicky nekorektní černé komedie, jež se ve výsledku ukazuje býti tím pravým kořením. A je to ryze francouzsky hojný pokrm, menu, kde je od všeho trochu, rebelantství Uvnitř tančím, lidskosti Skafandru a motýla, herecké virtuozity Mojí levé nohy, důstojnosti hlavního hrdiny podobnému Hlasu moře, ale přesto je tu ještě cosi navíc. Třeba to, že jde v podstatě i o variaci poslední dobou v Evropě velmi oblíbené multi-kulti komedie, neboť idea multikulturalismu je tu nezvykle silná, a v rámci francouzské kinematografie jde vlastně o jakousi antitezi Nenávisti Mathieu Kassovitze. François Cluzet zase jakoby z oka vypadl Dustinu Hofmanovi, což přisype ingredienci filmového účinku socializace jako z Rain Mana. Pak je tu něco ryzí filmařské geniality (variace s vousy je jednou z nejlepších scén filmů poslední dekády, tak jednoduchá a tak působivá...), trocha těch emocí a (naštěstí celkem vkusných) emocionálních scén (opravdu vynikající závěr), poťouchlého pošťuchování snobů (abstraktní malířství, návštěva opery...), upřímnosti (jak jen je to v mainstreamovém, tedy komerčním, filmu možné), malinko sentimentu a velká, opravdu velká porce humoru. A je jedno, že výše zmíněné suroviny už byly dříve použity, důležitý je výsledný pokrm, myslím totiž, že 95 procent ostatních filmařů by z podobných ingrediencí uklohnilo nejspíš jen nestravitelný patetický kýč, to, že se duu francouzských režisérů podařilo natočit jímavý film, považuji za maličký zázrak. Jedna z nejlepších komedií poslední doby, utvrzující přitom naše civilizační hodnoty. Vynikající oduševnělá zábava. Čistoskvoucí nádhera... (20.04.2012)

V životě bych neřekl, že rozkošňoučký, dokonale asimilovaný, vždy vítaný a pro svou novou vlast do úmoru pracující imigrant, který zrovna nezapaluje auta na pařížském předměstí, a ochrnutý galský Dustin Hoffman mě skoro dvě hodiny přinutí smíchy chrchlat průduškový hlen. Tam, kde by zaoceánská produkce vypotila 50 na 50 slizký patos s trapným kýčem, nasazují žabožrouti naprosto dokonalý, brutální charm a je z toho snad ta nejlepší komedie, co jsem za posledních pár let viděl. Mám teď úplně chuť adoptovat si vlastního kvadruplegika. Jsem upřímně zvědav, jak dlouho potrvá, než to Universal nebo Paramount zprzní nějakým náramně vypečeným rymejkem, ve kterém bude nechutný Seth Rogen vynášet bažanta Denzela Washingtona. To bude taková legrace, až s tím třeba spadne na schodech a tak..... (01.03.2012)

Klidně tam těch pět napálím i když jde o účelový produkt, plný klišé a toho správného človíčkovství. Příjemně to utíká, pořád se něco děje, dokonce i herecky jde o nadprůměr. Obvyklé francouzské tempo má zatáhlou ruční brzdu, takže se konečně jede tak akorát, abychom si mohli vychutnat pracháčovi parádičky... Maserati, skvělou vanu. Souhasím, že americký remake bude spíše dříve nežli později. (05.04.2012)

[imdb: 8.5/10] | me: Film, ktorý sa celý čas pohybuje na hrane medzi ťažkými životnými témami a optimizmom a humorom s neuveriteľnou prirodzenou ľahkosťou. Je to dokonalá súhra viacerých filmových faktorov spomedzi ktorých jednoznačne vyčnievajú herecké výkony Françoisa Cluzeta a výborne napísaný scenár. Je to kvalitný film, ktorý nevyužíva ľudské utrpenie ako zdroj silených emócii, ale stavia sa k tomu z úplne iného pohľadu, čím vzbudzuje prirodzený rešpekt veselým a ľudským spôsobom. (31.05.2012)

Víte, co dělá lenochod, když hoří prales? Hoří taky. Víte, kde najdete kvadruplegika? Tam, kde jste ho nechali. Když si pořídíte sněhuláka, funguje to stejně. Fajn, že někde zas po dlouhé době ukázali rozdíl mezi mrzákem a dementem. Pro ty, co nepochopili ani tak: Kriplkára neznamená, že ten, kdo na ní sedí, je naprosto debilní. Pokud jim nabízíte pomoc, dělejte to tak, aby nevyšlo najevo, že naprosto debilní jste vy. Když se zmrzačíte a jste dost bohatý, může to i na tom vozíku být docela pohodlné posezení. Pokud má kdo něco takového v plánu, tak v tomhle pořadí. Jinak dobré to bylo, i když přiznejme si tu prvoplánovost vývoje vztahu představitelů neslučitelných světů. Ani jeden konflikt? Ani jeden spor, žádné jiné než pozitivní emoce? Zřejmě ve skutečnosti hulili mnohem víc, než nám ukázali. A začít závěrem a pak objasnit, jak jsme se k tomu dopotáceli, to už jsem taky viděla ledaskde jinde. (27.04.2013)