Režie:
Matt ReevesKamera:
Michael SeresinHudba:
Michael GiacchinoHrají:
Andy Serkis, Jason Clarke, Gary Oldman, Keri Russell, Toby Kebbell, Kodi Smit-McPhee, Kirk Acevedo, Judy Greer, Nick Thurston, Terry Notary, Jon Eyez (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Caesar je šimpanz, se kterým jsme se seznámili před třemi lety ve velmi úspěšném filmu Zrození planety opic. Tehdy právě on, jako první z lidoopů, získal mimořádně vysokou inteligenci a to kvůli pokusům s ještě neschváleným lékem na Alzheimerovu nemoc. Chytrý lidoop se stal senzací, ale zároveň předznamenal zásadní revizi pohledu na to, kdo je skutečným pánem tvorstva. Příběh Úsvitu planety opic začíná deset let poté, co se Caesar se smečkou dalších uprchlých lidoopů ukryl v hlubokých lesích poblíž San Francisca. Lidstvo v mezidobí prakticky zdecimoval agresivní virus, jehož první příznaky se objevily na konci prvního dílu. Těm, kteří virovou pandemii přežili, navíc hroutící se svět stavěl do cesty další nečekané překážky. Území uvolněné lidmi postupně obsadil národ geneticky pozměněných lidoopů, v jejichž čele stojí právě Caesar. Síla a schopnosti Ceasarova království narůstají, postupně vzniká nová civilizace řídící se novými zákony a pravidly; civilizace, která si dokáže představit Zemi bez lidí. Planetu opic. Lidé, kteří přežili, se snaží narůstající opičí dominanci narušit a vrátit se na vrchol evolučního žebříčku. Začíná boj o moc, boj o to, kdo bude vládnoucím živočišným druhem na Zemi. Obě strany sice dosáhnou křehkého příměří, ale jen nakrátko. Napětí mezi lidskou a lidoopí komunitou narůstá, sílí i boj o moc uvnitř obou skupin. Tohle napětí může vyřešit jen fatální střet, po němž bude zcela nezpochybnitelné, kdo se stal vládcem planety Země. (Cinemart)
(více)Videa (27)
Recenze (1 194)
Z prvního dílu jsem byl nadšený - možná až nezdravě, takže budu zřejmě trochu nespravedlivý. Nechci říct, že by Úsvit nebyl dobrý film. Naopak, obsahuje velmi působivé scény, vizuálně je to celé naprosto neskutečné, mluva opic kombinující řeč těla, znaky a slova je neustále zajímavá, ale scénář se příliš nevydařil. Opice nemůže zabít opici, a když pak Koba toto svaté pravidlo poruší, začne internovat svoje "politické odpůrce" (BTW Koba byla přezdívka jistého historického hybatele a megalomanského sociopata jménem Džugašvili;)) a masově dávat lidstvu okusit svoje vlastní osobní utrpení, nic se nestane až do doby, než povstane On, tlupy skutečný šampión. Který nepochopitelně Kobu nezlikviduje s tím, že sám zabil, ale proto, že "není opice". To je trochu velký skok od myšlenky, že se opice jako "národ" příliš připodobnily lidem, a vůbec celá tahle ideová rovina mi příliš neseděla. Nejlépe se na Úsvit dívá jako na osobní drama vůdce, Cézara, který je vzletně řečeno semlet koly dějin, a může se jen snažit zachránit, co se dá. A to, co se dá zachránit, uvidíme zřejmě ve třetím pokračování. Doufejme, že v něm se budou lidští válečníci chovat inteligentněji než tady, kde se zabarikádovali v prvních patrech jediné budovy, aby na koních cválající opice náhodou nerozstříleli z mrakodrapů lemujících ulice dříve než by se na cokoliv zmohly - což se dělo zjevně proto, že jinak by zazvonil zvonec a pohádky by byl konec ještě před naprosto zbytečným explozivním hopsahejsa zúčtováním;) Styl Matta Reevese mi jednoduše nevyhovoval, scény z Cézarova "rodného domu" byly ohavně laciné a především zbytečné, práce s postavami po celý film téměř nulová (ne, první a poslední záběr to opravdu nezachrání), emoce nefungovaly, takže tím pádem musím dát míň než prvnímu dílu. A skutečně váhám, jestli to má být osmdesátka... ale bude muset, kvůli první třetině filmu. ()
Tvůrce "trenažerského" Monstra po letech oddychu nezklamal a znovu natočil adrenalinový horor desetiletí. Ne drama, ne akční bombu. Prostě hutný hororový thriller bez lekaček a plný dusivé atmosféry lepkavého, nebezpečného pralesa. Snímek je nyní po francovském, lehce psychologickém originu zejména o opicích, lidé v něm téměř vůbec nehrají - sám Oldman je na plátně nejvíce 10 minut. Spokojenost pak mohla snadno být maximální, to by se ovšem jinak parádní scénář nesměl snažit přechytračit sám sebe, a na úkor nezbytné akce ve finiši servírovat až podezřele mnoho uzívaného moralizování. Blockbuster roku zdaleka ne, letní pop-cornovka jako vyšitá. ()
To se pořád mluví o postavách, vyprávění a významech, ale trochu se zapomíná na to, že je tenhle film pozoruhodný stylisticky, hlavně v rámci hollywoodské produkce. Reeves tady definitivně prokazuje, že má velký cit pro materiál, protože zatímco Cloverfield vyžadoval až nepříjemně zesílenou shaky-cam estetiku, ze které se pár lidí málem pozvracelo, Úsvit planety opic naopak charakterizuje neobvyklá střihová rozvážnost a velké množství celků. Není to samozřejmě jako dnešní artová produkce, ale v některých postupech se jí film docela blíží, například významotvorným zapojením mizanscény, která víc než k posunu vyprávění slouží k prohloubení fikčního světa. Proti sobě tak například stojí hornaté sídlo lidoopů, které obepíná hradba plná vzhůru trčících kůlů, a sídlo lidí, kde se stejně tak do nebe tyčí hromady zbraní. Úsvit vyloženě stojí na kompozicích, které najednou zachycují hromadu nejrůznějších prvků a které někdy až odosobněně sledují střet dvou soupeřících, ale v mnohém stejných táborů. Spolu s tím se nabízí důležitá otázka související s pokročilým motion capture: je herectví lidoopů působivější (přesvědčivější) než herectví lidských postav? Podobnou otázku bychom si samozřejmě mohli klást po předchozím dílu. Tak trochu v rozporu s některými ohlasy jiných si nicméně myslím, že Úsvit není ani tak o zdařilém navazování na dobře rozjetou rebootovanou sérii, ale spíš o alternativním pohledu na věc, kdy mnohovrstevnatost konfliktu vyvstává tentokrát i z jiných než primárně narativních prostředků. ()
Špičková, leč neokázalá blockbusterová práce, protože... protože v tomhle hutném drámu mluví Caesar jako Kmotr, parádně je podchycena nevyhnutelnost střetu mezi lidmi a opičáky a celé je to korunováno působivou řeží, která by brala dech, i kdyby v ní nebyla ta parádní minuta s obsazením tanku (tenhle "wow-moment" je samozřejmě onou třešinkou). Výborně rozjetá trilogie. ()
Čekal bych všechno, ale že dám pět hvězd americkýmu letnímu blockbusteru a ještě ke všemu pokračování, to bych do sebe nikdy neřek, leč, člověk míní a filmečky mění. První část je naprosto grandiozní, čekání na to, kdo a jak udělá první jiskru je napínavější než drtivá většina současných napínáků a aby se diváček nenudil, tvůrci mu to čekání zkracují skvěle propracovaným rodícím se vztahem lidí k opicím a opic k lidem a aby toho ještě nebylo málo, nechávají nám nahlédnout do opičího společenství. Tahle seznamka se ukáže pro druhou část příběhu jako velmi vydařený nápad. Do svých chvalozpěvů zahrnu i kameramana, protože opičí "promenáda" v korunách stromů je fakt luxusní. A proč trhat partu a nepochválit i hudbu, zejména když Michael s notama vysloveně čaruje. Trošku jsem se bál, že druhá část bude plná digitální akce, aby si americká mládež přišla na svý, ale byl jsem z druhý půlky zbytečně zesrabenej. Dala mě skvělou, dynamickou jízdu, která neurážela mou inteligenci a přitom zůstala zábavná a vydržela bavit až uplnýho konce. ()
Galerie (114)
Zajímavosti (26)
- Caesarův (Andy Serkis) syn se jmenuje Modroočko, což je odkaz na přezdívku, kterou dostal hlavní hrdina George Taylor (Charlton Heston) v původní Planetě opic (1968). (Ištván87)
- Andy Serkis, stvárňujúci počítačom generovaného Caesara, bol oslovený ako prvý člen obsadenia. (classic)
- V blízkosti kalifornského mesta San Francisco sa v skutočnosti nenachádza žiadna vodná elektráreň a ani priehrada. (MikaelSVK)
Reklama