Sen noci svatojánské

[3,5*]     "Hodně záleží na hrdinovi. Dřív, než se zasebevraždí, musí privésti svou krásou publikum až k nedýchaní."     Môj postoj k Trnkovi (uznanlivý, ale nenadšený) sa nezmenil ani pri tomto jeho poslednom celovečernom diele, hoci sa mi páčilo o trochu viac ako ostatné a považujem ho za umelecky najhodnotnejšie. A to som mal zo spojenia Trnkovej a Shakespearovej štylizácie značné obavy, ktoré sa ukázali ako zbytočné. Má to peknú poetickú atmosféru a doslova čarokrásna je pasáž v lese, v ktorej sa krásne prepletá svet ľudí so svetom rozprávkových bytostí. Zo všetkého najviac sa mi však páči výborná hudba (Václav Trojan), ktorá celé dielo skvelo podfarbuje (ten detský zbor je zimomriavkový). Pri tom novátorskom použití širokouhlého formátu som mal občas (hlavne na začiatku) pocit, že tie figúrky sú ťažšie rozlíšiteľné, tak nejako sa v tom veľkom priestore strácajú.     "Cos mi to proved? Tys dával vonět tomu nepravému! Byla to komédie, teď je z toho fraška." (11.09.2023)

Velké dílo zpracované snad v té nejnáročnější poctivé podobě. Snímek po snímku, staví odkaz antického dědictví s něhou a krásou. Člověk má touhu pokleknout před něčím tak dokonalým, kdy detaily Trnkovi animace dosahují vrcholu. Tohle je pravá ruční práce československé kinematografie s filozofií mistrů dávného dramatu, děkujeme. (14.12.2014)

Uf, uf, uf, tak tu som si s pánom Shakespeareom nesadol alebo žeby skôr s pánom Trnkom a jeho spracovaním? No, možno oboje zahralo svoje, ale moje očakávania sa obrazne povedané utopili v niečom, čo ma nebavilo po takmer žiadnej stránke a mierne otrávilo po tej umeleckej a dejovej, plus, že aj tá romantická išlo mierne mimo mňa. (13.08.2015)

V roku 1959 Jiří Trnka so svojím tímom stvoril prvý širokouhlý celovečerný bábkový film Sen noci svatojánské podľa slávnej komédie Williama Shakespeara. Do tieňov čarovných stromov, v ktorých sa mihotajú tajomné lesné bytosti – vznešení elfovia, samopašní škriatkovia, čudesní stvorovia – priviedol z neďalekých Atén ľudí – páperovo rozmarných milencov a ťarbavo dobráckych ochotníkov – aby sa stali hercami jednej svätojánskej noci. Tancujú, spievajú, milujú sa, hrajú divadlo, hádajú a klbčia sa, snívajú – žijú. Veľké lesné scény sa striedajú s detailmi hercov. Ktohovie už teraz čo je skutočné, čo je počarované a čo je iba sen. Zázračná noc. Zázračný film. viac tu - http://blog.tyzden.sk/vladimir-leksa/2012/03/16/jiri-trnka-rozpravkar-ktory-daroval-dusu-babkam/ (18.03.2012)

Teď po shlédnutí lépe chápu Trnku, že chtěl film vyrobit němý, protože ten utahanej komentář snímek dost zabíjel. Jinak ale po všech stránkách perla. Shakespearova předloha je prodchnutá atmosférou kouzel a bájných světů paralelně existujících vedle toho našeho. Jiří Trnka šel ještě dál. Přetvořil náš svět na ten kouzelný a do koexistence (nikoli kontrastu) posadil Oberonovu říši. Plasticita a životnost dřevěného fikčního světa je úžasná. Skvělé svícení a trochu uspávací hudba. Nedivím se, že měl i Disney o tenhle "národní režisérský poklad" takový zájem. Co mě ale udivuje, je to, proč znají Trnku líp v Japonsku než u nás. Necelých dvě stě hodnotících v roce 2009! (25.09.2009)