Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHrají:
Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý st., Zdeněk Štěpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl (více)Obsahy(1)
Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)
(více)Recenze (615)
Bojíš se??? Bojííím. ()
česká klasika ale častý omílání našich tv stanic se mi už trochu okoukala ()
Jámalalicha jámalalicha i paprťáláv, chánu a chánu a chánu, džálala džálala a paprťála ... Patláma patláma patláma a žbrduch. (aneb jak jednoznačně první díl předčil ten druhý aneb kterak Jan Werich stvořil Císaře) ()
Jako malá jsem tuto pohádku doslova nenáviděla! ()
Až teď jsem si uvědomil, kolik propagandy v tom filmu je. Se vší úctou k Werichovi, tohle bylo moc, i když samozřejmě nevím, co ho k něčemu tak příšernému, jako je finální scéna druhého dílu, donutilo. Dřív jsem snímek bral jako pohádku, dnes to vidím jinak, a zajímalo by mě, proč to pořád televize vysílá, zvlášť když důchodci jak známo mají selektivní paměť a jak známo chodí k volbám nejčastěji... ()
Zlatý fond české kinematografie. Na ten film se dá koukat téměř pořád. Ve scénáři a dialozích je jasně čitelný Werichův rukopis. Celé je to dobře napsané, dobře zahrané a nepostrádá to vtip. Verdikt: 5* a 85 %. ()
Natočeno dokonale. A budovatelství? 6 let po válce prakticky všichni věřili, že "všichni dohromady uděláme moc". Že byli obelhaní zjistili záhy. ()
Ateliérový velkofilm, kde exceluje Jan Werich, ale natáčený v době tý nejhorší komunistický krutovlády, proto to má takový budovatelský odér ( ikdyž musím uznat, že je stlačen autory na povinné minimum - klobouk dolů ).. přesto na tenhle film nerad koukám při vědomí jak profesní život hlavních herců byl po roce 1948 hodně smutná degradace talentu a umu tak jako ve všech oborech týhle země. ()
Zub času nikdy neohlodá Werichovo herectví a Fričovu režii. A ta proklínaná propagačka na závěr? Copak nevidíte, jak je to záměrně přehnáno? Brdečka se musel moc smát, když tohle vymýšlel :) ()
Solidní zpívající komedie se skvělým Janem Werichem v dvojroli. ()
Slavní mudrci, vzácní chemici, slovutní mistři, páni magistři, astrologové, geometři, agronomové, psychiatři, páni docenti geologie, psychologie, theologie, nemocí zhoubných, nemocí zjevných, nemocí latentních, vynálezcové věcí patentních, magnificence, zkráááátka TENHLE FILM JE SKVOST ČESKÉ KINEMATOGRAFIE. ()
Po mnoha stránkách je to film pozoruhodný. Svojí výpravou (na české poměry té doby nevídanou), vizuálními efekty (dvojscény Werich-Werich byly neobyčejně pracné, a prakticky nic takového se potom nezkoušelo) a humorem, který vycházel z poetiky Osvobozeného divadla. Také obsazení působí jako výčet toho nejlepšího, co se tehdy dalo do filmu se svolením strany dostat. Bohužel je tu i druhá strana mince. JE TO PROPAGANDA, byť velmi dobře maskovaná. Werich možná filmu opravdu věřil, a myslel si, že vybruslí, ale pachuť kolaborace na něm zústává. Ale i tak. Lepší film 1. poloviny 50. let snad neexistuje. ()
Tak toto nemusim ()
1* ubrala ta závěrečná budovatelská agitka.... ()
Výborný film, kterému díky stáří lehce pokulhává vizuální stránka. Werichova dvojrole je super, zejména scéna se zrcadlem je geniální. Do celého příběhu je vsazeno několik velmi podařených scén a zápletka s velkolepým Golemem a elixírem mládí. Jen závěr mohl být možná o něco lepší... *** Ve zkratce: My bychom rádi omládli a my chceme Golema... A my... kolikátý, že jsme? ()
Dobrý scénář, dobrá zápletka, dobří herci, dobrý vtip, dobré kostýmy a výprava, co víc dodat? ()
Přes nepříjemný oder 50.let a probublávající revoluční nadšení poklonkující znárodnování je tohle hereckým koncertem mnohých a hlavně Jana Wericha. Ta radost vidět pod Fričovým vedením jeho a nedávno omilostněnou Natašu Gollovou! I v kontextu doby nechutné "když všechno všechněm dáme" pozvedne Werich na nesmírně působivou záležitost. Velká škoda latentně likvidovaného hereckého Werichova života velkou stranou bolševiků. Máte u mě další z vroubků, soudruzi.. ()
Mnoho hereckých osobností a mnoho humoru zanechá navždy ve mně mnoho skvĕlých pocitů. ()
Bez Golema, Šemhamforáše a fantastického, obzvláště vypečeného kuchařského císaře Jana Wericha, žádné vánoce nejedu! O tom co všechno je na tomto filmu skvělé se rozepisovat nebudu, to by bylo opravdu na dlouho. To raději stravim 2 hodiny s Rudolfem... ''a kolikátý že to vlastně jsme???'' ()
Marxismus formou hraného filmu. Nádherná "pohádka" o tom, jaké by to mohlo být, kdyby...Marxova filosofie je dokonalá a jediná pravdivá jako celek, protože je to filosofie pozemská, lidská a konkrétní. Zatímco ve filmu se uchopení moci lidem pod vedením uvědomělého pekaře povedlo a lid byl št´astný a spokojený, v reálu byl takový pokus o uchopení moci lidem hned z několika důvodů odsouzen dříve či později k neúspěchu. Hlavním a nepřekonatelným problémem, kterým se Marx ani jeho následovníci v té době bez zkušenosti reálného výsledku nemohli zabývat, bylo, je a bude, že historicky zkažené a vývojově/mentálně omezené lidstvo dosáhlo svého vrcholu v nejvyšším stadiu kapitalismu = žido-konzumu, kde pouze technika jako důležitá součást zotročování mas se záměrně rozvíjí odstrašujícím tempem a všechno ostatní, zejména mezilidské vztahy a přirozené bytí, je v devastaci. Sebedestrukce v těch nejživějších barvách, ale "kdo chce kam, pomozme mu tam"!!!...Ještěže my, kteří smýšlíme jinak, můžeme alespoń ve filmech socialistické nebo jiné pokrokové kinematografie vidět, že se dá nebo se i krátce dalo (u nás 1948-1988) žít jinak. ()
Reklama