Hasta la vista!

Kam se hrabe 99% americke produkce na tenhle napadem zcela jednoduchy a bez pochoby velmi levny belgicky skvost, smat se postizenym jiste neni hezke, ale tenhle film je natocen s takovou gracii, ze se u nej smejou i sami postizeni v hledisti a clovek se za svuj smich pak nemusi stydet;). Jedinou nedokonalosti je predvidatelny konec, otazka ale zni, jestli film na tohle tema vubec muze skoncit jinak a jestli by to fungovalo lip. Divaci ve Varech vybrali viteze sve ceny skvele. (14.07.2012)

S Belgií, jakožto s filmovou zemí, jsem byl ve většině případů víceméně spokojený. Ani tento film není žádnou negativní výjimkou. Hasta la vista! je totiž výborně zvládnuté drama, které je zároveň komedií a road movie tří kamarádů, pro nějž výlet značí i podstatný krok v jejich životě. Mně se hrozně líbilo, že film samotný z nikoho nedělá blbce. Před Vámi jsou tři naprosto sympatické postavy, kterým nesmírně fandíte. Dokonce i z na první pohled nesympatické řidičky se nakonec vyklube opravdu příjemná postava. Musím říct, že z filmu šla řada pozitivních emocí, a i když víte, jak to skončí, pořád se na film hrozně krásně kouká. (24.12.2012)

"Prcičky" trochu jinak. Místo skupiny nadržených mladíků tu máte skupinu tří nadržených hendikepovaných mladíků. I když by se mohlo jednat o zbytečně dramatickou změnu, podařilo se ji zvládnout velmi dopbře, hendikep je ukázán jako určitá překážka, ale i jako něco s čím se dá žít a nakonec možná i dosáhnout toho touženého poprvé. (31.03.2017)

Když to běželo v kinech, zaujalo mě to svým námětem, ale ne natolik, abych se přiměl na to jít do kina (co si vybavuji, odradilo mě myslím hlavně obsazení - och ano, jsem příšerně povrchní, ale od herců očekávám, že se na ně bude dát dobře koukat, což v případě tohoto filmu teda fakt neplatí o nikom). Když se nyní - po téměř 3 letech od české pemiéry - naskytla možnost to vidět, zvědavost nakonec zvítězila a film se mi vcelku líbil, ale že bych z toho byl vyloženě odvázaný, se tedy rozhodně říct nedá. Film to jistě není špatný a divácky je podle všeho velmi vděčný - (zdraví) lidé milují podobné dojemné bijáky o postižených, viz třeba fenomenální úspěch snímku Nedotknutelní z téhož roku. Mě ale zas tak neberou, protože mi přijde, že jejich tvůrcům jde spíše o to, zrovnoprávnit postavení handicapovaných a bořit klasické předsudky s nimi spjaté - jakoby "ušlechtilé" ambice přebíjely ty filmařské. Proto mi přijde, že se lidi ve vztahu k tomuto typu filmů spíše polarizují do svou skupin - jedni tyto filmy nekriticky vynášejí do nebes a upřímně se u nich dojímají, zatímco druzí dávají najevo své cynické já a těmto filmům vyčítají, že podle nich "hrají na city". Pravda bude asi někde uprostřed, ale je podle mě skutečností, že - odmyslím-li si asi záslužnou (?) skutečnost, že film otvírá velké tabu sexuálních potřeb handicapovaných - mi tento film po řemeslné stránce moc zdařilý nepřijde. Humor mi přijde spíše nevtipný, dialogy celkem slabota, závěr je dost předvídatelný, a nějaké větší emoce to ze mě nedostalo, protože jsem si k žádné postavě nenašel moc sympatií (dílem asi hlavně kvůli zmiňovanému nesympatickému obsazení). Pokud bych měl tento film srovnat s nějakým podobně laděným filmem stejného stáří, vybaví se mi snímek Vincent jede k moři, který se mi tedy líbil o poznání víc. Za mě spíše blazeované 3 hvězdy a delší zamyšlení nad tím, jestli v mém případě nebude lepší se podobným filmům do budoucna vyhýbat, protože u sebe začínám pozorovat alergii na filmy, které mi na příkladu nejrůznějších postižených a smrtelně nemocných nešťastníků předkládají tezi, že bych si měl vážit života a užívat si každého dne a toho, že jsem zdravý, blá blá - k čertu s tak neobjevnou filmařskou výpovědí, na to bych vážně sám nepřišel! Jako by to, že se budu v kině dojímat nad osudy nějakých vymyšlených postav, mělo snad změnit svět nebo můj život k lepšímu! Chovám o tom stejné pochybnosti, jako o možnosti, že by zhlédnutí takového fimu mohlo někomu vlít do žil novou chuť do života, pokud se mu jí zrovna nedostává - u sebe teda nic takového nepozoruji ani omylem, spíš naopak. Tvůrci těchle flmů si možná ani neuvědomují, co všechno s nimi mohou způsobit (představa zástupů paraplegiků, kteří se po zhlédnutí tohoto filmu začnou dožadovat svých "sexuálních práv", ještě patří k těm nejmírnějším, které mi tanou na mysli). (18.09.2015)

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - VARIETY´S TEN EURO DIRECTORS TO WATCH - Deset evropských režisérů očima Variety (Hasta la vista / COME AS YOU ARE / Hasta la vista!) - Stejné téma opakující se téměř na každém festivalu a já se ho už trochu přejídám. Vše od začátku do konce nalainované, bez nějakého překvapení... - 1. 7. 2012 - kino Thermal - Malý sál - Karlovy Vary - 60% (12.08.2012)