Maigret klade past

V parížskej štvrti: Marais; začína pomaličky i naplno úradovať akýsi ["navonok"] mimoriadne sebavedomý, a k tomu povedzme i drzý vrah, ktorý sa teda čochvíľa akosi vyprofiluje v naprosto »sériového vraha« žien s konkrétne mesačnými odstupmi od trestných činov, na čo sa mimochodom povoláva snáď vôbec nikto iný, než zrovna táto «parížska kriminálka» so vskutku vrchným komisárom: J. Maigretom, ako ústredným protagonistom tohto obzvláštnym spôsobom prekombinovaného príbehu, že pomaly aj samotné vraždy akosi ustanú, namiesto čoho sa v podstate dostavila len akási nevídaná, dialógová smršť s ozajstne množstvom replík zo strán týchto postáv, až som sa práve vďaka tomu cítil byť prílišne a pomerne dosť znudeným, a to ani nehovoriac o celkovej vyčerpanosti z mojej strany, že možno dokonca nebyť akéhosi vydareného, pôvodného [z roku 1968; pozn. recenzenta] českého dabingu, tak výsledné dojmy by zrejme nakoniec boli aspoň minimálne i o rovný stupeň nižšími, než v skutočnosti sú... • Skrátka; znovu sa dostavilo akési filmové sklamanie, keďže moje očakávania boli naozaj veľmi vysoké, nakoľko som si i reálne myslel, že predstaviteľ Maigreta v podaní Jeana Gabina, ma čímsi zaujímavým i ohúri, a síce ani nepopieram, že by nepodal zaujímavý, herecký prejav; skôr by som iba zdôraznil, že titul najviac [u]trpel predovšetkým v rámci svojho celku, ktorý sa mi zdal byť trošilinku neprehľadným a chaotickejším po scenáristickej stránke. • Čiernobiela kompozícia obrazu v podaní francúzskeho kameramana: Louisa Pagea, si klasicky udržiavala nadštandardnú úroveň, ako má tento odborník mimochodom už vo zvyku, keď by sa dalo navrch tiež podotknúť, že s hlavnou postavou v tomto prípade i rád spolupracoval na niekoľkých majstrovských tituloch: [trebárs, geniálne Opice v zime, alebo predchádzajúci, vari ešte i geniálnejší príspevok v podobe: Des gens sans importance a podobne]. • Možnože by som túto kapitolu uzatvoril najmä tým, že sa na danom titule: podpísal miernejší »zub času«; proste trošku viac iba zostarol. (10.01.2024)

Maigret má ve svém revíru škodnou, která zabíjí mladé ženy a tak nachystá past, vyšle do města volavky (s píšťalkou) a desítky policistů... Jean Gabin se mi v roli komisaře zamlouval, Annie Girardotová mladá, půvabná a opět přesvědčivá, lehce uvěřitelná (v roli manželky, i když manželky, že?). Možný spoiler... jen ten záporák byl takový nanicovatý, uplakaný hysterák-mamánek, mně nesympatický psychouš. (05.02.2020)

Vlastně dokonalá detektivka, takovýho klasickýho střihu, kde nich nechybí, ani nepřebývá. Je tu paranoidní atmosféra, je zde nahánění vrahouna v temných uličkách Paříže a vrcholí to výslechovým „grilováním“ pachatele, mimochodem výborně natočeném a vygradovaném. A Gabin byl a vždycky bude tím nejlepším Maigretem, kdy snoubí v sobě vášeň a živelnost se stoickým klidem a charismatem alá Hrušinského major Kalaš, a vy jenom s úžasem můžete pozorovat, kterou ze svých charakterových vrstev ze sebe při výsleších podezřelých zrovna použije. Taková mnohovrstevnatá policejní figura není zas tak v kriminálním žánru běžná a Gabin jí uchopil fenomenálně. Snad jsem jenom postrádal nějaký větší moment překvapení, protože vrah se nabízel zřetelně již od půle, ale i tak jsem si to užil vrchovatě. (15.02.2024)

Jean Gabin je coby Maigret nedostižný a Annie Girardot (krom toho, že už tehdy předvedla své úsporné herectví naplno) mladá a krásná. Klasika z nejklasičtějších, alespoň co se týče krimi ze země Galského kohouta. Za ta léta možná lehce okorala zápletka a rozuzlení (z dnešního pohledu nejspíš příliš jednoduché a předvídatelné, což je dáno častým napodobováním a možná i vykrádáním), avšak temná atmosféra noční Paříže, hmatatelný strach z vraždícího maniaka a celkový nekorektní a syrový styl nikterak neztrácí na působivosti. Obzvláště nezapomenutelná je scéna křížového výslechu matky a manželky malíře, kdy po celou dobu klidný komisař Maigret přehodí výhybku a nějaké gendrové záležitosti jsou mu u zadní části těla. 90%. (01.08.2015)

Cely film je postaven na Gabinovi a jeho postave komisare Maigreta. Je fakt, ze je radost se na nej divat a jeho dialogy jsou ozdobou tohoto filmu. Jinak ale na teto kriminalce nevidim nic vynikajiciho. Francouzi vzdy umi z Parize navodit vybornou atmosferu, v tomto dramatu, komorniho charakteru se o to ani nepokusili. Scenar prumerny, kamera solidni, hudba nevyrazna. Pro me celkem zklamani, cekal jsem vice. (01.05.2011)