Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Will Caster je skvělý vědec, pokoušející se o stvoření dokonalé umělé inteligence, která by byla plně soběstačná a dokázala pracovat na základě emocí podobných těm lidským. Ne všichni však jeho teze vítají. Existuje skupinka radikálů, jejímž prvotním cílem je zachovat lidství, které musí mít vždy navrch nad technologiemi. Spáchají na Willa atentát a jeho tělo zasáhne radioaktivní kulka. Jeho kolegyně a zároveň životní partnerka Evelyn společně s kolegou Maxem vymyslí plán, jak zachránit alespoň část z Willa tím, že nahrají do superpočítače Willovo kompletní vědomí, včetně vzpomínek a vůbec celého obsahu mozku. Will umírá na nemoc z ozáření, avšak jeho vědomí se najednou probouzí. Je to skutečně Will? (TV Nova)

(více)

Videa (9)

Recenze (853)

POMO 

všechny recenze uživatele

Toto sme tu dávno nemali :-) Zachrániť to mohla jediná vec: keby sa vo finále obraz sčiernobielil a Depp sa pred Rebeccou objavil v angoráku. Po premče sa vo výťahu tri asi osemročné dievčatká rozplývali, ako na internet napíšu, že boli na nový film s Johnnym Deppom a že to bolo úplne super. Tak nevešajte hlavu a hor sa do kina. Je to predsa executively produced by Christopher Nolan! ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Následující komentář je zavirován SPOILERY. Nechtěl bych být v kůži těch, kdo vyrazí do kina na nový velkofilm s Johnnym Deppem, a pak se dočkají ukecaného low key sci-fi, v němž je jejich oblíbený herec víc slyšet než vidět (a podává podstatně méně přesvědčivý hlasový výkon než Scarlett Johansson v Her). Být hodně shovívavý, označím Transcendenci za mainstreamovou variaci na rané Cronenbergovy filmy, rovněž tematizující média coby extenze lidských smyslů. Film ale nemá jasno, z jaké pozice chce k prolínání virtuálních a reálných prostorů přistupovat, zda jej odmítá (protože mění lidi v roboty) nebo oslavuje (protože pomáhá k naplnění milostného vztahu). ___ Autor myšlenky všeobsáhlé umělé inteligence je během expozice představen jako vcelku sympatický vědátor, respektovaný kolegy, milovaný manželkou, obdivovaný laiky. V zásadě akceptovatelný protagonista. Jenomže když se jeho představy začnou naplňovat, přestává jednat „správně“ a také film ho – mj. za pomocí zlověstné hudby jako z noiru (jeden z důkazů zatvrzelé nehumornosti díla) – začíná ukazovat v méně příznivém světle. Měli bychom tedy začít stranit technofobní opozici? Tu však zastupují lidé, kteří jsou právem označeni za teroristy. Jediný spojovací článek mezi těmito dvěma krajními polohami, racionálně uvažující Paul Bettany, se ve druhé třetině filmu také, z málo jasných příčin, přidává k teroristům. Nejvíce prostoru dostává Rebecca Hall, která se ale nechává ovládat emocemi a po většinu času jen tupě plní příkazy svého manžela. Vlastní rozhodnutí začne činit až pod tlakem jiných postav. Nolanovi maskoti Freeman a Murphy se pak ve vyprávění objevují a mizí z něj víceméně náhodně a jejich ochota spolupracovat kdykoli s kýmkoli je přinejmenším zarážející. Divák respektující elementární mravní zákony v důsledku nemá, komu by věřil a přál úspěch, kým by se nechal vést příběhem (a tentýž divák si může v závěru filmu položit otázku, proč zůstali lidé, kteří na začátku zavraždí mnoho jiných lidí, nepotrestáni). ___ Možná lze učinit nositelem dramatu někoho/něco jiného než vícerozměrnou postavu s jasně definovanými cíli (taková v Transcendenci chybí), a film si s touhle alternativou pohrává (zájem o hrdiny je utlumen už tím, že díky prologu tušíme, jak to celé dopadne, kdo zemře a kdo přežije), funkční řešení ovšem Pfister nenabízí. ___ Dramatická podvýživenost koresponduje s despektem scénáře k logice a promyšlenější dějové výstavbě. Byť přijmeme svět, v němž existuje něco jako personifikovaný internet, množství dalších popření, která jsou od nás vyžadována, překračuje únosnou mez. Proč teroristé a FBI nechávají potenciálně hodně nebezpečný projekt dva roky nerušeně růst? Proč je k uvedení nového motivu (léčba) použito tak strašlivě samoúčelné situace (která se stane zničehonic jen pro to, aby mohl být příběh popostrčen dál)? Proč Caster ke své diseminaci potřebuje dešťovou vodu, když může použít internet, který již je rozšířený po celém světě? ___ Komu by to nestačilo, může si k amorálnosti, nelogičnosti a scenáristické vykonstruovanosti přidat žánrovou nesoudružnost (scifistická a melodramatická linie si dost překážejí), vizuální nenápaditost a tuctový soundtrack. Wally by se měl včas vrátit ke kameře. 40% ()

Reklama

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Úplně v základě není Transcendence tak ultimátně blbá, jak se někteří lidé v radostném opojení z toho, že prohlédli pár logických nesmyslů, snaží tvrdit. V jádru je to poměrně slušný sci-fi námět, který bohužel citelně trpí tím, že chování hlavních postav občas vyznívá opravdu prapodivně a hloupě. Herci dobří, technická stránka věci rozhodně neurazí. Osobně mám trochu problém s tím hystericky antitechnologickým vyzněním. Přes všechny problémy (především scenáristického rázu), které Transcedence má, se na ni jednou podívat bez problémů dalo. Někde hluboko uvnitř byl ale potenciál na mnohem víc, to je jasné. ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Největší pozitivum filmu Transcendence je současně jeho největší slabinou: zatímco klamání tělem během vyprávění připravuje půdu pro silný závěr, pak totéž klamání tělem během reklamní kampaně připravuje půdu pro silné divácké rozčarování. Transcendence totiž rozhodně není post/apokalyptické drama, akční sci-fi nebo napínavý thriller. Jde o starosvětskou sci-fi v podobě i intenzitě, s nimiž se na kinematografickém poli setkáváme jen zřídka... což však není nijak překvapivé, jak se pokouším vysvětlit tady. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

A ja sy řykal, že sem teho cypa už kajsy viděl! A on je to ten skurveny pirat. A bo se to menuje podobně jak ta vyražka, co se mi minuly mněsyc zrobila na kulach, rozhodnul sem se sy to tak jakože pracovně přemenovať, aby sem se se furt něškrabal, jak sy na to vspomenu. „Sparou eks Mašyna: Truhla mrtfeho mi muže…“. Fajne, no ni? Taxe, kurva, překladaju nazvy, co zni jak dyjagnoza od psychyjatra, aby temu našynec rozumněl! A navic mi to „eks“ vždycky přyevokuje moju milovanu Rez z Božkova. Ale dosť klinu, poďme fundovaně k dilu samemu, bo není čas, pyčo. Tuš, Hanys ma Depku. Je to tym, že ma doma břytku staru, a tak rači furt lapi na tych internetach a vymyšli pyčoviny, něž aby musel čuměť na ten jeji pysk. Imrvere duma nad tym, jak by se jakože narval do teho laptopa, asy kvuli temu, aby moch sjíždět ty pornače na vlastnu skuru a ne jen tak zbuchdarma bacať Waltra u monitora. Pak ale kděsi uhryzně kus Litviněnkoveho sendviča, a je synek kompletně v pyči. Pry Polonyjum, kurvy pšontkovske, take svinske jedy vymyšlaju. A věřtě něbo ni, něž třyskně do kalendařa, taxe jaksy přysambaču do teho kompjutra naklaviruje, fištron jeden, a v tu ranu se z něho staně skurvysyn něobadany a začně robiť na internetach bordel. Vymysli jakesi švaby, kerych je vic jak v cyganskim baraku, no ale take, co něhryžu a místo toho spravuju solarne panely a z kdejakého krypla zrobi zfleku Teťysicovku, co by aji teho Arnolda trumfla. Stara s kamošem do něho syce huči, ať se na to vysere, ale Hanys na to jebe, bo je mu fajně a i vlastnu elektrarnu mu ty švaby postavili. A taka fotovoltajyka, to je dněska, kurva, byznis jak cyp, no ni? No, ale nakonec se ukaže, že to až taki skurvysyn něni, bo ve skutečnosti je to fajny synek. Tuš se na to všecko vyjebe, nakrmi do teho komputera aj tu svoju staru, i když je hnusna jak cyganske hrački a furt s čimsy otravuje, vypně štrum a strati se i s tu princeznu kajsi do řyti. Přyběh je to poučny jak sviňa, a hlavně ty kurduple, kere u tych internetu nonstop lapi, by to mněli viděť, aby čuli, že jak budu v jednym kuse tlemiť do tych Asbukuf a nic jiného něrobiť, tuš jim tež jebně v kuli a začnu vymyšlať pjerunstva a trancendetalni pyčoviny. Fajny film. ()

Galerie (96)

Zajímavosti (20)

  • Ve scéně přibližně v 96. minutě, kdy přijede Evelyn (Rebecca Hall) ke sluneční elektrárně, jsou patrné stíny, které vrhají solární panely. Lze však také vidět, že slunce svítí z druhé strany, než by mělo, a v dalším záběru dokonce stíny chybí úplně. (Terva)
  • Lze vysledovat několik souvislostí se staršími rolemi herců. Rebecca Hall nehraje vědkyni, která se s neblahými následky pokoušela zlepšit svět, poprvé, podobnou roli si "střihla" už ve snímku Iron-Man 3 (2013), kde Paul Bettany daboval umělou inteligenci JARVISe. (M.u.t.t.t.y)

Reklama

Reklama