Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Hnusné, nechutné, ale pravdivé. Stejně si ale myslím, že by to šlo natočit i nějak zábavněji a ne jako takovouhle až přespříliš pravdivou, zamilovanou a kvůli létajícím nohám a podobnému téměř nekoukatelnou nudu. O hercích se taky nějak pěkně nemůžu zmiňovat, protože hráli stejně nudně, jako film. Myslím, že v nejbližší době se budu polskému filmu podvědomě vyhýbat... ()
polská záliba, pramenící z jejich národního patosu, ve velkofilmech je známá. sienkiewicz , katolicismus, jan pavel, to všechno hrálo do karet quo vadis ve filmovym podání. i ten blbej linda jakožto nejsympatičtější postava románu samotnýho-petronius- neni špatnej. bohužel je zpracování příliš...televizní. a slovansky kulatý ksichty v rolích římanů? wtf? ()
Mně se to opravdu líbilo! Viděla jsem i italské zpracování, ale tohle mi přišlo lepší, jak absolutně nemusím polské filmy a miluju ty italské a taky K.M. Brandauera! Knížku jsem četla už dávno, ale po filmu jsem měla hned chuť si ji přečíst znovu. Všechno, co si z knížky pamatuji, tam bylo a postavy byly obsazeny podle mně naprosto přesně, nikdo mě nerušil. Nejlepší mi připadal Nero, ale to je vcelku jasné, je to postava, kde je nejvíc co hrát. Film byl natočený staromódně, to je pravda, ale já jsem starší, staromódní a čím jsem starší, tím míň vidím slovo staromódní pejorativně. Román byl napsaný na konci 19. století a vzpomínám si, že když jsem knížku četla, připadali mi Vinicius a Lygie jako pěkně romantická dvojka, což ve filmu vyznělo přesně stejně a kdo mu to vyčítá je dost vedle. Nevadila mi ani podle některých špatná kamera, nebo naivita. Film měl podle mě především být adaptací knihy, poctou pronásledovaným křesťanům a určitě také katolické víře. A to se mu myslím povedlo. Snad se tomuto románu vyhnou Tarantino nebo Luhrman nebo jiní tolik oslavovaní progresivní režiséři (proti Tarantinovi nic nemám, ale byl by to pěknej krvák!) ()
Blijte si na to jak chcete, já ten film hodnotím se znalostí bible a dobových pramenů, třeba Flavia. Pavel z Tarsu opravdu takhle vypadal a opravdu v té době působil v Římě. Petr tam také byl a zemřel ukřižován hlavou dolů. Křesťané byli opravdu takhle masakrováni a ne jen v Římě. Stačí navštívit arénu v Solinu 6 km nad Splitem. Nero byl opravdu takový kretén a nebyl zdaleka kreténem v politice osamoceným. Petronius byl opravdu velký politik a opravdu mu to myslelo o mnoho dopředu, podle mě je ve filmu skvěle ztvárněn. Jediné, co by se tomu dalo vytknout je romantika až za hrob hlavní dvojice ala Steelová. ()
Že J. Kawalerowicz umí kvalitně zpracovat známou knižní předlohu, dokázal svým (a Prusovým) Faraonem. Pětatřicet let nato se pustil do dalšího polského držitele Nobelovy ceny za literaturu a jeho asi největšího románu. Bohužel se jen potvrdilo ono staré známé rčení o dvojím vstupu do téže řeky - tenhle film není úplně špatný , ale zároveň ani neuchvátí a za předlohou zaostává o mnoho stadií. Když polský historický velkofilm, tak volím raději Hofmana, ten nezklame a speciálně Sienkiewicze má v malíku. ()
Galerie (17)
Photo © Home Box Office (HBO)
Reklama