Fair Play

Tlieskam mladej Judit Bárdos, pretože jej výkon bol skutočne prirodzený a ja som jej to fakt verila. Téma dopingu v kinematografii nie je nejak zvlášť často rozoberaná, preto ma aj celkové slušné spracovanie filmu potešilo. Dávam silné tri, do štvorky mi v celkovom deji chýbalo viac driveu, energie a dramatickosti vzhľadom na závažnosť myšlienky. (02.09.2014)

Ročně v našich končinách vzniknou dva až tři filmy, které jsou opravdu dobré (hlavně v porovnání se zbytkem domácí produkce). Fair Play je jedním z nich. Silný příběh o bezmoci v dobách socialismu, o zastrašování, vydírání a manipulaci skrze nekompromisní režim, tu byl zpracován u mnohokrát, ale nikdy v souvislosti se sportovní tematikou. Režie je velmi přesná a čistá, nechybí smysl pro detail a propracované dialogy. Pochvalu si zaslouží i Judit Bárdos v hlavní roli talentované sportovkyně, Aňa Geislerová jako její maminka a Roman Luknár v roli přísného trenéra. Spokojenost. (11.07.2014)

Už mi tyhle filmy o tom, jak to bylo všechno špatně lezou pomalu, ale jistě na nervy. Tentokrát osmdesátá léta a nahlédnutí pod pokličku vrcholového sportu, kde se dopovalo a dopuje i dnes. Skoro ve všech sportech a hlavně po celém světě, ale to jen tak na okraj. Jako nostalgická vzpomínka ok, hreci vesměs taky slušní, ale závěr, ten je podobný jako ve filmu Ve Stínu, naprosto nedůvěryhodný, až úsměvný. Bohužel, tenhle film má fair play jen v názvu, což je určitě obrovská škoda, jinak nepřináší vůbec nic nového. Jenom jednu naivní pohádku o holce, která dopovala, vlastně o tom ani nevěděla a pak náhle prozřela. Jak dojemné. (09.09.2015)

No ne... velice povedený film o dopingu v komunistickém Československu osmdesátých let? Se sympatickým a uvěřitelným obsazením? Ano! (07.04.2016)

Já si nemyslím, že byl opravdu dobrý nápad hlavním hrdinkám takto nadržovat. Ostatně jsem přesvědčen, že i za socialismu dopovala většina sportovců vědomě a dobrovolně. Na druhou stranu je třeba se té ostalgické vlně vzepřít a zase jednou ukázat, že za socialismu nebylo všechno lepší. V tom jsem s Andreou Sedláčkovou zajedno. Judit Bárdosová je herecky přesvědčivá a klidně bych jí věřil i tu atletickou kariéru. Film, který stojí za to vidět. (07.03.2014)

Fair Play má štěstí, že podobné téma asi nikdy nebylo v cz kinematografii zpracováno (s výjimkou Dlouhé míle, kde ale šlo o něco jiného). Geislerová překvapivě snesitelná, Evička opět maličko svlečená (moc maličko) a Judit Bárdos o 100 % sympatičtější než na plakátech k filmu. Ondřej Malý si zopakoval polaritu z Bez doteku a jeho minimalistické herectví mi dost sedí. Souhlasím ale s Rob Royem, že scénář z diváků idioty dělat nemusel, polovinu "zvratů" stačilo jen nechat naznačených. Více v externí recenzi v říjnovém kultu u příležitosti vydání dvd - můj letošní soukromý Cinema Mundi 2015. (23.08.2014)

I přes přílišnou prvoplánovost, povedený snímek české produkce, který překvapuje hlavně kvalitním zpracováním. (09.11.2014)

Krásna domová prehliadka od hnusne slizkého komouša, to vždy poteší. Časy, keď každý sledoval každého a podpisoval spoluprácu sú našťastie preč, hoci sme zatiaľ oveľa lepšiu dobu nedostali. Film trochu smutný, ale nie príliš, podľa mňa vzbudil len málo silných emócií. Herecky v pohode, páčil si mi predovšetkým Luknár, Geislerová odviedla svoj štandard, Bardos tiež sympatický výkon. (28.02.2016)

Působivé. Mě to tedy smetlo... přestože je zřejmé, že se tohle dělo. Moc pěkný film! (09.09.2014)

Film tak autentický, že ve mě vzbuzuje autentické negativní pocity ... (17.11.2014)

Moralismus bez realismu. (01.01.2016)

Komorní drama je věrohodné v zobrazení tréninkové dřiny a ve zneužití dopingu. Role Táni Medvecké sice miniaturní, ale nejpřesvědčivější. Hudba navozuje patřičnou atmosféru. (19.12.2014)

Schematické až běda. (01.01.2016)

Kvalitní film o dopování za komančů. Nedělám si naděje, že jsou dnes všichni čistý, ale věřím tomu, že už to v ČR dnes není tak organizovaný jako dříve. Skvělý film !!! (18.12.2017)

Drama o rozkolísanosti mezi velkým chtěním vítězit a morálním dilema po nařízeném braní dopingu mě nakonec nenakoplo tak, jak jsem se těšila. Místo toho jsem měla pocit, že sleduju snaživou televizní inscenaci z pera obdivovatelů tvorby Václava Havla. Zach, o kterém jsem vůbec netušila, jakou vlastně hraje roli v milostném životě Geislerky (matka Anny), chce pořád něco přepisovat, tím ji vystavuje riziku, které může ohrozit Anninu kariéru v reprezentaci, ale o postavě jako takové jsem se nedozvěděla zhola nic. Říkejme Zachovi tedy nastrčená zápletka, abychom měli ten příběh dramatičtější, páč matka musí také dilematit. Matka dilematí, ale to neznamená, že mě svým projevem nesere. Geislerka hraje stylem, který mě ani neomračuje a ani moc nesedí. Avšak Anna (příjemně neokoukaná Judit Bárdos) mě mile překvapila přirozeným projevem. Role Anny měla být ústřední, ale nějak mi připadlo, že se tvůrci nedokázali rozhodnout, jestli to bude primárně drama pro Geislerku, nebo sportovní film. Do toho si tvůrci dali opravdu velkou práci s retro lookem, tam už se to naučili, to jim jde, ale aby to nevyznělo jen jako zdařilý díl Vyprávěj, chtělo to rozhodně větší koule a napětí, jaký od sportovního dramatu divák čeká. Nestalo se. K závěrečnému závodu, kde mělo napětí vrcholit, se divák prokouše tréninkem, který sice muzeálním způsobem dokumentuje tehdejší "výcvikové metody socialistické mládeže" a potud se dá mluvit o celkem zajímavé sondě, nicméně pořád cítím, že ženská režisérská ruka klade především důraz na to drama rodinné, morální, stále zdůrazňuje těžkou tehdejší nesvobodnou dobu. Nechci jí to vyčítat, možná byl právě v tom její hlavní záměr. Nicméně pokud se vám ve filmu se sportovní tématikou při závodě netají dech, je něco špatně. Finále vyznělo úplně do ztracena. Solidní televizní film s ambicí na kinofilm, na který dle mého nemá. (23.09.2015)

Další český film, který po snímcích Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka, Ve stínu, Příběh kmotra a Pojedeme k moři dokazuje, že tuzemská kinematografie má stále co nabídnout a netočí se u nás jen podprůměrná zábava typu Blbovřesky. (18.08.2014)

Konečne som si užil kvalitnú prácu filmárov aj z našich končín. Sedláčkovej snímok má originálny nápad, poctivé spracovanie a slušné herecké výkony. Film je predovšetkým o morálnom aspekte, rozoberá viacero tém, ale za všetkým treba vidieť chovanie postáv a morálku ako takú. (07.10.2014)

Pořád se nemůžu rozhodnout, zda silnější tři, nebo slabší čtyři hvězdy. Hodně proti srsti mi jdou politická témata současných českých filmů týkajících se období komunismu - soudě podle těch filmů byli vlastně malí Češi všichni stateční chartisté a bojovníci proti režimu, ale ta zlá komunistická hydra s StB v čele nepřála svobodě a vše krutě potlačovala, až si člověk bál uprdnout. Že to takto nebylo, a na Moravě už vůbec, kde to celé bylo o hodně volnější, je fakt, který pamětníkům tyhle filmy z hlavy nevymažou. Když však beru politické pozadí jen jako druhý plán, který koneckonců u vrcholové sportovkyně se dá očekávat, vychází mi z toho sice smutný, ale řemeslně velmi dobře natočený film, kde se mi líbí jak výběr lokací, tak samotná výprava, kdy na člověka skutečně ta doba dýchá skoro z každého záběru. Škoda, že osudy a charaktery postav nejsou víc rozvedeny (třeba o tom klukovi a jeho rodině bych se rád dozvěděl víc, dokonce i o estébákovi v Barešově podání, není dotažena postava její spolusportovkyně), ale i tak se příběh dobře rozvíjí, není zde příliš mnoho zbytečných scén, každá má nějaký svůj význam, z náznaků si postupně i člověk skládá obraz celé rodinné situace a okolností. Samotná zápletka mi přijde trochu prvoplánová a nedovedená nakonec do konce (přece jen bych čekal o těch anabolikách nějaké conclusion), ale myslím, že i ta je v druhém plánu. Že hlavní je zde příběh holky, které se rozbije život ne její vinou, a která se v celém tom marasmu (nejen politickém a sportovním) snaží sama zorientovat. Myslím, že celé pojetí filmu nejlépe vystihuje scéna před hotelem - ona sama, se svými myšlenkami, problémy, a kolem neznámý svět. Celkově se mi to tedy líbilo, ale některé věci jsou zbytečné. (01.06.2015)

Co si zaslouží velkou chválu je Judit Bárdos v hlavní roli, opravdu talentovaná a uvěřitelná. A také ztvárnění doby, od oblečení, přes interiéry a vůbec celkovou atmosféru 80s v ČSSR. Samotný příběh mě ale - přes to, že potenciál měl - nedokázal vtáhnout. Značnou roli v tom hrálo, že nerad koukám na filmy s Annou Geislerovou, vnímám její herectví jako stále stejné a zároveň hodně afektované. Tím jsem měl ale zkaženou celou domácí linii příběhu. (02.11.2022)

Ano, je to šablonovité, ano, dialogy někdy šustí papírem, ano, je to zjednodušené na boj dobra (Geislerová tu byla čistý vzor čestnosti) se zlem (zlý estébák, prohnaný trenér), nemá to takovou hloubku, jakou to mít mohlo (ta kamarádka hlavní hrdinky tu byla jaksi ehm jen tak mimoděk), ale... je to natočené prostě kvalitně, tak kvalitně, že i já, odpůrce nových českých filmů, musím uznat, že Fair Play je zkrátka dobrý film, na který se dobře kouká a u kterého mě zase jednou zajímalo, jak to celé skončí. A závěrečná pésnička od Miro Žbirky chytne za srdce. (22.11.2014)