Chappie

Chappiechappiechappiecha. „Jak vycvičit robota“ v johannesburském ghettu. Robot je trapný, infantilní kokot a jeho zoufalost doráží burské recitační duo ve složení pištivá, krpatá, podle kastrolu ostříhaná zrůda a hustě vytapetovaný, vymaštěný mukl. Volverín je za čuráka, Ryplyová do počtu a komunista Blomkamp totálně v hajzlu, když už musí neumětelsky vykrádat osmdesátkové telenovely, a to včetně indického čmouda. Čarlta do této chappioviny Kopli jen jako buzerantský hlas Pyje ex Machina, čímž Číslo pět zdechlo nadobro, a já už opravdu letos nechci vidět žádný další film o umělé demenci. (17.05.2015)

Číslo 5 nejen žije, ale ožilo v o generaci mladší verzi, poněkud drsnější a méně sentimentální, než byla ta, kterou známe od dětství. Chappie má králičí ouška, půvabně autistické uvažování a větší srdce, než většina té biomasy, co mi ráno smrdí pod nos v MHD. Navíc umí opravdu velmi uvěřitelně odpouštět. Kromě mé pochopitelné slabosti pro mláďata (což Chappie se získáním vědomí byl) se k tomu pojí ještě moje láska k tvorům s velkými oušky. Zasmála jsem se, slzu jsem uronila, závěrečný opravdu otřesný song nedoposlechla. Triky a efekty mě nerušily, byly součástí příběhu, nebylo to tak, jak to často bývá, kdy je příběh chabou záminkou pro to, když chaoticky nastanou mnozí efektové. Zajímavé pro mě bylo vidět Hugha Jackmana jako záporáka, ještě jsem ho nikdy neviděla jako zlého pána. (28.03.2016)

Já mám rád Die Antwoord a jejich vizuály, tady hrají sami sebe, a je to hodně silnej product placement, ale ani jejich účast a ten JAR gangsta sh*t tady nemá ty správný koule. Nebavilo mě dívat na odfláklou nedomyšlenou sci-fi s pěkně udělaným, ale těžce ubrečeným robotem. Trvalo mi asi dva týdny CHAPPIE dodívat, prostě až moc plochý a o ničem... (13.06.2015)

Kovový Chappie mne nebavil ani jako plačící dítě, ani jako gangster se zlatými řetězy na kapotě a ani jako programátor. Stejně tak mne nebavil Taťka, Mamka, Stvořitel a ani Zlý pán, který uřezává ruce. Mne toho prostě bavilo hodně málo a pokud si jednou budu chtít domů pořídit samostatně myslící plechovku, tak to rozhodně bude Johnny pětka a nikoli tento pomatený imbecil. (29.07.2015)

Anarchistická vizuální palba, která Blomkampovi sedla víc, než jsem se po všelijakých trailerech zdráhal uvěřit, táhne především Opalochova výstřední kamera, která ten wannabe dokumentární styl prodává dobře jako málokde jinde, a bizarním obsazením Die Antwoord počínaje a Jackmanovým účesem konče. Charlto Copley dojí slzičky i z pozice audio-only. Elysium odpuštěno, s dramaturgickým vodítkem utaženým hodně nakrátko by se mohl povést i Vetřelec. (19.05.2015)