Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (94)

dvojtecka85 

všechny recenze uživatele

Povedené výpravné dílo. Informační hodnota sice takřka nulová (krom jmen je to zcela vybájené), ale kdo má rád rádoby historické filmy s legendami, je to příjemný kousek. Herecký září především Anjelica Houston a Julianna Margulies. Pánové hrají "druhé housle", ale oceňuji především Lancelota, u kterého se nedivím, že ho Ginevra milovala od prvního pohledu. :) Celkově - nedá se čekat umělecky ani obsahově precizní dílo, ale jako podovka pro dva televizní večery, fajn. ()

cross 

všechny recenze uživatele

Netradičně odvykládaný legendární příběh, ze kterého jsou trochu cítit finančně omezené realizační možnosti tvůrců. Příběh svou délkou zavání nudou a bohužel bere jakoby sám sebe příliš vážně, což je nejvíc patrné na někdy k uzoufání fádních dialozích. Co si ovšem zaslouží velikou pochvalu, je vynikající hudba... ()

Reklama

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Na televizi jde o vcelku zajímavý počin, se zajímavou atmosférou a skvělou hudbou Lee Holdridge. Co se týče zpracování legendy o Artušovi, tak se tady przní, co se dá. Půlka věcí je změněná, slovo dostává paní z jezera (která ovšem nemá na starost Excalibur, ten patří Bohyni) a vůbec ženské postavy (Guinever je pěkná potvora, naopak Morgiana neudělá v podstatě jedinou podlou nebo nepochopitelnou věc atd.). Takže nutnou věcí ke sledování je buď neznat legendu vůbec, nebo počítat s tím, že je prostě spousta věcí jinak. Sám o sobě není scénář špatný, navíc herečky jsou víc než dobré, ale nějak tomu prostě chybí o něco lepší režie, aby příběh podpořila a vyzdvihla. Takhle jen poctivých televizních 60%. ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

Předchozí znalost knihy je jako obvykle spíš na škodu, protože se divák ošívá a vzteká nad tím, co všechno vynechali a co všechno díky tomu nedává smysl, případně že takhle si postavy nepředstavoval. Když od toho ale odhlédnu a vykašlu se na to, že z původně krásných a okouzlujících Igraine a Gwenhvyfar udělali v prvním případě nevýraznou myš a v druhém cosi připomínající víc selku než královnu, zatímco původně ne až tak krásná Morgaine je kočka k pohledání, tak to je slušný exemplář historické fantasy. Další problém je stárnutí herců - Artuš a spol. vypadají během těch desetiletí v podstatě pořád stejně, ale to je slabé místo většiny filmů, které se odehrávají během delšího časového úseku. Jinak po všech stránkách koukatelný snímek, který se na artušovskou legendu dívá zase z trochu jiné strany a prozrazuje odvěké tajemství, že my ženy jsme odnepaměti intrikánské potvory. A komu se to přesto nelíbí: hele, je snad nějaký jiný film, kde se setkáte s Artušem, Lancelotem a Gueneverou coby součástí švédské trojky? ()

Mr.Nobody 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv to nemám běžně ve zvyku, dokázal jsem se na tento film dívat "jako na pohádku." Artušovské legendy dostaly zase jednou pěkně na fraky, ale alespoň to mělo nějakou úroveň. Rozhodně oceňuji způsob, jakým byl příběh "vyprávěn." Velmi zajímavé bylo také to, jak byly prezentovány mystické síly. Jejich prezentace byla jednoduchá a efektní, i bez zbytečné monstróznosti. Filmu rovněž prospělo i zapojení určité přírodní složky do mystiky, jako přestrojení za jelena atp. I stylizace byla velmi zajímavá, kdy ženy nebyly zmalované, jak předloňské omalovánky, a působily velmi přirozeně pěkně. Mužské postyvy pak působily taky, velmi přirozeně, a to s využitím přirozené dávky jemné obhroublosti, která jim přidávala na důvěryhodnosti. Celkový umělecký dojem tak byl se vším všudy velmi dobrý. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (7)

  • Herci i herečky se museli učit jezdit na koni a šermovat. (Lynette)
  • Tento televizní počin byl mimo jiné nominován na Zlatý globus či Saturn Award, v roce 2001 získal cenu Certificate of Merit a roku 2002 cenu Emmy. (Lynette)
  • Umělé kluziště v Praze bylo používáno jako místo pro konstrukci interiérů hradu. (Lynette)

Reklama

Reklama