The Mists of Avalon
Die Nebel von Avalon
Hmly Avalonu
Režie:
Uli EdelScénář:
Gavin ScottKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Lee HoldridgeHrají:
Anjelica Huston, Julianna Margulies, Joan Allen, Samantha Mathis, Caroline Goodall, Edward Atterton, Michael Vartan, Michael Byrne, Mark Lewis Jones (více)Obsahy(1)
Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (95)
Ačkoliv to nemám běžně ve zvyku, dokázal jsem se na tento film dívat "jako na pohádku." Artušovské legendy dostaly zase jednou pěkně na fraky, ale alespoň to mělo nějakou úroveň. Rozhodně oceňuji způsob, jakým byl příběh "vyprávěn." Velmi zajímavé bylo také to, jak byly prezentovány mystické síly. Jejich prezentace byla jednoduchá a efektní, i bez zbytečné monstróznosti. Filmu rovněž prospělo i zapojení určité přírodní složky do mystiky, jako přestrojení za jelena atp. I stylizace byla velmi zajímavá, kdy ženy nebyly zmalované, jak předloňské omalovánky, a působily velmi přirozeně pěkně. Mužské postyvy pak působily taky, velmi přirozeně, a to s využitím přirozené dávky jemné obhroublosti, která jim přidávala na důvěryhodnosti. Celkový umělecký dojem tak byl se vším všudy velmi dobrý. ()
Středověk tomuhle filmu opravdu věřím, jak kostýmy, tak líčením i archaickou řečí. Není to taková uhlazená fantasy jako např. Merlin (i kdiž toho mám hodně rád). Oceňuji obraz toho, jak pomalu a nenápadně křesťanství zatlačilo pohanství. Mimochodem je to další film Edela, u kterého registruju zaujetí v pohanských božstvech a naznačení plíživého procesu podsouvání křesťanského náboženství pohanům (jak u Království Prstenu, tak tady jsou křesťani ale trošku trubkoidní - tady Guenevera, v KP zase milenka králova bratra - to je mi nějakým způsobem sympatické). Pěkné bylo i ztvárnění pohanských svátků (Beltane, Lugnasadh) a prďácký byl hypnokolovrat a čarostudna jako komunikační prostředky, takový nádech tajemna a přitom nenásilný. Celkově se navíc jedná o dosti originální převyprávění příběhu o Artušovi a Morganě. Pěkný filmek. ()
Popsala bych ho jako historický, dobrodružný, romantický film pro dámské publikum s nepříliš dobrým koncem. Opět ho znám jen v angličtině a musím říct, že každá věta v češtině mi trhá uši. Film má atmosféru. výborné jsou lokace, výprava a hudba. Všichni herečtí představitelé, myslím, odvádějí dobrou práci. Potěšila mě přítomnost Kláry Issové. Jsou cítit silné ženské postavy a slabší mužské postavy. Král Artuš měl být silný král sjednotitel, a ne sužovaná figurka na hráčském poli žen, kněžek. I Merlin není silná postava. Nejmužnější postava je král Uter, ale ten je tam opravdu jen chvíli. To dokládá fakt, že celá legenda je mocně a mockrát poposunuta někam jinam. Poslední mužská důležitá postava, syn Artuše a Morgiany, je tak zaslepený nenávistí a zlobou, že pochybujete, že se měl vůbec narodit. Jak to tedy dle Vivian mělo správně být, aby historie Avalonu skončila dobře? Jak chtěla udržet rovnováhu? "I am the highest priest of the Avalon and you have to serve my will!" ()
Netradičně odvykládaný legendární příběh, ze kterého jsou trochu cítit finančně omezené realizační možnosti tvůrců. Příběh svou délkou zavání nudou a bohužel bere jakoby sám sebe příliš vážně, což je nejvíc patrné na někdy k uzoufání fádních dialozích. Co si ovšem zaslouží velikou pochvalu, je vynikající hudba... ()
Skutečně velmi ženské pojetí legendy o Avalonu. Nezapamatoval jsem si jediného mužského herce:) Zato ústřední trojice ženských rolí je opravdu úchvatná, není nad to se přesvědčit, že už tehdy byly ženské pěkné bestie:) Ale vážně - Mlhy Avalonu nejsou tak temné jako jiná zpracování, a jsou dalším článkem v řetězu mýtických imaginací na dané téma, z kterého vybočuje jen jistý takřka komediální kousek s Clivem Owenem, který je založen na historických podkladech (haha). Výjimečně se nad průměr povznesl i skladatel Lee Holdridge, jeho hudba lehce napodobující keltské motivy a Enyu zní ve vhodnou dobu s vhodnou intenzitou, i když je to pořád béčko:) Výsledné hodnocení drží na čtyřech hvězdách Anjelica Hustonová a především Julianna Marguliesová, nejkrásnější a nejmilejší Morgaina ze všech. ()
Galerie (19)
Photo © Constantin Film
Reklama