Sedmero krkavců

Dávam tri hviezdy. Myslím, že herci sa snažili dať filmu nejakú hĺbku, no tvorcovia mali ísť trošku viac do atmosféry, aby to fungovalo. Martha Issová ako Bohdanka bola celkom okey, len nie som si úplne istý, či to bola najlepšia voľba. V prvej polke mi moc nesedela, potom sa to zlepšilo... príroda je pekná, Zuzana Bydžovská v role bosorky je skvelá. Film má svoje dobré momenty, no sú tam aj veci, ktoré ma potom z nej naopak ťahali von. V prvom rade jemný erotický nádych (pre aké publikum ten film mal byť?) napríklad pri večeri kde kráľovnej prereže šnurovačku alebo že princ neustále pozerá na jej prsia. To tam byť nemuselo. Plus zlá kráľovná je tak trošku kombináciou srdcovej kráľovnej z Alice In Wonderland od Tima Burtona a dobrej víly zo Shreka 2. A Norbert je zase ako krásny princ zo Shreka. Plus film by možno občas potreboval spomaliť, aby sme vedeli dýchať jeho atmosféru. Celkovo je to však celkom okey, len nie je to asi to, čo som od filmu očakával. Efekty sú pekné, príroda je pekná, je tu pár vizuálne pekných momentov. Rozhodne lepšie ako Láska Na Vlásku, ale tiež to nebola rozprávka, ktorá by ma ohromila. (31.05.2015)

Kto to tu hodnotí? Vám sa tá rozprávka páčila? Dá sa to porovnať so starou premakanou klasikou s hercami svetového formátu? Už len obsadenie hlavnej herečky je výsmechom do tváre Boženy Němcovej. Nehovorí sa náhodou v príbehu o mladom dievčati? Martha Issová vo veku 34 rokov a nie veľmi pohľadnou tvárou, nehovoriac už o hereckých schopnostiach, je obsadením snáď len z poslednej núdze. Preafektovaná Sabina Rumendová je ďalší klinec do rakvy tradičného poňatia rozprávky. Scenár pôsobí absolútne "nepohádkovo", ani neviem prečo som dal aspoň jednu hviezdu. (24.12.2015)

Rozprávkový príbeh vychádza z klasickej rozprávky Boženy Němcovej, ktorú som nielen nečítal, ale v živote som o nej nepočul ani slovo, čo samozrejme podtrhuje jej neodškriepiteľné kvality. Nechce sa mi veriť, že sa to toľkým ľuďom vážne páčilo. Buď sú tu všetci klamári a alebo, v tom lepšom prípade, len nehodnotí podľa pravdy. Príbeh sa mi vôbec nepáčil. Som zvyknutý, že Boženka Němcová teda za svoj život napísala lepší kúsky. Honba za záchranou siedmich vtákov, ktorá zahŕňala najmä trhanie a neskôr nekonečné sušenie žihľavy, ktoré zabralo dohromady zhurba polovicu stopáže, ma teda za srdiečko dvakrát nechytila. S žihľavou sa dá robiť veľa vecí. Môžete ich papať, môžete ich piť, môžete sa s nimi kúpať, môžete si ich dať na vlasy, na kĺby, môžete s nimi pohnojiť kvetinky, môžete s nimi zahnať kašeľ aj rýmičku, aj si ich môžete nasušiť, ale upliesť z nich košele , to som videl prvýkrát. Také tie veci, ktoré boli osoškované levíčky (masky, kostýmy, výprava) tu fungujú. Bohužiaľ mám taký pocit, že moc nefunguje zvyšok. Ešte teda pochválim Martičku Issovou, aj keď jej grimasy boli po chvíli skôr ľahko otravné. A pochváliť musím aj pár vtipov, ktoré mi pohli bránicou. Na film som sa pozeral v slovenskom znení, pretože, ako si môžete ostatne všimnúť, vládnem úplne skvostnú slovenčinou, takže som si to skrátka mohol dovoliť. Rozprávky všeobecne moc nemusím, ale na túto som bol celkom zvedavý. Katastrofa to síce nebola, ale išlo sa jej teda veľa naproti. Všetkým, ktorí tu strieľa hodnotenie ostrou muníciou musím ešte dodatočne vynadať, ak sa mi podarí na to nezabudnúť. Za ma dve hviezdy. Videné metódou 3, 2, 1, teraz, ktorá je tak tajomná, ako bola komnata v Harrym Potterovi. Pôvodne som zamýšľal napísať veľmi prepracovanou a komplexné recenziu, ale keďže ma stále niekto vyrušuje, tak bude musieť spoločnému dobru poslúžiť táto kratšia, ale stále úžasná verzia. (08.04.2016)

Sedmero způsobů, jak si v kině vyhonit péro. Bohužel ani jeden nefunguje. Důvod? Martha Issová. Má nesplněná touha probudit se jednoho kalného rána s nějakou z nejošklivějších žen světa utrpěla zásadní trhlinu. Roky sním o Martině Navrátilové, Donatelle Versace, Nore Mojsejové a přitom ty největší hezule mám v podstatě na dosah a můžu mít sendvič s Issovou a Bydžovskou. Dělí nás jen plátno. Já píča tupá, celou dobu se poohlížím po šeredkách v cizině, a u nás jsou největší poklady. Jen vykopat, a pak hodně rychle zakopat. Fuj, já jsem se té Issové lekl. Dostane k dispozici vizážisty od filmu a nic s ní neudělají. Ano, to ona mně pokazila zážitek z celé pohádky, která sice staví na klasickém motivu kletby, kterou na svých sedm synů uvrhla nešťastným způsobem jejich matka, ale režijně je dost odlišná od běžného standardu. Je to tím, že nerežíruje podbízivý Troška a Zelenka, ale poměrně poetická Alice Nellis. Ta v zásadě přistupuje k pohádkovému schématu nově a dospěleji, až na nesmělého prince Lukáše Příkazkého, který mně do zvoleného stylu nezapadal. Úplně třeba vymizely šaškoidní postavy. V současných pohádkách je vždy alespoň jedna taková přítomna, ale zde není po žádné takové ani památky. Pozor, pohádka je to nudná. Hezký vizuál má na české poměry slušnou fazonu, kostyméři odvedli kvalitní práci a exteriéry i interiéry jsou maximálně realistické, ale ten příběh neměl příliš mnoho strhujících a silných momentů. Přemíra poetických obrazů, méně dialogů, žádný akční náboj. Kamera nabízí celé spektrum úchvatně nasnímaných scenérií, kterým nechybí poetika, ale co naplat, když film vůbec neodsýpal. Připadalo mně, že trval déle, než měl vytyčenou stopáž. Na tenhle počin jsem byl hodně zvědavý. Nellis do té doby s pohádkovým žánrem měla prakticky nulové zkušenosti. Absolvovala osobitý experiment, kdy sázela na atraktivitu známé povídky Božky Němcové. O atraktivitě hereckého obsazení nemůže být řeč. Sedmero sáhnutí na péro nehrozí, neboť bych se hanbou musel propadnout, že jsem byl vzrušen herečkou, vizáží připomínající mix všech možných etnik. Do sluchátek jsem si tedy krátce po filmu pustil hudbu. Šok nastal v okamžiku, kdy se mně omylem do sluchátek místo obvyklého Petra Sepéšiho a Pavla Horňáka, dostal Sámer Issa. To nemůže být náhoda. Všude samý Issa! No, pak mám být s tou pohádkou spokojený. Ale jo, ušlo to. Nellis si vedle nemožného castingu neuhlídala zásadní věc - Bavit a Nenudit. Nudil jsem se. Před kinem mě přepadl Moris Issa. Následně mě odvezli do Počátků, kde mě ošetřila Klára Issová a Lenka Termerová. 60% (08.06.2015)

Alice Nellis je zralá a sebevědomá filmařka a díky bohu kromě hořkých komedií umí i pohádky. Příběh, která všichni známe, obohatila o nové a zajímavé prvky - ženy jsou tu vnitřně silné a nepotřebují zachraňovat, krásný vizuál divoké slovenské přírody (a la Czech Tourism) a cit pro detail (Bohdančin boj s kopřivami, princovo koktání, citlivá práce se zvířaty). Má to šťávu, svoje vlastní kouzlo a ani na chvíli to není trapné - naopak například proměna havranů v lidi je efektní, přihlouplý princ-bratr je opravdu vtipný, shledání rodiny na konci je emocionální. Někdo prosím ukažte ČT, jak se mají dělat pohádky. (27.11.2015)