Drákula

No jo, tohle běhalo jako klasika na ORF ještě za totáče a pamatuju si z toho ty podivné sluneční erupce a závěrečnou scénu. Jinak je poznat, že je to podle divadelní hry, protože se to odehrává jen ve dvou prostředích (sanatorium a zámek), ale zase musím uznat, že výprava a kamera tady kouzlí a dodávají jalové historce jalově odvyprávěné daleko víc. Langella hraje svého Draculu také skvěle, ale ostatní - u holek mi to přijde jako chyba castingu, tak nevýrazné herečky jsem dlouho neviděl (navíc netuším, co Dracula viděl na silné Lucy, když si ji nakonec stejně zhypnotizoval k obrazu svému a udělal z ní ne-silnou) a fakt těžko říct, proč by kvůli takovým někdo nesmrtelný ztrácel hlavu. Nápadník Lucy vypadá jak instalatér z německého erotického filmu a kupodivu ani Pleasance, ani Olivier film nijak nezachraňují. Jednou za čas se to dá zkouknout, má to zajímavou atmosféru, ale jinak je to zdlouhavě a nudně natočené s nepříjemnými herci. (23.01.2021)

Pokusím se na chvíli oprostit od faktu, že nadevše zbožňuji Coppolovu verzi z roku 1992 a to po všech stránkách - herecké, hudbě, výpravě a efektů. Jako předloha posloužila nikoli verze románová, ale divadelní zpracování, ze kterého se ostatně odvíjela už verze s Lugosim (kterou rovněž nemusím, konverzačka, do které odpudivý Maďar háže ksichty). Zcela odpadá dění na Draculově hradě (ty tři upírky fakt můžu, jejich absence znamená body dolů:) a začíná se rovnou na lodi, na které hrabě pluje do Anglie (a mimochodem úvodních pár minut jsem viděl jako dítě a to vstávání z rakve na mně docela zapůsobilo). Langella nám poté představuje svého Draculu jako takový spíše salonní typ a na jeho vzhled a chování je třeba si chvíli zvykat (a jeho způsob hypnózy pomocí gest stojí za to). Obrácené role Miny a Lucy působí jako vhodný moment pro procvičení svalů pohybující obočím, Pleasance mi přišel divný, Olivier taky a zrychlený konec, ke kterému dochází už na lodi a nikoliv na hradě, taky moc nepotěší. Pravdou je, že maskování proměněné holčiny se docela povedlo. Finální verdikt: Verze z roku 1992 zůstává i nadále králem draculovských filmů a mou srdcovkou. (07.08.2009)

Z oficiálneho textu distribútora som sa dozvedel, že "táto" Dracula" je spracovaná podľa kultového hororového románu Brama Stokera. No a to bol aj jediný dôvod prečo som si tento snímok pustil. A môj uhol pohľadu?? Že Vás huba nebolí! Tomuto môže uveriť iba úplný hlupák, alebo ten čo nikdy v živote nedržal v ruke knižnú predlohu. Ja mám tri vydania a je to najlepšia kniha akú som kedy čítal (prvé vydanie 12 krát!). Najlepšia časť knihy, samotný úvod, kedy Jonathan Harker meral cestu na zámok grófa "D", úplne vynechaná, Rendfield bol pacientom na psychiatrii, pričom svoju celu "nikdy" neopustil, v upíra sa ako prvá zmenila Lucy, nie Mina, a to by som tu mohol poukázať na ďalšie nezrovnalosti, ktoré mne absolútne nevoňali. Je však možné, že je to moja chyba, pričom som tento snímok len zle poňal. A možno práve preto si ma táto "Dracula" absolútne nedokázala získať. (07.02.2016)

Vzpomínám si, že tuto verzi Draculy jsem poprvé viděla, když mi bylo dvanáct. Nikdy nezapomenu na to, jak se Frank Langella plazí po zdi s vyšinutým výrazem ve tváři a vydrápává nehty okenní tabulky. Film s výbornou atmosférou, který mě přinutil spát s rozsvícenou lampou... Jako by v některých pasážích vyskočil z třígrošových hororových romantických románků, což je na něm moc hezké. (05.02.2007)

V tomto prípade nebude problém nebrať do úvahy, že tvorcovia dejovú líniu prekopali ako krtko záhradu. To čo robí tento film skvostným, je jeho spektakulárna výtvarná stránka. A priznajme si, vo väčšine prípadoch práve tento aspekt, je to hlavné v hororovom žánri. Mínusové body, tu ale zbierajú herci, ktorý sú buď nevýrazní ( Langella ), nesympatickí ( Eve ), alebo nevhodne obsadení ( Olivier ). Pre hororového fanúšika, to určite nebude strata času. (28.05.2015)